Cesta za králem trollů

Cesta za králem trollů by nejraději šla pěšinou filmu Jack a obři, ale bohužel. Pokud film máme opravdu nazvat cestou, potom i s upozorněním, že se film mnohdy ocitá v slepé uličce, musí udělat pár kroků zpět a vydat se jinudy. Výsledek je takový, že parta mladých, životem nezbitých poddaných putuje lesem. Logikou mi to trochu připomínalo i Pána prstenů, byť méně obrazově poutavého. (18.05.2018)

Když už sem předevčírem viděl 2.díl, tak sem si včera střihnul i jedničku. No a sem z ní stejně nadšenej jako z dvojky. Škoda, že tady taky nebyl ten animovanej začátek, kterej byl to nej na celý dvojce. Jako, tady je uplně radost sledovat jednotlivý záběry kamery na krásy přírody, je to fakt jak z nějakejch dokumentárních filmů. Do toho uhrančivá melodie houslí... A neokoukaná pohádka je na Světě. Líbí se mi, že se to natáčelo (celkem dost) v čechách. Co mě ba, tak prachovský skály, kde to tak trošičku znám a bylo fakt zajímavý sleddovat jak se tam procházej borci :o). Co mě hodně pobavilo, tak 3 čarodějky, který pro kluky vypadaly jako kočandy. Pravda a láska! :o) (10.04.2020)

Norové jsou převážně známí svým tvrdým přístupem a temnou atmosférou. Miluji od nich seriály a i několik krimi filmů. Když se k nám dostala pohádka, docela mě to překvapilo, ale na druhou stranu proč ne. Může být zajímavé vidět, jak se s tím poprali. A musím říci, že se jim to krásně povedlo. Je to sice typická šablonovitá pohádka, ale potěšila. Je to krásně barevné, má to humor, myšlenku. Musíte se naladit na vlnu rodinného filmu (pohádky) a bude se vám to líbit. Oproti české tvorbě je toto skoro oscarový snímek. (10.04.2018)

Někdo si na Seznamu nad timhle honil brko tak intenzivně, až jsem neodolal a sosnul to z éteru. A popravdě bych tomu honimírovi nejrači nasypal drcenou papričku Dragon Breath na uzdičku. Klišoidní scénář, kde místo Piškutoly s pinDykem a tim třetim dickem lítaj po Roverkách nějakej Oje Bålstrøm, Umå Stilse a Pøs Rålnøhu. Jeden je blbější než druhej, nakonec ten třetí nejblbější zabije trolla zrcátkem a žije s princeznou až do smrti. K tomu místo Nábojedoluku a Tohovodmilíře hrajou nějaký severský odrhovačky. Takže nuda gzblití. Troll vypadá cirka asi jako obyvatel pražského šervůdu, když vyleze ráno s prázdnou krabicí a plnym měchýřem z křoví u výdechu z metra. Ale abych to jenom nehaněl, ta scéna, kde je asi 5 minut záběr na nahatou princeznu, jak si lechtá kocoura a vemínka, to byla bomba. (bohužel si dělám prdel). Ale možná muj negativismus vyplývá z toho, že jsem to - debil - stáhnul v ruštině, kterýžto zlojazyk mi způsobuje bolení hlavy, noční běsy a torzi varlat. (22.03.2018)

Jako u mě dobrý. Ne vážně, Cesta za králem trollů je podle mě hodně fajn pohádka pro celou rodinu, která má svou specifickou a příjemnou severskou atmosféru a i díky ní vypadá film opravdu kouzelně. Navíc pro mě to bylo poprvé, co jsem sledoval film v norštině a pro mě to svým způsobem přidalo na té již zmíněné kouzelnosti a kdybych se díval na české znění, tak bych pravděpodobně neměl stejný názor jako mám nyní. Samozřejmě jak už je u tohoto žánru zvykem, tak se i tady ke konci sklouzávalo spíše ke klišé, ale mě to pro tentokrát nijak nevadilo a po delší době jsem tedy opět mohl vidět dobrou pohádku. 70% (22.04.2018)