Na konci světa

Ačkoli opravdu nejsem fanda podobných nezávislých filmů, na tohle se koukat dalo. Nějak však stejně netuším, co by mě jako mělo na tomto snímku více zaujmout. Je to takovej ten typickej pomalej artovej LGBT film. Občas hluché místo, občas nějaká ta kontroverzní scéna na vyvážení, ale mě to nějak ze židle nezvedá. Hlavní postava navíc docela na facku, takže jsem absolutně neměl důvod ji nějak fandit. Jako celek obstojný, ale to je všechno. Slabé tři. (25.07.2018)

Na konci světa v některých momentech hodně připomíná Zkrocenou horu: Dvojice na první pohled rozdílných mužů, kteří se starají (nejen) o ovce, se do sebe zamilují. Musí však čelit faktu, že se nachází na venkově daleko od civilizace, kde se dívají skrze prsty na kohokoli, kdo se jen trochu odlišuje. Film vyniká civilními výkony hlavních, ale i vedlejších aktérů, kteří toho sice moc neřeknou, což však jen dotváří celkovou komornost a syrovou atmosféru. Zaujalo mě, že se film nezaobírá čistě jen gay tematikou, ale problematizuje i otázku národnostních menšin a téma rodiny. Film má sice pomalejší a delší rozjezd, takže jsem přemýšlel i o třech hvězdičkách, avšak pak dojde k dějovému zlomu, přičemž závěr byl naprosto skvěle podaný a zahraný. (21.06.2019)

Takhle nějak měla vypadat Zkrocená hora - bez vší té uměle působící vypjatosti a zdánlivé lyričnosti. Na konci světa působí syrově, realisticky a přesto jde o skvěle natočenou a zahranou (dokonale uvěřitelnou) romanci. Jen místo obvyklého vztahu muž - žena jde o dva chlapy. Snad jen konec nemusel být tak sladkobolný. Ale můj zážitek to významně nesráží. (05.08.2017)

Jako vždy výborný Josh, ale upřímně, vztahová dramata této komunity mě až tolik neberou, prostředí, že kdyby neměli čtyřkolku, tak si myslím že je tak o šedesát let do minulosti zpátky, farmaření také ne a kloudné věty aby jeden pohledal. Přesto film není špatný, jen to není úplně moje divácká parketa, podruhé už ho určitě nedám. (18.01.2022)

Krásný film, jemuž herecky vévodí Josh O'Connor, jehož ugly/beauty face vyzní ještě více opravdověji ve spojení s jeho charakterem. Johnny Saxby chodí po večerech chlastat, dopřává si jednorázovky s neznámými muži, a přes den tvrdě pracuje na farmě. Neschopen citu a prostého lidského doteku tak prožívá každý den. Jeho rutina je narušena příjezdem rumunského fešáka jménem Gheorghe, který má na farmě zastat pomocnou ruku. Alec Secareanu je po SebaStanovi dalším rumunským zázrakem. Přináší zde mlčenlivý typ s dobrým srdcem, který dokáže říct mnohé pouze pohledy, či gesty (černé obočí, vlasy, oči, a ten svetr!:). Ale když na to přijde, dokáže i z ničeho nic ukázat svou sílu. Ve filmu toho dohromady namluví snad ještě méně, než Ryan Gosling v Drive. Říkala jsem si, kdo by se do něho nezabouchnul? Vůbec se Johnnymu nedivím, že po něm tak brzo vyjel:) Naučí Johnnyho opravdovým citům a ukáže mu krásu doteku. Inspirace Zkrocenou horou je zde především zhruba v první hodině více než očividná. V jednotlivých scénách i ve vývoji příběhu. První sexuální kontakt je čistě živočišnou záležitostí a dochází k němu někde nad ránem v bahně. Scéna, k níž pak dochází v chajdě je nádherná, prosycena sexualitou, něžností a prvotním poznáním, dosud nepoznaných pocitů. Johnny poprvé poznává, jaké to je být v intimní blízkosti jiného člověka, aniž by záměrem bylo pouze ukojení zvířecích pudů. Začíná cítit, vnímat, toužit, milovat. Srdce buší tam, kde bylo předtím prázdno. Při této scéně mě polévalo horko. I při pouhém pomyšlení na ni. Uvědomila jsem si, že jsem na tom podobně jako Johnny. Jaké to je být vedle člověka, k němuž něco cítím a který mě naučil, co dokáže lidský dotyk? Já to totiž asi také neumím... Až na to, že já neprožívám ani ty jednorázovky. Já radši neprožívám nic. Chráním se tak před tím, co může být krásné, ale stejně dokáže bolet. Protože lidi nakonec odejdou a nechají nás jen tak. Zlomené, ztracené. Jsme sami. Zase. Pořád. Nádherná příroda a lokace. Dočetla jsem se, že sám Francis Lee je gay a natáčelo se na farmě, kde bydlí. Herci zde počas natáčení i pobývali a pracovali se zvířaty, tak jak vidíme ve filmu. Rodina Aleca Secareanu též pochází z farmy. V God's Own Country se střídají citlivě a mlčenlivě natočené záběry (ošetření pořezané ruky, oblečení ponechaného Gheorghova svetru) s těmi drsnými a realistickými (porod jehňátek, práce s ovcemi, umývání nemocného otce). Ve snímku je zhruba jen okolo 300 dialogů. Slova v tomto příběhu vlastně ani nejsou potřeba. You just have to look and feel. (28.01.2018)