Reklama

Reklama

V tomto klasickém němém hororu zjistí mladá ctižádostivá operní pěvkyně Christine Daaé, že má tajemného ctitele, který jí chce pomoci stát se přední umělkyní. Tímto tajemným maskovaným mužem je Erik, známý také jako Fantom, ošklivě znetvořený samotář, který žije pod pařížskou operou. Když Fantom Christine zajme a vyžaduje její oddanost a náklonnost, vydává se ji zachránit její nápadník, vikomt Raoul de Chagny. Tento film se nejvíce podobá Lerouxovu románu a většina fanoušků jej považuje za jeho dosud nejlepší filmovou verzi. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (82)

Véča 

všechny recenze uživatele

Tahle adaptace románu Gastona Lerouxe je zatím nejvydařenější.Celý film táhne Lon Chaney,na kterém opět skvěle zapracovali maskéři a jeho obličej vypadá opravdu děsivě,svým vzhledem mi trochu připomíná egyptské mumie s velkými vyceněnýmo zuby.Hudební doprovod u mojí verze nahrával patrně orchestr z velké části obsazený smyčcovými nástroji,jeichž rychlé změny poloh od nejvyšších k nejnižším byly bravurním výkonem.Ve flmu se objevila také barevná Technicolorová sekvence,protože tehdy ještě v barvě nebyla použita jedna barva(myslím že zelená),všechno v oné sekvenci bylo červené nebo do fialova.Film ubíhá ve svižném tempu,takže si člověk po dvou hodinách téměř neuvědomí,že se blíží konec. ()

Mi Nü-Chai 

všechny recenze uživatele

Zvědavost zahubila kočku a jednou jistě zahubí i mne. Po zhlédnutí Fantoma model 2004 jsem se rozhodla zjistit, jak si s ním vlastně poradili ve zde nejlépe hodnocené adaptaci Lerouxova románu. Jistých varování se mi sice dostalo už dříve, ale zvědavá kočka jich nedbala, odvážně se pustila na přes hodinu a půl trvající kalvárii a byla po zásluze potrestána. Nudné, bez sebemenší špetky atmosféry, herci přehrávají, postavy díky své plochosti splývají a samotný Erik je ne hrůzný, ale maximálně tak hrůzně směšný. Všechno je špatně a vyšší hodnocení jen kvůli pomyslným šedinám filmu dávat nebudu, neboť jsem už měla tu čest např. s Murnauovým Faustem či dokonce ještě s o pár let starším Jekyllem a Hydem a v obou případech se jednalo o snímky, které by (zvláště v případě prvně jmenovaného) bez uzardění obstály i v dnešní konkurenci. Takže to očividně šlo i ve dvacátých letech a žádné zaklínání se věkovitostí Fantomovi model 1925 ani náhodou nepomůže. ()

Reklama

K.I.N.G. 

všechny recenze uživatele

Může to, při mém hodnocení, znít poněkud úsměvně, ale pevně věřím, že toto je ta nejlepší filmová verze Fantoma Opery. Starý němý film se solidními hereckými výkony, ale mně tento příběh prostě nikdy nepřišel nijak zajímavý. Groteskní podívaná, která se celou dobu točí, plus mínus v prostorách Pařížské opery mě chvílemi lehce uspávala, ale určitě to není vyloženě špatný film. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Lon Chaney je fenomenální, ostatní herci taky. Atmosféra naprosto luxusní, stopáž hodiny a půl je tak akorát a vůbec jsem se nenudil, film je věrný předloze, scéna z plesu je nezapomenutelná (a není jediná) a hraje v tom výborná hudba. Mimo muzikál je tohle zatím nejlepší verze, kterou jsem viděl. Jako fanoušek jsem naprosto spokojený. Výborná, nápaditá kamera - jak je ostatně u němých žánrovek zvykem. Nezbývá než doporučit. 80 %. ()

Sharlay 

všechny recenze uživatele

Ztělesněná krása obrazu, hudby a myšlenky zároveň. Fantom opery má díky skvělému ztvárnění podzemí neopakovatelnou atmosféru. Fantomova láska ke krásné Christine vyjádřena v jeho království pod pařížskou operou je jasným vyjádřením citu, jehož podstata byla v němé éře hlavním námětem takřka všech filmů. I proto patří Fantom opery ke špičce své doby, protože to bylo to díváci chtěli a co dostali okořeněné krásnou hudbou. Krásný film. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (21)

  • Film vyděsil devítiletého Gregory Pecka natolik, že mu jeho babička dovolila, aby tu noc spal u ní v posteli. Je to první Peckova filmová vzpomínka. (liquido26)
  • Norman Kerry, přestavitel Raoula, na Juliana jednou zaútočil, když jel na koni. Před skupinkou přihlížejících ho srazil na zem. (liquido26)
  • Pražská slavnostní premiéra se konala 21. října 1925 v Bio Lucerna. Spojené orchestry biografů Louvre, Lucerna a Radio zahrály pochod z opery Faust a Markétka, s duetem Fausta a Mefista pokračoval Emil Pollert a Pavel Jeral, árii Markétky přednesla Jarmila Novotná. (NinadeL)

Reklama

Reklama