Mimo zákon

Proč si nepřipadám ošizen!? S hlavním trojlístkem strávíme většinu času, ale dají se charakterizovat jednou vlastností. Přesto si jisté (nemalé) sympatie získali. Příběh se rozmotává pomaličku, skoro až líně a nikdy nepřijde strhující pasáž. Přesto jsem z obrazovky nedokázal odtrhnout oči. Důležité momenty se vyřeší střihem nebo na řadu přijde šťastná náhoda. Proč tedy zhlédnutí nelituji!? Možná díky pokojné atmosféře ve vážném prostředí, ostrovtipu i nečekaně nabytému přátelství. (09.09.2018)

Dost netradiční krimi tragikomedie v podání Jima Jarmusche. Filmu nejenom o útěku z vězení bezesporu "kraluje" Roberto Benigni, ale jeho "parťáci" Tom Waits a John Lurie za ním nezůstávají moc pozadu. Netradiční způsob vyprávění, zajímavá hudba, "kurs" angličtiny po italsku a zážitek od začátku až do konce. S některými díly se u mne Jarmusch trošku minul, ale v tomhle "trefil" a to skoro naplno. (27.11.2018)

Na Jarmusche určitě dobré. Dialogy byly zajímavě napsané. Humor je založen na příjemném prznění angličtiny sympaťáka Roberta Benigniho. Celkově se film nese na vlně velice příjemné romantické atmosféry. Příběh o tom, jak dokáže osud spojit tři naprosto rozdílné lidi, mezi kterými se vyklube snad i cosi jako přátelství, nebyl určitě marný. Slabší tři kousky. (16.09.2018)

Jednoduchý příběh o dvojici ztroskotanců, kterým zdánlivý prosťáček ukáže cestu z vězení - nejen toho skutečného, ale i z toho duševního. Zatímco pro Zacka a Jacka je vězení jen další místností, kde se nic neděje a čas se ubijí sněním o minulosti (Zack) či o budoucnosti, která nikdy nenastane (Jack), jen tu jsou mříže a chybí prudící ženský, Bob napřed nakreslí okno a pak... / Jen ty improvizační scény jednotlivých představitelů jsou trochu dlouhé (jízda autem, opékání králika). (24.10.2009)

Jarmuschův snímek MIMO ZÁKON vypráví příběh tří „společenských vyděděnců“ - Zacka (Tom Waits), Jacka (John Lurie) a Roberta (Roberto Benigni). Jejich jednání „mimo zákon“ je jednoho dne dovede na stejné místo (celu). Odtud připravují další akci ležící svým dosahem „mimo zákon“. Snímek MIMO ZÁKON opět (jak je u Jarmusche typické) patří do „škatulky“ - minimalistický opus. Jim Jarmusch šel dokonce tak daleko, že z filmu vypustil i jedinou „akčněji“ laděnou scénu. Snímek tedy není vhodný pro nikoho, kdo ve filmech hledá akci, vzrušení, bitky, mordy a hektolitry krve. Snímek však vřele doporučuji každému koho zajímá problematika „společenské vykořeněnosti“ a hledání si svého místa na světě a dále pak každému komu se líbí kvalitní "americká nezávislá filmová tvorba“, bravurně zvládnutá práce s kamerou, výborné herecké výkony, inteligentní humor a v neposlední řadě písně Toma Waitse. (07.09.2003)