Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (138)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Takto si predstavujem komediálny veľkofilm s prvkami grotesky. Priaznivci historického lietania musia chrochtať blahom a ja ako neznalec som sa aspoň pousmial nad všemožnými absurditami, ktoré sa tam objavili. Okrem lietania došlo aj na súboje medzi národmi, vždy sa našiel dôvod, prečo by si to mali vyjasniť Francúzi vs. Briti, Taliani vs. Francúzi, Briti vs. Američania, všetci vs. Nemci, ktorí boli za úplných blbcov, alebo aj katolíci vs. protestanti. Lietanie bolo krásne až po Eiffelovku, nikto si neublížil, len tá umelá hus sa nemusela objaviť. ()

Laxik 

všechny recenze uživatele

Již úvodní dokument o historii létání nám dal tušit, že nepůjde jen o prvoplánovou popcornovou zábavu, nýbrž o kvalitní a seriózní snímek aspirující na Oscara, BAFTu, Zlaté Palmy, Medvědy, Glóby, ... Z prvotního dojmu mohl ale zbýt jen prach a dým. Ne však u tohoto snímku. Před námi se odehrálo až téměř existenciální drama o smyslu života, o fair play nebo také i o palčivých otázkách sociálně-kulturních rozměrů, pro něž je letecké téma jen pozadím. To vše okořeněné o svérázný milostný trojúhelník s klasickým rozdělením dobrodruh - gantleman a nerozhodná moderní žena mezi nimi. A ačkoli šlo v tomto případě jen a pouze o vedlejší zápletku, přinesla nám milostná linka mnoho poučení zobrazením kruté reality života v ortodoxní anglické aristokracii, konnkrétně pak se zaměřila na postavení mladé ženy ve vyšší společnosti. To bych ale odbíhal od hlavního kladu celého filmu, a tím jsou sami piloti. I když by v tomto ohledu mnohé filmaře sváděla národnostní pestrost startovního pole k zobrazování stereotypů a rozdmýchávání nacionalismu, autoři snímku "Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris" se k ničemu takovému nesnížili. Ba naopak, charaktery pilotů (a nejen jich) jsou vykresleny tak vkusně, věrohodně a do hloubky, že jde až člověku hlava kolem. No a když ke konci zjistíme, že podvádět se nevyplácí, a že lidský život a šťastná rodina jsou nade vše, je dokonáno. Snad jen tu mravokárnost si mohli autoři odpustit. Pro ni, a jen pro ni samotnou, dávám nižší hodnocení. ///Paralelní komentář, aneb jak to skutečně bylo: No, nemám páru kdy sem se naposledy nahlas řehnil tak, jako u tohohle filmu. Prvních pár minut mě odrovnalo. Pak už to šlo s hustotou fórků sice z kopce, vždy to ale zachránili Francouzi a Němci. Za zesměšnění tý říšský mašinerie prostě nemůžu než tleskat. Až mi bylo místy smíchy do breku, možná, že sem si i jednou dvakrát ucvrnk do gatí. ()

Reklama

Kimon 

všechny recenze uživatele

Výborná komedie. Skvěle popsané charaktery jednotlivých soutěžících národů. Nejlépe vystiženo je jednání zástupce německého národa, kdy těsně před startem neznalý věci, pečlivě studuje příručku letce a ke svému létajícímu stroji přistupuje vojenským krokem. Nasmál jsem se i při startu Japonce. Prostě, je to inteligentní, výstižný a humorný film s romantickým kouzlem letících stařičkých strojů nad malebným územím Francie. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Prehodnocujem... Po rokoch, keď som si myslel, že tento film nepatrí k skvostom kinematografie, musím prehodnotiť svoj pohľad. Patrí. Patrí tam právom. Možno to nie je skvost v pravom filmovom meradle, ale je to skvost zábavy, báječnej nálady. Báječný scenár uchopil v danej chvíli báječný režisér a v báječnej produkcii vytvorili báječných mužov, ktorí lietali na báječných strojoch... Skvele vytipované národnosti, so svojimi zlozvykmi a vtedajším videním, v skvelej pretekárskej anabázi vytvárajú dokonalý celok. Ano, komičnosť, grotesknosť, ľahká zábava a skvelé spracovanie mi dáva za pravdu... zo štvorky prehodnocujem tento film na päťku. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

>Báječně velikofilmová< taškařice ala šedesátá léta, sloužící zárověň i jako pocta průkopníkům aviatiky. Humor těžící ze střetu pro našince již legračních létadel a jejich pilotů coby téměř karikatur národních povah i jejich vlastních karakterů. Milé, vlídné, úsměvné. S jistou formou nadsázky lze i říct, že ač formou samozřejmě už ne - obsahem je to až takové báječně nadčasové... Jen tak mimochodem - Čas vítěze tohoto lehce cimrmanovského soupolení: 20 hodin 11 minut... ;-) - - - P.S. Bohužel v naší nebáječné veřejnoslužební ČT uvedeno v ořezu 1,33:1 (krom titulků - neskutečné!) z původního formátu 2,35:1 70mm panorama... Navíc tradičně s ne příliš povedeným zvukoplochým českým dabingem. Nepochopitelná ignorace v éře kosmických technologií. Prostě hledíte na takřka polovinu filmu a kdyby nám to soudruzi pustili černobíle a trošku trhaně a zrychleně, atmosféra roku 1910 by byla dokonalá... :-/ - - - P.P.S. Chtělo by se vidět znovu v tom báječném brněnském kinu Jadran Panorama, jako kdysi v polovině sedmdesátých let. Bohužel - to jedinečné kino, stejně tak jako tyhle velkolepé filmy odnesl čas... ()

Galerie (70)

Zajímavosti (17)

  • Jde o poslední hraný film Reda Skeltona (neandrtálec). (Karlos80)
  • Při odpočinku u moře přinese Orvil (Stuart Whitman) sklenku šampaňského Patricii (Sarah Miles) a přitom je až po pás ve vodě. V následné scéně na pláži je ale naprosto suchý. (Chegi)
  • Režisér a jeden ze scenáristů Ken Annakin zrovna připravoval film o přeletu Atlantiku, když produkční studio, jež mělo zajišťovat financování snímku, zkrachovalo. Poté se pod křídly studia Fox rozhodl natočit tento film. (TheSantiago)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno