Šumař na střeše

Chvíľu trvá kým si zvyknete nato prostredie a postavy, zo začiatku sa to aj dosť vleče, a naozaj dobrá pesnička, ktorú by ste si na druhý deň pobrukovali, tam nie je ani jedna. Ale je to výborne natočené, epické a zakaždým keď prichádzali tie jeho “unthinkable” monológy, mi to robilo vyslovene radosť. A tá snová sekvencia, to bol kus geniality. 90% (24.07.2020)

Naprosto úžasný a nezapomenutelný zážitek vás čeká, pokud zkouknete tenhle muzikál. Viděl jsem ho i v divadle v hlavni roli s Töpfrem a to bylo taky něco. Bohužel se mi k tomuto muzikálu váže jedna historka. Měl jsem Šumaře na střeše na videokazetě a někomu jsem to půjčil. Ten někdo to půjčil někomu jinému a trvalo mi sakra dlouho, než jsem tu kazetu dostal zpět. Ale jinak silný příběh se skvělým humorem a nádhernou hudbou. (09.02.2007)

Aj napriek tomu, že muzikály nie sú mojím obľúbeným žánrom, tak Fidlikant na streche som si parádne vychutnával... Nevadila mi dokonca ani dosť dlhá stopáž a ani tanečno-spevácke vsuvky, lebo technicky je ten film jednoducho geniálny! Keď k tomu pripočítam ešte zaujímavý a nadčasový príbeh zasadený do drsného prostredia (ukrajinský vydiek) a ešte drsnejšej doby (pogromy na Židov), tak dostanem jeden veľkolepý film, ktorý veru patrí medzi filmové skvosty. (02.12.2008)

Hlavní hrdina adaptace divadelního muzikálu z prostředí židovské komunity někde v Rusku před 1.světovou válkou se na začátku zaklíná tradicemi, ovšem jako otec pěti dcer (z toho tří na vdávání) je všechny stejně nakonec poruší. Rabínská moudrost, židovský humor, skvělá muzika a písničky. A když jsou v závěru obyvatelé vesnice donuceni zpřetrhat své kořeny a vystěhovat se, divák doufá, že se některým podaří podle plánu dostat do Ameriky, protože jen tak mají šanci uniknout pozdějšímu bolševickému teroru a následujícím hrůzám holokaustu. („Hospodine, já vím, že jsme vyvolený národ, ale nemohl by sis občas vybrat taky někoho jiného?“) (16.08.2007)

Snaha skloubit tematiku konfliktu tradice a postupně se uvolňující morálky na pozadí bouřlivých společenských změn s formou muzikálu se může zdát na první pohled zvláštní, ale v případě Šumaře na střeše nepůsobí toto nezvyklé spojení nijak rušivě. Nejsem fanda muzikálů (a zvlášť současná česká scéna se mi bez pardonů hnusí), ale každý výstup v Šumaři stojí za to, zejména pak taneční čísla za použití temperamentní židovské hudby. "Tradice, tradice, tradice... Bez nich by náš život byl vratký... jako... jako šumař na střeše." Jenže tihle Židé, odvěký zlostisvod Evropy, jsou takovými šumaři na střeše už dva tisíce let, tradice netradice. (629., 14. IV. 2011) (17.04.2011)