Mrtvý muž

Mrtvý muž nejen že do výsostně západního, křesťanstvím prostoupeného žánru vnáší východní duchovní proudy a skrze psychedelický opar existenciální nejistoty zpochybňuje mytizující podstatu pistolnických příběhů. Představuje i výživný příklad postklasického westernu, který se výjimečně dobře nabízí k ekokritickému čtení. Je vyprávěním o mrtvém muži v mrtvé krajině, kde počáteční záblesky členitých hornatých prostorů otevřených expanzi vzápětí ustupují koncentrovanému sledu nepřehledných, kostnatých, smrtí prostoupených reliéfů. Víc tady. (06.11.2020)

William Blake prichádza do Mesta strojov (Town of Machine), aby tam začal pracovať ako účtovník v Dickinsonových železiarňach. Sľúbenú prácu však nedostane. No zapletie sa do dvojnásobnej vraždy. Zabije Dikinsonovho syna. V rýchlosti opustí mesto. Avšak chladnokrvný Dickinson urobí všetko preto, aby pomstil smrť svojho potomka. Z Billyho Blakea sa stáva štvanec. "Mŕtvy muž" je bizarný, psychedelický, čiernobiely, baladicko melancholický western. ***** (02.07.2017)

Jim Jarmusch se mi pokusil vyprávět "westernový" příběh, ale použil přitom takové vyjadřovací prostředky, na které mé ubohé vnímací schopnosti nestačí. Statečně jsem se s snímkem bojoval a dokonce jsem si vracel scény, u kterých jsem předtím usnul. Tímto způsobem jsem s dvouhodinovým filmem ztratil přibližně dva dny života. Vždy toho budu litovat. (06.12.2008)

Bilance mých setkání s tvorbou Jima Jarmusche není v poslední dekádě právě povzbudivá. Za tři snímky obdržel dohromady pět hvězdiček a jeho nejnovějšímu kousku jsem se raději rovnou vyhnul. Kdysi tomu bývalo jinak a návrat k Mrtvému muži, který mě v 90. letech fascinoval, měl přinést vysvětlení, jestli se změnil on, nebo já. Není to nostalgií, ale znovu jsem Dead Manovi propadl. Pozdní Jimovy tituly mě nudí, ale Mrtvý muž je plný napětí, má neuvěřitelnou atmosféru a přitom není prostý typické Jarmuschovy minimalistické poetiky a existenciálního rozměru Blakeovy cesty do nebytí. Hrdinou antiwesternu není zocelený dobrodruh, ale nesmělý mladík bez znalosti prostředí, který nehledá práci kovboje, nýbrž účetního, a do okolního světa zoufale nezapadá. Jeho útěk před hněvem bohatého průmyslníka ho zavede k indiánovi jménem Nikdo, který díky únosu v dětství a výchově v prostředí bílé civilizace cítí stejné vykořenění a osamělost jako hlavní hrdina. Společně míří k oceánu, čelí najatým vrahům a připravují se přijmout svůj úděl. Jarmuschova režie dává krajině mystický ráz, kamera má místy hypnotický účinek a výsledný dojem umocňuje jednoduchá, ale působivá hudba Neila Younga. Johny Depp je ideálním představitelem hlavní role. Jeho odevzdaný, lehce nepřítomný výraz dokonale zapadá do jarmuschovského světa. Celkový dojem: 90 %. (19.11.2019)

Výjimečný až unikátní film Jima Jarmusche. Zejména je potřeba vyzdvihnout jeho novátorství, vizuální uhrančivost, stylovou čistotu a myšlenkovou hloubku. Jarmusch tímhle filmem vlastně vytvořil zcela nový žánr - mýtický (i mystický) western s psychologickým přesahem. V něm vyniká zejména magický realismus narativního světa postavy indiána Nobodyho, který jakoby vypadl z knih Marquézových či některých jiných latinskoamerických spisovatelů. Přičteme-li k tomu geniální hudbu Neila Younga, jehož úsporný minimalistický kytarový rif přesně sedí k existenciálnímu zmítání hlavních hrdinů a samotná hudba dost dobře obstojí i bez spojení s obrazem filmového plátna, v kombinaci s ním však vytváří zcela novou kognitivní kvalitu, skrze ní totiž může vnímavý divák dojít směrem k smyslu samého filmu; plus dokonalá kamera - černobílý, jakoby statický, tolik typický obraz pro filmy Jima Jarmusche, kde film vzniká sledem, řetězením téměř statických ,,živých obrazů", s velmi pozvolnou dynamikou (i když vůči předchozím Jarmuschovým filmům s ,,výrazným" nárůstem střihu), v níž je čas na mnohé odkazy k éře klasického filmu (zatmívačky, roztmívačky ...) a na sémantické významy filmu samotného... Western o předem mrtvém hrdinovi jako nadčasová metafora o smrtelnosti každého z nás, o smrti zakódované v samotném prazákladu bytí, western o fatálním míjení agresivního evolujícího hmotného světa naší nejen moderní doby s duchovním světem lidí s tak návodným ,,intelektuálním" jménem jako je William Blake, western o mýtickém obraze naší do sebe uzavřené, neempatické, zaslepené a přesto misionářské západní kultury, western o předem mrtvém indiánském lidu jakož o lidstvu samotném, v jehož genomu je zakódována rovněž jeho omezenost, konečnost a ohraničenost jeho existence... western o nás... Naprostý film... (23.11.2006)