Noc na Zemi

Jeden z nejlepších povídkových filmů, co jsem kdy měl tu čest zhlédnout... (a zároveň trochu ,,netypický" Jarmusch...) Roberto Benigni kraluje. :-) Podobné filmy: Kafe a cigára, Povídky z New Yorku, Paříži, miluji Tě, New Yorku, miluji Tě! (21.11.2006)

Noc na zemi je skutečně éterický film. 5 povídek, dvě severoamerické, tři evropské, natočené jedním zajímavým režisérem, který nechává rozehrát domovské charaktery vždy ve stejně omezené době, na jiném konci světa (hovořící svým jazykem), vždy kolem jízdy v taxíku. Sem tam to jsou situace jemně humorné, občas smutné, občas perfektně vypointované, ve výsledku hřejivě lidské. Herečtí kolegové z různých zemí jsou přesvědčiví. Vybočuje v podsatě jen exhibice Roberta Benigniho v povídce italské, která společně s tou New Yorskou reprezentují spíš humornější část dílka. Některé situace a dialogy jsou jedním slovem nezapomenutelné a patří k nim třeba slepá Francouzska nebo klaun Helmu(e)t. A přičtu-li k tomu typicky Waitsovskou hudbičku, která nevtíravě hraje pod uši, musí Noc na zemi prostě svých 5 dostat. (16.10.2006)

No to mi ho zmuchlej! Lidi jezdí po nocích taxícima a vedou hovory? Nevídáno! Kvalita, či spíše ujetost jednotlivých miniepizod, stoupá. Pokud by se přidalo ještě deset, patnáct měst, ve kterých nájemné gumy povozí ožralky, mohlo to začít být i zajímavé. Někde mezi bangladéšskou rikšou a ulánbátarským taxijakem. (22.12.2015)

Jim Jarmusch je pro mně osobně Mistr povídek a "Poeta špíny". Na minimu prostoru a akce dokáže vytvořit nezaměnitelnou atmosféru, která ukazuje v detailech i na celku špínu ulice i našich všedních dní... a přesto v konečném důsledku jeho povídky tak nějak zvláštně zahřejí na duši. Co si na těchto povídkách především cením je fakt, že Jim Jarmusch dokáže předat něco chytrého, aniž by sklouzl k přitroublému moralizování (Paříž, New York, Los Angeles). Potěší i nadlehčený tón (Řím) či všudypřítomně chladivá povídka Helsinki. Shrnuto a podtrženo: Film, který nefunguje vždy, ale když se vychytá ten pravý moment, pak je to lahůdka. (14.11.2004)

Tak tohle byla opravdu Lahůdka s velkým L od mistra J.Jarmusche. Snímek skládající se z 5 - ti povídek, odehrávajících se jedné noci v 5 - ti velkých městech ( L.A., New York, Paříž, Řím, Helsinky). Hlavními aktéry všech povídek jsou místní taxikáři a jejich pasažéři. Jarmusch geniálně napodobuje typické styly jednotlivých kinematografií ( počínaje Hollywoodem, přes italskou frašku a konče smutnou povídkou z Helsinek ( přesně ve stylu A. Kaurismäkiho). Divák si zde najde vše. Tento snímek je milý, citlivý, smutný, zároveň opravdu velice zábavný a v neposlední řadě inteligentní! Ač každý příběh zcela jiný, pohromadě to drží vskutku parádně! Hodnocení: L.A. 4* především za vynikající Winonu Ryder v roli taxikářky( ta si to opravdu náramně užívá a já s ní také...) New York: 5* za vynikající duo Armin Mueller- Stahl a Giancarlo Espozito. Při " představovačce p. Helma a p. jojo " jsem měl nepřerušovaný 5 - ti minutový záchvat smíchu:o), Paříž : 4* za vynikající Béatrice Dalle , Řím: 5 * za one man show vynikajícího Roberta Benigniho, Helsinky: 4* za opravdu dojemný a smutný příběh z Helsinek. Když k tomu všemu přidáme vynikající kameru a skvěle zvolenou hudbu Toma Waitse, to vše v režii mistra Jima Jarmusche je postaráno o parádní zážitek! Hodně silné 4*! (11.05.2009)