Všichni dobří rodáci

K tomu filmu jsem přistupoval s tim, že zde má hodnocení 91% a nachází se mezi TOP 50. Očekával jsem hodně a dostal jsem... No nechci říct, že málo, ale zkrátka míň, než jsem čekal. Zklamal mě hlavně konec, kterej na mě zapůsobil tak, že to celý nějak vyšumělo do ztracena. Ale nevim, jestli to třeba nebyl účel. Rozhodoval jsem se, jestli dám 3 nebo 4 hvězdičky, ale v tomto případě se přiklonim k nižšímu hodnocení. Už jenom z důvodu, že zdejší hodnocení mi připadá opravdu hodně přestřelený. (24.11.2008)

Ze začátku děj běží celkem poklidně, vlastně poklidné tempo má film až do konce. Postupně ale začíná to co se odehrává na plátně gradovat. Zase jeden z filmů kdy nevím jestli se mám těšit z mimořádného diváckého zážitku nebo se stydět za to že jsem Čech. Mimořádný film plný mimořádných hereckých výkonů. (25.01.2007)

Jednoduchý a zároveň působivý obraz světa minulého, kterému se ten současný v některých věcech podobá více, než si lidé v současnosti chtějí připustit. Nejlepší herci několika generací se sešli, aby vytvořili trezorový film, který by neměl být nikdy zapomenut a který je vyprávěn skoro jako pohádka, o světe, který nikdo nechce vidět ani znát. Všichni herci hrají skvěle, ale mě osobně nejvíce oslovil Radoslav Brzobohatý a jeho František... Působivá jednoduchost, v které mi chybí něco málo k dokonalosti. Lepší odcházijou, jenom my potvory ostávame. (01.07.2009)

Pan Jasný si evidentně spletl dobu. Natočil kontroverzní film a čekal od komunistů pochvalu?! Mně se třeba taky jeho tvorba nelíbila a neroztrubuji to do světa. Z mého pohledu tam byl nevděk. Komunisté mu umožnili za jejich peníze, on nevytáhl ze své kapsy ani korunu, natočit film, a on si je dovolí kritizovat. Měl všechny podmínky k tomu, aby mohl točit, a ještě se mu něco nelíbilo. A po držce bys nechtěl?! Správně ti to šoupli do trezoru a nedovolili ti natočit nic. Na jejich místě bych ti to tvoje dílo opráskal o hlavu. Byl to nezáživný, těžkopádný film, nevalné technické úrovně, který bych si opakovaně nedal. 20% (10.05.2012)

Vojtěch Jasný vytvořil film, který je prostý, jak studánka v lesích a přitom je čirým a průzračným uměním a vrcholným dílem československé kinematografie. Voní jarními květy, lány obilí, podzimním listím i mrazivým větrem. Voní koncem války, úlevou, svobodou, zoranou hlínou a poctivou prací,... mrazí a dusí tísnivou atmosférou kolektivizace a důsledků únorového komunistického puče. Postavy, které lze najít v reálném životě v každé době skoro všude jsou živé, skutečné, z masa a kostí. Snad proto, že je jejich představitelé nehráli, ale opravdu jimi byli.. (09.03.2009)