Mrtvý muž

Mrtvý muž nejen že do výsostně západního, křesťanstvím prostoupeného žánru vnáší východní duchovní proudy a skrze psychedelický opar existenciální nejistoty zpochybňuje mytizující podstatu pistolnických příběhů. Představuje i výživný příklad postklasického westernu, který se výjimečně dobře nabízí k ekokritickému čtení. Je vyprávěním o mrtvém muži v mrtvé krajině, kde počáteční záblesky členitých hornatých prostorů otevřených expanzi vzápětí ustupují koncentrovanému sledu nepřehledných, kostnatých, smrtí prostoupených reliéfů. Víc tady. (06.11.2020)

Dead man je sice western, ale je ho velmi tazke porovnavat s hocakym inym westernom. Zvlastne je, ze napriek tomu, mam pocit ze je to skrz na skrz poctivy western so vsetkym co k tomu patri. Jarmushowsky netradicny, ale stale western. Aj ked hrdina je pravym opakom drsneho spinaveho pistolnika (a nefajci:)), stale ma v sebe tu spravnu charizmu a s hlaskou "Do you know my poetry?" si ziska srdce kazdeho. Kazdpadne Jarmushovi sa podarilo to ze natocil western, ktory sa bude pacit koli swojmu obsahovemu presahu aj tym, ktori westerny nemusia. Dokonca mi tento film pripomenul Bergmanovu Siedmu pecat, co je atmosferov dost podobny film. Ale nedajte sa odstrasit, fanuskovia westernu! Mrtvy muz William Blake so spolocnikom Nobadym v patach s kanibalistickym najomnym zabijakom Lancom Henriksenom vas zarucene dostanu. A len tak medzi recou. Do you have any tobacco ? 10/10 (05.04.2007)

Bilance mých setkání s tvorbou Jima Jarmusche není v poslední dekádě právě povzbudivá. Za tři snímky obdržel dohromady pět hvězdiček a jeho nejnovějšímu kousku jsem se raději rovnou vyhnul. Kdysi tomu bývalo jinak a návrat k Mrtvému muži, který mě v 90. letech fascinoval, měl přinést vysvětlení, jestli se změnil on, nebo já. Není to nostalgií, ale znovu jsem Dead Manovi propadl. Pozdní Jimovy tituly mě nudí, ale Mrtvý muž je plný napětí, má neuvěřitelnou atmosféru a přitom není prostý typické Jarmuschovy minimalistické poetiky a existenciálního rozměru Blakeovy cesty do nebytí. Hrdinou antiwesternu není zocelený dobrodruh, ale nesmělý mladík bez znalosti prostředí, který nehledá práci kovboje, nýbrž účetního, a do okolního světa zoufale nezapadá. Jeho útěk před hněvem bohatého průmyslníka ho zavede k indiánovi jménem Nikdo, který díky únosu v dětství a výchově v prostředí bílé civilizace cítí stejné vykořenění a osamělost jako hlavní hrdina. Společně míří k oceánu, čelí najatým vrahům a připravují se přijmout svůj úděl. Jarmuschova režie dává krajině mystický ráz, kamera má místy hypnotický účinek a výsledný dojem umocňuje jednoduchá, ale působivá hudba Neila Younga. Johny Depp je ideálním představitelem hlavní role. Jeho odevzdaný, lehce nepřítomný výraz dokonale zapadá do jarmuschovského světa. Celkový dojem: 90 %. (19.11.2019)

UPDATE 2020: "Obecně je lépe necestovat s mrtvým." Henri Michaux. Tak tu máme zase revizi jednoho z filmů, které jsem viděl v mých intošských letech. Jak si stojí 14 let poté? ……… Jeden z těch nemnoha filmů na které nezapomenete. Johnny Depp ani nemohl stvárnit víc antivesternového hrdinu. Vrcholný kousek z jarmushovy tvorby. (29.05.2006)

Hodně silnou stránkou filmu je jeho geniální kytarový doprovod. Hudební motiv tak snadno rozpoznatelný a zanechávající mi spolu se syrovějším dějem z prostředí Divokého Západu emotivní stopu v srdci. Z ušlápnutého, neprůbojného, účetnického ucha se rychlostí warpového pohonu stal štvanec. Johnny byl sám v té době ještě ucho (sexy ucho, pozn. aut.), takže docela slušný výkon. Jako dítě jsem hltala westernovky knižní i filmové a jako maturantka se na Mrtvého muže vydala do kina a byla přikována k sedadlu, protože nic z toho, co jsem do té doby vstřebala, se Mrtvému muži ani vzdáleně nepodobalo. A ani po letech se na tom nic nezměnilo. (12.06.2018)