Noc na Zemi

Nie všetko ma dokáže od Jarmusha zaujať, má v mojich očiach "Wendersovský" syndróm minutia sa šálkami kávy. Noc na zemi má tú výhodu, že ak by ma nezaujala jedna historka, za chvíľu nastúpi ďalšia a pravdepodobnosť, že sa mi niektorá bude páčiť, je vyššia, ako "jedna téma pre jeden film". V tomto poviedkovom filme ma dokonca zaujali všetky a to viac, ako som čakal. Sú totiž výborne vypointované, majú hlboké poslstvá a všetky sú svižne natočené. Samozrejme, že vedie Benigni, kto tvrdí, že nie, klame:) (19.06.2012)

Božínku, to byla nádhera. Pět minipříběhů, nejlaskavějších z laskavých napříč světem zeměpisným i lidským. Všechny povídky byly tak originální, přitom působily přirozeně, téměř všedně, možná o to víc měly "objímající" účinek. U mě nejvíc zabodovala ta s "helmou" a "stínítkem", povídka s Winonou byla taky parádní, těžko vybírat lepší z toho, co se nejvíc cení ve chvíli, kdy vaše nálada klesne k čárce, pod níž už začíná deprese, a vytáhne vás to opět nahoru. A s Jarmuschem se mi to nestalo poprvé. (18.01.2006)

Päť menších poviedok, päť nezávislých príbehov odohrávajúcich sa počas jednej noci na Zemi v piatich rozličných mestách - Los Angeles, New York, Paríž, Rím a Helsinki. Najviac sa mi páčil New York (hláškovací uragán) a Rím (nezastaviteľné, spovedajúce sa tornádo Benigni). Zvláštne na snímku je, že aj keď poviedky spolu nijako nesúvisia a ani neobsahujú nejaké extra pointy, vlastne sú to len také dialógy na rôzne témy v taxíkoch, ako celok ma to veľmi bavilo, nemohol som odtrhnúť zrak od obrazovky, hltal som každé slovo, každú jednu hlášku, každú nadávku... Jednoducho všetky mini poviedky vynikajú vlastnosťou lapiť diváka na slovo a vyšperkovaný dialóg. Perfektná robota. 85/100 (08.10.2014)

Souhrn pěti povídek, odehrávajicí se převážně v taxíku: Los Angeles: 60%, New York: 70%, Paříž: 65% (zajímavý kontrast mezi vidomým a nevidomým), Řím: 65%, Helsinki: 60% (předvídatelná historka taxikáře, která mě emocionálně minula). Povídkových filmů moc neznám, kromě tohoto asi jen Čtyři pokoje a Coffee and Cigarettes, ty jsou ale znatelně horší. Celkový dojem: 65% (01.04.2010)

Tak jsem si povozila zadek po nočních světových velkoměstech a myslím, že i bez těchto taxikářských intermezzí bych dokázala žít, tedy až doposud jsem to celkem zvládala, sorry Jime... Povídky, sympatické tím, jak odrážejí naturel obyvatel míst, kde se odehrávají, měly každá svou atmosféru, ale taky svoje slabá a násilně působící místa, kterých bylo na můj vkus víc, než dost - v L.A. zaujaly především zvuky... žvýkačka, zapalovač, mobil... a zajímavá pointa - křiklounská z N.Y. zase mým uším naprosto nelahodila dialogy, i když byla možná nejvíc realistická - provokativní pařížská bavila jen svou první polovinou - římská užvaněná, navzdory obsazení Robertem Benignim, byla zábavná po celou jízdou - nu a helsinská posmutnělá neoslovila vůbec... Takže žádné extra rito, ale zase ne úplně marná šichta... a k tomu menší inspirace - po vzoru Yo-Ya se mně zalíbilo nazývat peníze oběživem :-) (03.03.2014)