Down by Law
Mimo zákona
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrají:
Tom Waits, John Lurie, Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Ellen Barkin, Richard Boes, Pruitt Taylor Vince, Joy N. Houck Jr., Rockets Redglare (více)Obsahy(2)
Ve vězeňské cele se díky nečekaným okolnostem setkávají nezaměstnaný dýdžej Zack, příležitostný pasák Jack a excentricky popletený italský turista Roberto. Zack a Jack nemají žádné iluze, noc za mřížemi pro ně zůstává potvrzením toho, že život za moc nestojí. Nejvíce jim vadí jejich podivínský spoluvězeň. Roberto mluví lámanou angličtinou, a tak mu příliš nerozumějí. Ještě méně chápou jeho nekonečný optimismus, živený vírou v americký sen. Jejich spoluvězeň je dráždí do chvíle, kdy oba pochopí, že má plán, jak z věznice uniknout... Režisér Jim Jarmusch vzdává osobitou poctu vězeňským filmům a žánru noir, proto poučeně, s obdivem, paroduje konvence klasických kriminálních příběhů a jejich hrdinů. Hořko-směšný až absurdní příběh se odehrává v Louisianě, kdesi v okolí New Orleansu. Jeho důležitou součástí je „pomalu jdoucí" černobílá kamera Robbyho Mullera, stejně jako hudba Johna Lurieho a písně Toma Waitse. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (182)
Zvláštní. Jak mě Noc na Zemi nadchla, tak mě Mimo zákon zklamalo. Hned z několika důvodů jsem si myslel, že to bude perfektní film pro mě: 1) natočil to Jarmusch, 2) hudbu obstaral Waits, 3) hraje v tom Benigni a 4) je to jeden z 1001 filmů, které údajně musím vidět, než umřu. Jsem zvyklý, že popisy Jarmuschových filmů bývají skromné, obsahují jen pár vět. Ale ta jednoduchost mu právě slouží k úžasně nenásilnému filosofování o světě, mezilidských vztazích, k dokonale zvládnuté psychologii postav... A tady u mě právě Mimo zákon narazilo. Pod jednoduchým příběhem se neskrývá vůbec nic. Tlachání tu je bohužel jenom tlacháním a nemá žádný vážnější podtón jako v Noci na Zemi nebo Kafech a cigárech. Tři maníci se potkají v cele, chvíli kecají o ničem (a Benigni si pořád plete jména ostatních dvou, haha) a pak utečou, přičemž cestou občas kecají o ničem... Mrzí mě to, ale nezaujalo.. ()
Jarmuschův snímek MIMO ZÁKON vypráví příběh tří „společenských vyděděnců“ - Zacka (Tom Waits), Jacka (John Lurie) a Roberta (Roberto Benigni). Jejich jednání „mimo zákon“ je jednoho dne dovede na stejné místo (celu). Odtud připravují další akci ležící svým dosahem „mimo zákon“. Snímek MIMO ZÁKON opět (jak je u Jarmusche typické) patří do „škatulky“ - minimalistický opus. Jim Jarmusch šel dokonce tak daleko, že z filmu vypustil i jedinou „akčněji“ laděnou scénu. Snímek tedy není vhodný pro nikoho, kdo ve filmech hledá akci, vzrušení, bitky, mordy a hektolitry krve. Snímek však vřele doporučuji každému koho zajímá problematika „společenské vykořeněnosti“ a hledání si svého místa na světě a dále pak každému komu se líbí kvalitní "americká nezávislá filmová tvorba“, bravurně zvládnutá práce s kamerou, výborné herecké výkony, inteligentní humor a v neposlední řadě písně Toma Waitse. ()
Na Jarmusche určitě dobré. Dialogy byly zajímavě napsané. Humor je založen na příjemném prznění angličtiny sympaťáka Roberta Benigniho. Celkově se film nese na vlně velice příjemné romantické atmosféry. Příběh o tom, jak dokáže osud spojit tři naprosto rozdílné lidi, mezi kterými se vyklube snad i cosi jako přátelství, nebyl určitě marný. Slabší tři kousky. ()
Zaujímavé, koľkých komentátorov film sklamal alebo sa u neho nudili a iba jeden z nich dal filmu dve hviezdičky. Mimo zákon je tretí film od Jarmuscha, ktorý som si pozrel a neprekvapil ma v žiadnom slova zmysle. Ocenil som zmysel pre obraz a hudbu, neocenil som kŕče spôsobujúcu vtipnú angličtinu Benigniho (to je ale môj problém) a nezdieľam ani slabosť Jarmuscha pre tohto herca, ktorý mi pripomína taliansky ukecanú mutáciu Pierra Richarda. A keďže tri hviezdičky dokážu absorbovať všetko, čo ma nenadchne, ale ani nenaštve, patria aj tomuto filmu. ()
Dost netradiční krimi tragikomedie v podání Jima Jarmusche. Filmu nejenom o útěku z vězení bezesporu "kraluje" Roberto Benigni, ale jeho "parťáci" Tom Waits a John Lurie za ním nezůstávají moc pozadu. Netradiční způsob vyprávění, zajímavá hudba, "kurs" angličtiny po italsku a zážitek od začátku až do konce. S některými díly se u mne Jarmusch trošku minul, ale v tomhle "trefil" a to skoro naplno. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- Další skladby ze soundtracku: „Crying“, kterou napsali Roy Orbison a Joe Melson, první verše přednesl Tom Waits (Zack) sám v autě, když si představoval, že dělá dýdžeje, těsně předtím, než ho zastavila policie. „Jockey Full of Bourbon“, kterou napsal a nazpíval Tom Waits (z alba „Rain Dogs“, 1985), celá píseň hraje přes jinak bezzvučné sledovací záběry ulic neworleanské čtvrti. „It's Raining“, produkoval a napsal Allen Toussaint. Ve scéně se snídaní si Roberto vybere tuto píseň z jukeboxu a tančí na ni s Nicolettou. Závěrečnou píseň „Tango Till They're Sore“ napsal a nazpíval Tom Waits. (classic)
- Původní soundtrack napsal a nazpíval John Lurie za doprovodu malého jazzového ansámblu a vyšel jako LP na Crammed Discs (Made to Measure, Vol. 14, 1987). (classic)
- Věta, kterou Roberto (Roberto Benigni) pronese při prvním setkáním s Jackem (Tom Waits): "Je to smutný a nádherný svět,'' vznikla nedorozuměním. Robero měl říct: ''Je to smutná a nádherná píseň,'' avšak špatně větu pronesl. Režisérovi Jarmushovi se natolik zalíbila, že ji ve filmu nechal. (MadBigMax)
Reklama