OA

Já vím, že podle filmového vkusu se lidé nemají a nedají soudit v dalších nesouvisejících ohledech, ale jsem si takřka zcela jistý, že s osobami, které nějak výrazněji uchcávají z tohoto seriálu, bych nemohl být dobrým kamarádem. Protože se patrně jedná o divnolidi provozující jógu, nežeroucí maso, vnucující svůj otravný alternativní styl všem ostatním atp. :D The OA je veledůležitě se tvářící, extrémně iritující, směšný, ezoterický BLÁBOL. Blábol, který by chtěl pojednávat o všem, ale přitom není schopný vytvořit jedinou postavu, která by se chovala jako jako ČLOVĚK. Takže o čem to pak vypovídá? O dění na planetě Kvak? O vzduchoprázdnu v mozkovnách autorů? Patrně tak. (17.12.2016)

Astrální výlet do dimenze, kde hrdinové postrádají sympatie a tvůrčí proces logiku. To new age tajtrlíkování s anděly a estetikou autistické jógy mi vlastně vadí o něco méně, než to, že vyprávění stojí na vachrlaté režii, která neumí pracovat s napětím a vše vrší do zpočátku nezajímavého a ke konci směšného celku, který má tak vratký základ, že pointu málem přehlédnete a u finálního gejzíru se už vyloženě za tvůrce stydíte. Míň vážně se berou i ty ezo vědmy ve dvě ráno na Barrandově. (14.01.2017)

První epizoda nebo spíš její finále mě dostatečně zaujali natolik abych se prokousal celou sérií a u druhé a třetí epizody sem si seriál vcelku užíval, tyhle dvě epizody totiž podle mě z celého seriálu fungují nejlépe, od té čtvrté už to jde bohužel z kopce. To proč jsem seriál dokoukal byl hlavně Jason Isaacs, který to celé táhne jako kotvu, kterou ještě k tomu dostane ránu do obličeje v podobě finále celého seriálu. Hlavní premisa seriálu je totiž tak zamotaná, až je to spíš na škodu než užitek. Snaží se rozvinout tolik teorií o tom co je skutečnost a co ne až se do toho sám zamotá, to má za následek naprosto nelogické chování postav. Postavy jsou celkově hlavní problém celého seriálu, chovají se naprosto iracionálně a všechno tohle chování je omlouváno tím jak se příběh vyvíjí, tím si však seriál sám podkopává nohy.Těžko se to popisuje, protože každý kdo seriál dokouká může mít svojí teorii o tom jak to všechno bylo a bohužel je jich tu tolik, že to celý seriál rozkládá na nelogickou skládanku, kterou si každý může vyřešit po svém. Já se držím toho, že se mi to líbilo po stránce kameramanské, líbily se mi výkony Jasona Isaacse a obou nevlastních rodičů OA, jejichž dějová linka mi přišla zajímavá a je z košíku toho lepšího co v seriálu bylo. Neříkám, že otevřené konce jsou vždycky na škodu, ale musí k nim vést cesta, po které si seriál otevřený konec zaslouží to se však o The OA říci nedá. 60% (10.01.2017)

1 sezóna 60%. 2 sezóna 60%. Chtěla se mi psát esej o tom, jak se tu perou ( nejen ) dvě skupiny lidí. Jedna si stěžuje jak druhé chybí třetí oko a vyšší úroveň myšlení, druhá si stěžuje na velkohubost a rádoby mysteriózní universum. Já se ztotožňuji asi nejlépe s názorem že "Míň vážně se berou i ty ezo vědmy ve dvě ráno na Barrandově." Finále druhé sezóny s bílými holubicemi je už čistá křeč a sebeparodie, která celou věc posílá do čistých, dosebezahleděných sraček (pekel). Jestli se chystá sezóna třetí mě již v tuto chvíli naprosto nezajímá a se seriálem se loučím. Pár hezkých i chytrých momentů jistě má. Smířlivé tři za odvahu a jistou originalitu. (23.01.2017)

Jedinečné. Doporučuji. Hluboký a velmi citlivý náhled do nitra jedné schizofrenní duše, kterou ostatní nechápou, byť se snaží jak mohou. Někdy pro sou vlastní egoistickou zatíženost, jindy pro přesný opak. V prérii, když člověk dobře hledá a nechá si ten správný čas, může nalézt Opravdového Anděla. Křehkého ale pevně rozhodnutého to vše kolem pochopit. A kdo jsme my, jiní "andělé", než jen křehké bytosti odsouzené k nicotnému a prachmizernému životu v neznalosti, že? (06.11.2017)