Mimo zákon

Tři hvězdy jsem dala jen proto, že jsem nebyla ve správném rozpoložení. Když jste utlumení a ospalí, tak se rozhodně nekoukejte na tento snímek. Je stojatý jako mokřiny, ve kterých protagonisté uvízli. Má skvělou atmosféru, kameru a herce. Těším se, až se na snímek kouknu znova a naplno si užiji jeho pozvolně plynoucí naraci. (05.01.2013)

Až mě překvapilo,jak mě tento pomalý a dost nedějový snímek bavil.Jarmusch točí zvláštní filmy,které nikdy nemají jasně daný příběh,většinou jen tak plynou ve spoustě záběrů na často nicnedělající postavy.Ale je to natolik zajímavé nicnedělání,že stejně nedokážete spustit oči z obrazovky a jen fascinovaně hledíte na přehlídku dokonalých herců,z nichž u mě tentokrát vyhrál Tom Waits jako nepříliš společenský DJ.Jarmusch podal téma útěku z vězení spíš jako pohled na skupinku rozdílných lidí žijících na okraji společnosti,kteří se postupem času sejdou v jedné cele.Děj se rozdělený spíš do takových epizodek,které sledují počínání hrdinů.Občas je to pomalé tempo trochu na škodu a brání divákovi se do filmu skutečně položit,ale celkově je Mimo zákon výborný,značně netypický film se skvělou hudbou a Waitsovými písněmi.Jarmuschovy pokřivené žánrovky mi zatím vždycky dobře sedly,takže se už teď těším na další. 85 % (19.03.2011)

Proč si nepřipadám ošizen!? S hlavním trojlístkem strávíme většinu času, ale dají se charakterizovat jednou vlastností. Přesto si jisté (nemalé) sympatie získali. Příběh se rozmotává pomaličku, skoro až líně a nikdy nepřijde strhující pasáž. Přesto jsem z obrazovky nedokázal odtrhnout oči. Důležité momenty se vyřeší střihem nebo na řadu přijde šťastná náhoda. Proč tedy zhlédnutí nelituji!? Možná díky pokojné atmosféře ve vážném prostředí, ostrovtipu i nečekaně nabytému přátelství. (09.09.2018)

Nesesaditelný (a stále nesvázaný s Hollywoodem) vládce amerického nezávislého filmu Jim Jarmusch na poli melancholické tragikomedie vypráví příběh trojice vězňů, jenž se rozhodnou pro společný útěk. Společně s dvorním kameramanem Robby Múllerem tak minimalisticky snímá osudy neznámých herců (později hvězdný Roberto Benigni) a hudebníků (zde Tom Waits).. (29.01.2007)

Jarmuschův snímek MIMO ZÁKON vypráví příběh tří „společenských vyděděnců“ - Zacka (Tom Waits), Jacka (John Lurie) a Roberta (Roberto Benigni). Jejich jednání „mimo zákon“ je jednoho dne dovede na stejné místo (celu). Odtud připravují další akci ležící svým dosahem „mimo zákon“. Snímek MIMO ZÁKON opět (jak je u Jarmusche typické) patří do „škatulky“ - minimalistický opus. Jim Jarmusch šel dokonce tak daleko, že z filmu vypustil i jedinou „akčněji“ laděnou scénu. Snímek tedy není vhodný pro nikoho, kdo ve filmech hledá akci, vzrušení, bitky, mordy a hektolitry krve. Snímek však vřele doporučuji každému koho zajímá problematika „společenské vykořeněnosti“ a hledání si svého místa na světě a dále pak každému komu se líbí kvalitní "americká nezávislá filmová tvorba“, bravurně zvládnutá práce s kamerou, výborné herecké výkony, inteligentní humor a v neposlední řadě písně Toma Waitse. (07.09.2003)