Až přijde kocour

Film, který by měl trvat nanejvýš půl hodiny. Zápletka na víc nevystačí a atrakce v podobě triků a hrátek s barvami, které zbytečně natahují stopáž, nejsou dost rozmanité. Celý příběh je Werichovým moudroserem shrnut hned na začátku, následně sledujeme jen jeho cyklící se alternace (během vyprávění ve škole, během kouzelníkova vystoupení, po zmizení kocoura...). Postavy jsou tak ploché, jak je vidí kocour - tedy skrze jednu jejich pozitivní vlastnost nebo charakterovou vadu, kterou dávají všemi svými činy neustále najevo (nejsympatičtější postavou je Brodského morče, které zmizí dřív, než vás začne iritovat svou statičností). Na film pro dospělé svým morálním poselstvím i symbolikou moc banální a průhledné, na film pro děti příliš rozvleklé, lyricky neakční a místy dost „dospělé“ (Sovák sahající Bohdalové na prsa, bratrstvo kočičí pracky vymýšlející plán na likvidaci kocoura...). Dohromady prapodivný hybrid opatrné komunální satiry, moralistní pohádky a nenarativního experimentu, který by se víc hodil do Laterny magiky. Kučera byl každopádně mág. 60% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, sportovec (17.03.2008)

Až přijde kocour je film velmi zvláštní, příběh je velmi jednoduchý (příjezd kocoura – zděšení populace – lapení kocoura – nalezení kocoura). Hlavní je totiž formální stránka, která často hraničí s abstraktností (pasáž barevných lidí na večerní show je na můj vkus předlouhá). Herecké výkony ovšem stojí za to, zejména dvojrole Jana Wericha. (24.04.2006)

Jasného „Kocour“ mě uchvátil už jako malého kluka, když jsem ho – v celku či ve výtahu – viděl v černobílém provedení. A barva ten úžas protáhla jak skalní ozvěna. Přiléhavá satira vtělená fantastickým tělesným básněním pojmenovala mnohé z toho, s čím se dítě zkoušené praktikovaným lži-socialismem konfrontovalo a čeho jsou plny tuzemské rybníky podnes... Divadelní scény se umně spojují s filmovým vyprávěním, a snová pravda tak s úspěchem bezostyšně atakuje choré stagnování, nad nímž lze jen ohrnout nos. To je však často zaměnitelné s hlubokou, niternou tragikou – a i ten zčervenalý nemusí vždy pochopit, že ten modrý protějšek jen slepě světélkuje Eliášovým ohněm, protože ta červeň se vsákla v marnotratně vstřebanou touhu… Kocour ale na okolnosti nehledí a připomíná svým ostrozrakem, že nakonec na žádné výmluvy nezbude čas. A proto pátrejme po sobě spíše v kocouřích očích než ve své auto-diagnostice… (30.09.2017)

Jedna z nejhezčích koček českého filmu byla paradoxně Slovenka, a bylo to v Až přijde kocour. Přirozená, neumělá krása Diany je něco, co dnešním herečkám povětšinou chybí. Spolu s legračním pozorovatelem Werichovým, dobráckým učitelem "Robertem" Bróďou a tuze fialovými ředitelem Sovákem a školníkem Menšíkem můžete ochutnat bezstarostnou letní atmosféru malého městečka s krásným telčským náměstím. Podobně laděné filmy: Rozmarné léto, Setkání v červenci, Romance pro křídlovku, Krajina s nábytkem (26.04.2010)

(91/2017) / Je isté, že Všichni dobří rodáci sú vyspelejší film, v prípade Kocoura je ale krásne vidno o kolko divokejší a tvorivejší ešte Jasný bol. Tá živelnosť síce chvílami spôsobuje chaotické vyznenie niektorých scén, ako celok je ale film zážitok. Vizuálna podoba filmu je originálna aj na 60-te roky a snáď len Jakubisko mal podobný talent. Technicky je film lahôdka a aj náročnejšie farebné scény vyznievajú prekvapivo kvalitne a nerušivo. K tomu si treba prirátať herecký výkvet, najviac zaujal asi Menšík a samozrejme tiež mladunká peknučká Milka. Rád by som videl tento film trochu "upratanejší", možno inak zostrihaný, buď by dosiahol na filmový vrchol alebo stratil na svojom čare. (8/10) (02.05.2017)