Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na cestě v neklidném rytmu beatnické generace. Mladík Allie je jako řada příslušníků jeho generace rebel a tulák, nemá zbytečné vzory, zatím mu postačí vlastní vnitřní svět a obdiv k hudbě Charlieho Parkera. Každý den prožívá někde na cestě, od jednoho místa a člověka k jinému člověku a místu. Osoby, s nimiž se setkává, jsou pro něj jako prostory, ve kterých strávil čas. Vnitřní neklid jej brzy přinutí vydat se zase někam jinam... Debut amerického nezávislého scenáristy a režiséra Jima Jarmusche, jemuž se na malé ploše a téměř „bez příběhu" podařilo zachytit atmosféru života beatnické generace, snahu nějak vzdorovat zavedenému pořádku a pragmatismu moderního světa. Film na MFF Mannheim-Heidelbergu získal Cenu Josefa von Sternberga. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

kinej 

všechny recenze uživatele

Permanent Vacation je až pozoruhodně špatný film. Co se týče tvorby Jima Jarmusche, líbí se mi vše, až na tento nepodařený a nudný kousek. To co v jiných režisérových filmech skvěle funguje, zde selhává. Tak například už samotný prolog. Allie v něm vystvětluje, že bude vyprávět jak se dostal odtamtud sem. To je vlastně typické pro většinu jeho filmů, neurčitá cesta hlavní postavy a následně její vývoj, přerod, prozření. Jenomže zatímco v Mrtvém muži, či v Zlomených květinách nás osud poutníka zaujme, zde jej divák stěží chápe a přijme, což je dáno také tím, že Richard Boes nedisponuje takovou zásobou talentu a hereckého charisma, aby diváka oslovil. A z toho plyne další problém. Jarmuschův trademark, dlouhé záběry v nichž pozorujeme jeho postavy při rutinních záležitostech (např. jízda autem, chůze, holení), jsou v ostatních dílech J. Jarmusche jejich ozdobou. Zde ale překážejí, jednak kvůli slabému hereckému představiteli a také díky špatné hudební kulise, která je v jiných dílech jejich dominantním prvkem. Zkrátka od svého debutu urazil i sám režisér dlouho pouť, během které dokázal své ústřední motivy otesat a vybrousit do filmových klenotů, Permanent Vacation je nevydařeným počátkem této cesty. ()

Bush13 

všechny recenze uživatele

Autorovy punkově artové začátky s devastovanými a špinavými exteriéry amerického velkoměsta a holobytem, které předesílají podobné obrazy, jež se objevují v černobílé formě v Jarmuschově následujícím a formálně povedenějšímu filmu Podivnější než ráj. Nepříliš věrohodně zahraná postava toulajícího se a znuděného hejska se pohybuje ve světě plného šílenců, případně kouřících čtenářek, a banální setkání a dialogy nepostrádají vtip. Ale je to takový ten film, přestože sám o sobě krátký, jenž si pustíte klidně na 1.75 rychlost a nic se pravděpodobně nestane. ()

Reklama

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Pokud se Jarmusch pokoušel unudit diváctvo k smrti, tak by si zasloužil metál. V ostatních případech je tento film totální sračka pro pseudo intelektuály a další rakovinu lidské společnosti. Divím se, že po této režisérově prvotině mu bylo dovoleno natočit v budoucnu ještě něco dalšího a nebyl rovnou utracen. Dovedu si představit lépe strávenou hodinu života, než sledovat nesympatického čuráka bez špetky hereckého talentu, který se bezcílně potuluje po městě a potkává neuvěřitelně nudné lidi. Film je absolutně bez šanci vtáhnout do děje kohokoli, kdo disponuje alespoň malou kapkou vkusu. Prvotina, neprvotina, tohle je prostě neuvěřitelná sračka každým svým coulem. ()

MartinNDL 

všechny recenze uživatele

Kdysi sem napsal, že režisér se filmem odhaluje a ukazuje kus sebe, že je to exhibice, svlíkání. To je pravda, ale taky divák má s filmem cosi společného. Film nám ukazuje zrcadlo a nedává nám sice odpovědi, ale spíše otázky, což je traumatizující, nicméně podnětný, jde tu taky o svlíkání, ale ptáme se, co je to pod tím oblečením, neukazujeme to. A já tvrdím, že část mě je Jim Jarmusch. Nelze se ztotožňovat s jedinou osobou ve filmu, Jim ani nikdo jiný, kdo točí skutečný filmy, se nevkládá pouze do hlavního hrdiny, ale do všech, i do kulis, hudby, střihu. Ve vtipu o Dopplerově jevu je všechno. ()

Toj 

všechny recenze uživatele

Jim Jarmusch je bezva režisér a začal skvěle (abych tak parafrázoval). Nejsem si jistý jestli někdo, kdo nemá rád tenhle film, vůbec může říct, že má rád Jarmusche. Obávám se, že se pak jedná o naprosto zásadní nepochopení autora jako takového a zbytečné adorování prvků, které nejsou tím nejzásadnějším. Permanent Vacation je o bloudění městem, potkávání postav, snad i manifestem životního stylu a pak je tam samozřejmě mnohem víc. Co však považuji na filmu za nejdůležitější je skutečnost, že se jedná o Jarmuschův debut a já v něm nacházím i jakési předznamení veškeré nadcházející tvorby. Tohle je naprosto koncentrovaná Jarmuschovina a neříkám, že se jedná o jeho nejlepší film, ale myslím, že nenatočil nic, kde by se tak výrazně projevovali ty nejzásadnější body jeho tvorby. Super film. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (3)

  • Finance na svůj první film Jim Jarmusch získal omylem, a to když v posledním roce studia na filmové škole v New Yorku obdržel stipendium v hodnotě 15 000 amerických dolarů, které bylo původně určeno škole. (Johnston)
  • Kniha, kterou dá Allie Leile je „Maldoror and Poems“ od Lautreamonta. (HellFire)

Reklama

Reklama