OA

Těžce se mi to hodnotí. Knihy Raymonda Moodyho jsem kdysi četla s nadšením, takže jsem si u OA do třetího dílu libovala, ale jakmile došlo na první "vysvětlení" a "učení se pohybům", šlo se s kvalitou dolů. Tvůrci si nabrali moc velké sousto a nevěděli, jak z toho ven, protože tak nedůstojné a nedotažené zakončení si to opravdu nezasloužilo. Po skončení jsem o tom ještě dlouho přemýšlela a čím dál tím víc jen kroutila hlavou nad všemi možnými logickými nesmysli, které nám to nabídlo. Podle mě z toho měli udělat jen čtyřdílnou sérii a více se soustředit na experimentální a vězeňskou složku, parta puberťáků s divnou učitelkou byla naprosto zbytečná. (18.01.2017)

První řada byla zvláštní, inspirativní, terapeutická, ale asi moc divná a vyústění mě přesvědčilo, že to celé nemělo smysl. Podlehl jsem, jako někteří hlavní hrdinové. Na druhou řadu jsem se tak ani nechtěl dívat. Až po několika letech čas uzrál. Zdála se mi „lepší“, ale hlavně té první dala smysl. Můžeme se jen dohadovat, jak by příběh, který měl mít pět řad, dál pokračoval. Ale také v nejlepším přestat a i cliffhanger tomu dává důstojný konec. (21.06.2023)

Musím říct, že mně tohle mysteriozní drama z dílny Netflix celkem posadilo na zadek, připomínalo mi Stranger things, ale o level lepší. Ze začátku to vypadá jako klasika a trochu nuda, mladá žena se ztratila, zčista jasna se po 7 letech našla a teď se dozvíme co se stalo. Jenže příběh Prairie Johnson je přeci jen trochu jiný, což pochopíte už v prvním díle v nemocnici při setkání s rodiči, které nejdřív nepoznává. Prairie má šrámy nejen na duši, ale i na těle a v sobě ukrývá jedno velký tajemství, které se z nějakého důvodu rozhodne sdílet s pěti dalšími outsidery z města. Postupem času vás její neskutečný příběh natolik vtáhne do děje, že mu odpustíte místy trochu přestřelenou scifi zápletku a na konci si nebudete jistí, jestli se jí to všechno jenom nezdálo. A když mluvím o velmi realisticky natočeném finále, tak to mi šel vážně mráz po zádech. Doufám, že bude druhá serie, chtěla bych vědět víc, protože vlastně pořád nevím nic, ale ještě dlouho o tom budu přemýšlet....Může být nějaký život po životě? (02.01.2017)

První epizoda nebo spíš její finále mě dostatečně zaujali natolik abych se prokousal celou sérií a u druhé a třetí epizody sem si seriál vcelku užíval, tyhle dvě epizody totiž podle mě z celého seriálu fungují nejlépe, od té čtvrté už to jde bohužel z kopce. To proč jsem seriál dokoukal byl hlavně Jason Isaacs, který to celé táhne jako kotvu, kterou ještě k tomu dostane ránu do obličeje v podobě finále celého seriálu. Hlavní premisa seriálu je totiž tak zamotaná, až je to spíš na škodu než užitek. Snaží se rozvinout tolik teorií o tom co je skutečnost a co ne až se do toho sám zamotá, to má za následek naprosto nelogické chování postav. Postavy jsou celkově hlavní problém celého seriálu, chovají se naprosto iracionálně a všechno tohle chování je omlouváno tím jak se příběh vyvíjí, tím si však seriál sám podkopává nohy.Těžko se to popisuje, protože každý kdo seriál dokouká může mít svojí teorii o tom jak to všechno bylo a bohužel je jich tu tolik, že to celý seriál rozkládá na nelogickou skládanku, kterou si každý může vyřešit po svém. Já se držím toho, že se mi to líbilo po stránce kameramanské, líbily se mi výkony Jasona Isaacse a obou nevlastních rodičů OA, jejichž dějová linka mi přišla zajímavá a je z košíku toho lepšího co v seriálu bylo. Neříkám, že otevřené konce jsou vždycky na škodu, ale musí k nim vést cesta, po které si seriál otevřený konec zaslouží to se však o The OA říci nedá. 60% (10.01.2017)

Konečně něco "Lynchovského" :) Pro mě naprosto originální a různé teorie rozvíjející zážitek, o kterých se dá s dlouze dikutovat. U nás doma jsme se na tom jestli JE nebo NENÍ rozhodně neshodli. Pomalé tempo může leckoho odradit, ale radím vytrvat a na konci budete mít stejně pocit, že to mohlo být klidně ještě pomalejší a delší. Doufám v pokračování, ale i kdyby nebylo, je tady možnost vymyslet si ho sám. (05.01.2017)