Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHudba:
Tom WaitsHrají:
Gena Rowlands, Winona Ryder, Armin Mueller-Stahl, Giancarlo Esposito, Rosie Perez, Richard Boes, Isaach De Bankolé, Béatrice Dalle, Stéphane Boucher (více)Obsahy(1)
Ve filmu Noc na Zemi se setkáváme podruhé s mimořádnou tvůrčí osobností amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Od klubového snímku Podivnější než ráj prošla tvůrcova svébytná poetika jistým vývojem a jeho svět se pootevřel širší divácké veřejnosti. Jarmuschovou doménou zůstává žánr černé komedie, prohlubuje se však kontrast mezi "vnější" zábavností a trpkým vyzněním "všedních" příběhů. Režisér se však nevzdává vyprávěcí askeze v podobě minima aktérů, umístěných do několika málo prostředí a prožívajících "nicotné" episody; o to rafinovaněji však s nimi tvůrce nakládá.
Druhý Jarmuschův barevný film je členěn do pěti povídek, odehrávajících se zároveň během noci v různých časových pásmech v pěti velkých městech (Los Angeles, New York, Paříž, Řím, Helsinky) a v odpovídajících jazycích. Aktéry jsou místní taxíkáři a jejich pasažéři. Jarmusch jemně parafrázuje typické postavy, žánry a styly jednotlivých kinematografií (Hollywood, newyorská škola, francouzský neobarokní film, velkohubá italská fraška, seversky zasmušilé filmy Akiho Kaurismäkiho), což se prosazuje ve vyprávěcím rytmu, akcentaci významotvorných motivů, v přesné hudbě Toma Waitse i v samotném hereckém obsazení "typickými" herci té které kinematografie. Kameraman Frederick Elmes (podílel se na filmech Davida Lynche) těží maximum z nutně statické kamery, omezující se na pozorování aktérů v prostředí taxíku a na charakterizaci míjejících velkoměstských ulic. Rafinovaná struktura vyprávění poskytuje v jen zdánlivě "náhodných" situacích obraz světa paradoxů, v němž žijí "vidoucí" slepci i bezdomovci, kteří jsou všude doma, a v němž se všichni musí vyrovnávat s pocity odcizení v prostředí falešných mýtů.
Noc na Zemi je malý, moudrý a zároveň velmi zábavný snímek, zasluhující si svou inteligencí, humorem a myšlenkovou náplní pozornost všech ctitelů dobrého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (407)
"Začal jsem být citový, zbožný muž. Tomu už nestačí zelenina, chce k lásce něco živého." Nerozumím nejednomu výtvoru obdivovaného Jima Jarmusche, ale tentokrát se nezávislý umělec vychytrale pokusil vytvořit povídkový film, který by neurazil jeho oddané fanoušky a zároveň by nadchl nějaké to nekulturní hovado, za něž se hrdě považuji. Proto poměrně často trávím příjemné dvě hodiny s drsnou budoucí automechaničkou Corky, ztracencem v Brooklandu Helmutem, s černochem modrým jako mrkev, s tykvovým zasouvačem Ginem či alkoholem obklopeným Mikou. Čas sdílený s těmito (ne)obyčejnými taxikáři považuji za skvěle využitý. ()
Pro mě nejlepší Jarmusch. Špičkový tematický a vysoce zábavný povídkáč, kde mladičká Winona Ryder vyčnívá svou rolí charismatické, neustále klející taxikářky-automechaničky Corky. Zábava je zde zaručena nejen díky skvělé herecké skvadře, ale také díky zasazení jednotlivých povídek do různých světových metropolí. Doporučuju! ()
Los Angeles (5*): Úžasné pohlcení do noční atmosféry od počátku! Navzdory tomu, jak mi věčně žvýkající a kouřící mladá taxikářka nebyla nejdřív moc sympatická, se z úvodní povídky vyklubal velmi pěkný pocitový zážitek. Nesmírně mě upoutal už způsob, jakým režisér nás seznámil s postavami před tím, než na sebe (po skončení telefonátů) narazily a celá noční cesta dvou žen v jednom taxíku plyne navíc ve skvělých dialozích až do konce. New York (5*): Armina Muellera-Stahla bych v komedii a podobně svérázné postavičce s baranicí a klaunským nosem navrch nečekal... ale zhostil se toho skvěle a v trampotách emigranta se svým autem, v špatně sehnaném džobu mě nesmírně bavil, stejně jako celá humorná povídka, kdy se během jedné cesty zase toho ve společnosti dalších osobitých postav spousta přihodí a vyústí. Paříž (3*): Prostřední povídka mi připadala nejzábavnější v úvodní části během střetu afrického černocha s černochy americkými. Cesta se slepou pasažerkou má sice též kouzlo, ale skončí jaksi bez uzemňujícího závěru. Řím (3*): Neeeeé... proboha, neee! Zařval jsem šeptem, když se mi na obrazovce zjevil Roberto Benigni a začal se svým trapně výstředním egem mluvit sám k sobě a za každou větou šíleně prdět ústama. Viděl jsem ho podruhé a potvrdil si, že komiku tohoto pána prostě nesnesu. Celkový dojem naštěstí pozvedává výborné černohumorné vyústění a v souvislosti s tím i ten vítězný pocit, že jsem na rozdíl od někoho jiného Benigniho šarádu se zpovědí za volantem úspěšně přežil! :o) Helsinki (3*): Nezáživný Matti Pellonpää mě sice narozdíl oproti výstřednímu Benignimu tak neštval, ale že by si mě získal, říct nemohu. Vlastně ani ti zbylí buranští Finové na scéně (lépe řečeno v autě) mi nějak sympatičtí nebyli a to je asi důvod, proč mě ta povídka tolik nenadchla. Ale jako skoro každá mě něčím hodně upoutala, tak tady určitě dotvořením atmosféry zasněženou cestou kolem a skvělým závěrem. // SHRNUTÍ: Po dvou naprosto bezvadných povídkách mě trochu zklamalo, že ty zbylé mi až tolik pozitivně nepadly do noty, ačkoliv jedinečná atmosféra se vane celým filmem (a krásně jí v závěru ještě výrazněji podtrhne i ústřední píseň), skvělé momenty lze najít v každé. Díky oné atmosféře a všemu skvělému po skončení cítím, že budu mít tento film přes ty výkyvy mít docela rád a nejen skrze průměr hodnocení, ale i pocitově mi vychází na 4 hvězdičky. [80%] ()
Jeden z nejlepších povídkových filmů, co jsem kdy měl tu čest zhlédnout... (a zároveň trochu ,,netypický" Jarmusch...) Roberto Benigni kraluje. :-) Podobné filmy: Kafe a cigára, Povídky z New Yorku, Paříži, miluji Tě, New Yorku, miluji Tě! ()
Noc na zemi je skutečně éterický film. 5 povídek, dvě severoamerické, tři evropské, natočené jedním zajímavým režisérem, který nechává rozehrát domovské charaktery vždy ve stejně omezené době, na jiném konci světa (hovořící svým jazykem), vždy kolem jízdy v taxíku. Sem tam to jsou situace jemně humorné, občas smutné, občas perfektně vypointované, ve výsledku hřejivě lidské. Herečtí kolegové z různých zemí jsou přesvědčiví. Vybočuje v podsatě jen exhibice Roberta Benigniho v povídce italské, která společně s tou New Yorskou reprezentují spíš humornější část dílka. Některé situace a dialogy jsou jedním slovem nezapomenutelné a patří k nim třeba slepá Francouzska nebo klaun Helmu(e)t. A přičtu-li k tomu typicky Waitsovskou hudbičku, která nevtíravě hraje pod uši, musí Noc na zemi prostě svých 5 dostat. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (14)
- Film sa natáčal v: New Yorku (New York, USA), Los Angeles (Kalifornia, USA), Helsinkách (Fínsko), Paríži (Francúzsko) a Ríme (Taliansko). (Arsenal83)
- Z piatich primárnych taxikárov len ten v Paríži nemá meno. (Arsenal83)
- Postavy Mika (Matti Pellonpää) a Aki (Tomi Salmela) jsou pojmenované po finských filmařích Mikovi a Akim Kaurismäkiových, v jejichž filmech si všichni herci z povídky z Helsinek i sám Jim Jarmusch zahráli. (Jurkodak1)
Reklama