Mimo zákon

Tohle si může dovolit snad jen Jim Jarmusch. Na minimálním prostoru s minimem " akce " rozehrát " velký příběh " aniž by diváka NUDIL. Trošku netradiční příběh útěku z vězení tří " vyděděnců společnosti " , kteří se souhrou náhod ocitnou společně v jedné cele a po následném útěku jsme svědky jejich krátkého netradičního putování za svobodou. O samotný útěk tu rozhodně nejde. Jarmusch se zaměřil ( jak je u něj zvykem ) na vzájemné vztahy třech hlavních hrdinů. Vynikající herecké výkony tu předvádí jak Tom Waits jako nezaměstnaný DJ Zack, John Lurie jako pasák Jack, tak především Roberto Benigni jako ukecaný Ital. Jeho lámaná angličtina je k popukání a chvílema jsem se svíjel smíchy. Co musím dále vyzdvihnout to je brilantní pomalu plynoucí kamera R. Müllera a vše dotváří hudba Johna Lurieho s texty Toma Waitse. Kdo se naladí na pomalé tempo, rozhodně nebude zklamán! 4+1/2* p.s. děkuji, vodprejskni :o) (13.10.2009)

Klidně bych se na Down by Law díval 5 hodin a pak řekl:"Hej, proč jste to, sakra, vypnuli?" Pak bych šel v extrémně dobré náladě do práce, vrátil bych se domů a dal si to celé znova, ale přes prostěradlo a promítačku. Večer bych si nalil víno, pustil Toma Waitse a připadal si jako v kulturním ráji. Nakonec bych si Jarmusche přidal do oblíbených režisérů. Jednak proto, že cokoliv jsem od něj viděl bylo osobité a samozřejmě výborné a jednak proto, že tak to má být. Perfektní v úplně každé částici. (23.02.2014)

Neskutečně minimalistická záležitost, která však ani na chvíli nenechá oka diváka odpočinout, stále je na co se koukat, paradoxně i v těch momentech, kdy se zdánlivě nic neděje. Jednu z mnoha hlavních rolí zde hraje v čase se měnící okolí obklopující hlavní hrdiny. To, jakým způsobem se do rolí "obuli" neherci Tom Waits a John Lurie, je fantastické, věřím jim každičký pohyb, každičké slovo, nic nepůsobí uměle, instantně. Jako už obvykle u filmů Jima Jarmusche je průvodní hudební složka famózně "atmosférudotvářející". Jeden z Jarmuschových vrcholů. (07.01.2009)

Ďalší Jarmuschov dôkaz, že jeho filmy mi sadnú. Aj keď tu sa jedná o mierny pokles stránky humoru, ktorú drží nad vodou totálny odpalovák Benigni, a pokiaľ je na scéne on, stále je sa na čo pozerať. Hlavne na to, s akou genialitou dokázal Jarmusch odľahčiť útek z väzenia a pritom si stále zachováva vážnosť situácie. Navyše jeden z mála snímok, ktorý zobrazuje čisto charakterové stránku troch utečencov. Nepokúša sa o to, na čom mnohokrát iné filmy zlyhávajú, a to o zobrazenie plánu úteku, či hľadanie utečencov. Naopak ukazuje, že v podobných situáciách je potrebné úplne odľahčiť atmosféru a zamerať sa na niečo úplne iné. Nekonvenčný a neformálny príbeh, ktorý treba pozerať s nadhľadom a dogmatizmus treba hodiť za hlavu. Začiatok a záver je charakteristický úbytkom kvality, ale komplexne to film až tak nepoznačilo. 75%. (25.07.2007)

Hlavní rozdíl mezi tímto filmem a Jarmuschovým předcházejícím spatřuji v jejich odlišném rytmu. Podivnější než ráj plyne po celou svou stopáž na určité stabilní vlně dějovosti, přestože dost minimalistické. Narozdíl od toho Mimo zákon střídá poměrně výrazné scény se scénami "tichého očekávání dalšího". Mnohem více mi vyhovuje první přístup. Dalším důvodem mého nižšího hodnocení jsou mé ryze subjektivní antipatie vůči zvuku italštiny a vůči maximalistické postavě Benigniho, která je v kontrastu s minimalistickou maďarskou dívkou z Podivnější než ráj, kterou jsem si jakožto postavu oblíbil mnohem více. Jakožto celkové hodnocení jsem během projekce zvažoval pouhé 3*, ale uplný závěr mě natolik dostal, že jsem své hodnocení zaokrouhlil na čistých 7/10. No a ten film je tak pěkně natočený a zahraný, že své hodnocení zaokrouhlím ještě jednou nahoru na 4*. Po technické stránce obrovský skok oproti předcházející Jarmuschově tvorbě. (30.11.2019)