Návrat ztraceného ráje

Jak píše Radek99, zdá se mi trochu nedoceněný tento zajímavý snímek, který vlastně jen ukazuje, jak žijeme. Zajímavý je také často dokumentární styl příběhu i pěkné zobrazení New Yorku. Ano, jsou zde místy scény, které jakoby se do filmu ani nehodí, ale vzápětí se ukazuje, že tam patří a neruší celkový ráz filmu. Pucholt sice působí hodně jako neherec, ale v průběhu filmu si to nějak sedne. Kdybych byl hodně kritický, dal bych asi i 50%, ale tentokrát jsem byl spokojený na 75%, 18.9.2014. (19.09.2014)

Asi je velmi těžké zaujmout stanovisko k věci, kterou ze zkušenosti neznám. Emigrace všechno změní. Po pár letech v cizině jsem k tomu jenom čuchl, ale být mimo rodnou zemu z donucení je peklo. A všechno to změní. A návrat ztraceného ráje se nekoná. Myslím, že jsem to pochopil velmi dobře. Jasný nám to chtěl prostě jenom říct...a řekl to poctivě... a dobře...80% (10.07.2011)

Každá jednotlivá scéna by byla skvělá v jiném, soudržnějším a lépe napsaném filmu. Když se nasází za sebou, tak je té poetiky a rustikální atmosféry až moc. Děj směřuje odnikud nikam, táhne se jako sopel a zajímavý není ani omylem. A aby byl dojem zmaru úplný, tak dialogy jsou nepřesvědčivě zahrané a křečovité až hrůza. Na prstech ruky bych spočítal všechny zajímavé momenty, a většinou jde jen o kousky, kdy úřaduje kamera a nikdo do toho zbytečně nemluví. Kdyby Vojtěch Jasný napsal lepší scénář, kdyby herci nepůsobili tak nepřirozeně, kdyby celý snímek nebyl tak zoufale samoúčelný a plný laciné filosofie či povrchní analýzy, tak by byl dojem o moc lepší. A kdyby tam režisér přidal dinosaury, tak by z toho byl Jurský Park. (29.01.2014)

Musím říci, že opravdu jen nerad dávám "odpad" mému oblíbenému režisérovi Jasnému, navíc za pokračování ještě oblíbenějšího filmu "Všichni dobří rodáci". Ale na celém případu je zajímavá jedna věc: to, že Vladimír Pucholt ztratil v emigraci o herectví zcela zájem, to prohlásil dokonce několikrát. Když pak k překvapení mnohých přece jen přijal roli v tomhle filmu, řekl něco v tom smyslu, že ho scénář uchvátil natolik, až to prostě nemohl odmítnout.. Přitom právě scénář je na tomto filmu to nejslabší, respektive je de facto nulový. Pouhý zdravý selský rozum nám pak jasně vnucuje otázku: Jak je něco takového možné? O bystrosti Vladimíra Pucholta snad není pochyb, stejně jako o talentu Vojtěcha Jasného, oba pány nikdo k ničemu nenutil, takže co je vlastně příčinou tak grandiózního debaklu? To snad nakonec ve výsledku točili jiný scénář? Nebo se ten podle Pucholta "výborný scénář" na začátku natáčení nějak mysticky sám pokazil? Tenhle film je tak bezděčně důkazem, že filmařina má v sobě velký kus magie a o konečném úspěchu filmu z větší části rozhodují síly, které nejsou ovlivnitelné vůlí, ani pílí. Tahle teze alespoň mne vždy utěší, když lituji, že jsem se také nestal režisérem a že jsem nikdy žádný film nenatočil. (11.09.2017)

Režisérovi Vojtěchovi Jasnému sa celá reflexia návratu do rodného kraja i k najznámejšiemu filmu vymkla z rúk. Zároveň sa mu podaril unikát, ktorý si zaslúži hviezdičku - poetickým obrazom chýba akákoľvek poetika. O príčine nepodarku sa môžeme dohadovať, no diváci to prekukli pomerne jasne. Poznámka: Dôvodom nezdaru diela bola neúprimnosť. Jednoducho, tvorca nebol úprimný k tomu, ako vykreslil sám seba. Osobne som ho totiž zažil pri diskusiách po dokumentoch v Jihlave. A poviem Vám, v jeho príspevkoch žiadny raj prítomný nebol. Zo všetkého čo povedal, a čo som mal možnosť počuť, sršal nezmieriteľný hnev, samo vytáčanie hrubého zrna, síra a hromy blesky k názorovo opačne postaveným diskutérom. Z tejto stránky návratu sa v stratenom raji nezjavila ani byľka. (04.12.2020)