Fantom opery

Až na závěr vcelku věrný přepis románu, což bohužel znamená, že se divák první polovinou filmu musí doslova pročíst, a že některé důležité věci spadnou pod stůl (jak v němém filmu vyjádříte hlasovou indispozici Charlotty?). Na druhou stranu jde o příjemný blockbuster s rozmáchlou výpravou, takže děj není v ničem ochuzen a dočkáme se opravdu napínavého výletu do podzemí Paříže a potěší i expresionistické hrátky se stíny. (08.09.2010)

Psychor je rovnaka aktegoria ako Kadak jak tak pozeram - asponze Kadak sa netvari ako najvacsi hororovy expert na csfd. Vsimol som si u Psychora ze ked on da odpad, tak ide o mimoriadne kvalitny a zaujimavy film. ked on da 4 a 5 hviezd, tak vacsinou zase ide o same otravne, plane, nudne ukecane amaterske sracky. Dobry koment pooskytol MikoNR1909, fakt scena s lustrom vyborna, pivnicne priestory masaker ...... skoda ze ide o nemy, film, rad bych niekedy aj ozvucit to : 76 % (10.08.2019)

Legendárny klasický gotický horor, ktorý vo svojej dobe ešte nebol považovaný za gotický a v tej dnešnej už nespĺňa kritériá hororu. Atmosférické divadelné katakomby a tiene na stenách sú ale stále úchvatné. Film by bol ale polovičný bez dokonalej práce maskéra na vizáži fantóma. Film ma zaujal tempom, nečakal som, že neobvykle dlhý film (moja verzia má 107 minút) mi utečie ako voda a sprievodnou hudbou, ktorú by som si rád vypočul aj naživo, napríklad v opere. Apelujem na vlastníkov práv, aby pripravili remasterovanú verziu, na dvd z Lacných kníh sa občas úplne stráca obraz. 90%. (24.10.2012)

První filmová verze Fantoma opery sice disponuje podobně "charakterním" hlavním hrdinou jako například německý Upír Nosferatu, má přesvědčivé herce ve vedlejších rolích a působivé dekorace, ale přesto se nejedná o horor hodný statutu legendy. Nosferatu byl unikátním výplodem expresionistického hnutí se špičkovou vizuální souhrou v celém rozsahu mizanscény a s deprimujícím nádechem v každém promyšleném záběru, Fantom je zručně odvyprávěný a nenudící, ale přehnaně melodramatický a v některých scénách zbytečně groteskní pokus o americké hororové umění, z něhož zamrazí pouze zásluhou vynikajícího maskování Lona Chaneyho, které by se suverénně uchytilo i v dnešních filmech. Orientace na rozervaný duševní stav nešťastného monstra je každopádně velmi přesvědčivá a právě díky ní neupadl film v zapomnění, ale stal se oblíbenou a často citovanou klasikou... 70% (14.12.2015)

Nechci trpět předsudky vůči anglicky mluvící kinematografii, ale moje dosavadní poznatky vyznívají bohužel nekompromisně - s výjimkou D.W. Griffitha (mj. průkopníka zoomu) nenacházím v této oblasti žádný podobně významný zdroj inspirací, narozdíl od technicky a výtvarně interesantních Němců či Francouzů, a i tento film (jeden z nejslavnějších ve své době) je tím případem. Cítil jsem se podobně netknutě jako u raného Hitchcocka, nejčistším příkladem budiž jeden ze symbolů Fantoma opery - pád majestátního lustru - mnou prolétl jako Concorde. Jediné, co si i po dlouhé době od natočení zasluhuje slova chvály, je Lon Chaney a jeho (na poměry němého filmu) civilní herectví, které dodává filmu aspoň tu špetku napětí. Vedle něj odvedli dobrou práci i maskéři, chvíli jsem měl pocit, že se dívám do zrcadla. :-) Necítil jsem se otráven, ale pokud někdy přijde řeč ohledně slavného Lerouxova románu, vzpomenu si vždy na slavné muzikálové podání Andrewa Lloyda Webbera s výbornou Sarah Brightman. 50% (12.11.2010)