Procesí k panence

Oproti padesátým létům ideologický a agitační tah na branku ubral na síle. V PROCESÍ K PANENCE a v řadě dalších filmech se už tolik netlačí na pilu (i když i to je relativní), věci se nedělají (a nenatáčejí) tak do očí bijícím a polopatistickým způsobem. Nevím však pořád, jestli je to dobře nebo ne... Rozhodně po stránce ideologické to přináší větší a lepší výsledky - imho infiltrace ideologického balastu je úspěšnější a lépe stravitelnější. Zároveň mi však tato odlehčenější propaganda připadá o to nebezpečnější - zasmějeme se, odlehčíme to, zašprýmujeme i na téma agitátorů, ale nakonec... nakonec přece jen pustíme to Staré, Iracionální a Nepokrokové k šípku a začneme si to s Kolektivizací; prostě: "tak, jak to má být". A role Vojtěcha Jasného? Nevím, neznám jeho životní peripetie a názory. Tento film mi však přišel jako dílo rozervaného umělce - toho, který chce na straně jedné točit, na straně druhé jsou mu jasně vymezeny mantinely, pro něj příliš úzké a stísňující. Ve filmu zkouší kompromis... nedivím se, že v reálném životě nakonec volil cestu emigrace. Shrnuto a podtrženo: Po formální stránce výborně natočené dílo; po stránce obsahové odlehčeně agitační. (07.07.2005)

Se synem a jeho rodinou jsme včera podnikli procesí z Lysé nad Labem přes Byšičky (ve filmu Lhota), a dále nikoli přes Hůrku a Šibák), to bychom šli na druhou stranu), ani přes kravín v Kněževsi (nic takového po cestě není), ale rovnou přes Jizeru do Staré Boleslavi. Večer pak nezbylo, než si pustit Stehlíkovu a Jasného fikci (bohužel bez posledních 10 minut - vada v polynomu CRC). Režijně i herecky velmi dobře zvládnuté. A co se týče reálií? Popis přechodné doby od jedné totality k druhé? Jaký film, takové reálie. Každá partaj si musí najít nějakého Costu-Gavrase (nebo Jasného), jinak její dějinná paměť časem vymizí. Jiných filmových pohledů na kolektivizaci české vesnice je bohudík dostatek. Návštěvu Byšiček doporučuji (ale pozor! nejbližší hospoda je až Řehačka). (06.05.2014)

To jsme se ale zase nasmáli!!! . . . Jasný si hraje na dobovou satirku, kolchozně komunální, antiklerikální, kolektivizační - doslova kolektívně rodinnou taškařici, až si jeden říká, že ve své době se museli pionýři, svazáci i soudruzí a soudružky někde na >filmovém festiválu pracujících< za břicha a všelijaké legitky popadat... %-D . . . Kupodivu nutno s odstupem let uznat, že v kontextu doby a společenské atmosféry i čistě formou to v rámci žánru(!) zjevně vůbec není až tak blbé, jak by bylo možno očekávat, jen je třeba si taky uvědomit, kolik zla a bolesti a bezpráví a zničených rodin a živobytí ta skutečná kolektivizace na venkov zase přinesla! . . . A je škoda, že Jasný promrhával svůj talent v takových pitominkách, protože jak jde o >plenárky< , tož to jde o zdraví a "agitátoři" vs. "sousedi" jsou zatraceně ideologicky ožehavé téma... Nu ano, mistrovi to protentokrát odpouštím - a jak říkám, je to prostě dobová, byť ideologicky zabarvená SATIRA! Tož práci čest, soudruhu Jasný, nám je to jasný... ;o] - - - - - (Poprvé viděno kdysi v dobách >procesních< , hodnocení po repete 28.12.2011 na >satirické jedničce< přiznávám hodně nadsazené 351., smířlivý komentář s velkým nadhledem a projednou zas bezmeznou tolerancí zde jako třiadvacátý - 28.12.2011) (28.12.2011)

Hlášky: „Svatosvatě nám slíbili, že přijdou.“ „Tady jde o čest naší agitkolony. Musíme je dostat na plenárku.“ „Já jdu na soudružskou návštěvu.“ „A kdo vás posílá?“ „Dělníci.“ „My střílíme na Měsíc.“ (????) „Ty si nech svý komety a já si nechám svůj trakař.“ „Vzpamatuj se. To je tvoje stranická povinnost.“ „Páni na Lhotku vždycky zapomněli, tak ať na nás zapomenou i teď s tím sociálizmem.“ „Dělnická třída na vás na věky doplácet nebude, pantátové.“ Komunista, předseda partaje: „Ježiš Marjá“. Symbolika: Procesí k „panně“ Marii = modloslužba! 30:06, 52:22 – oko osvícení v zednářské pyramidě (= jednooký bůh Lucifer); 30:29 – nenápadně Filipovský skrytá ruka. (24.09.2022)

Prd! ... Procesí k panence je sice o tom, jak se rolnící na vesnici úspěšně kolektivizují a jistě skutečné poměry idealizuje, ale to si nejspíš ještě žádnou agitku neviděl a nevíš, co to je, když tvrdíž Lomozi, co tvrdíš. Tenhle film byl v roce 1961 odvážný, protože komunisticko-katolické hašteření odhaloval jako frašku bez povinného oslavného a patolízalského patosu. V roce 1961 nebylo možné tento film natočit jinak než, že se vše ve prospěch kolektivizace obrátí. To by totiž potom ten snímek nebyl promítán a šance režísera, že ještě něco natočí by se výrazně zmenšili. Jasný možná nebyl největší hrdina, ale nebyl ani stranický slouha. (12.06.2004)