Jesus Christ Superstar

Tohle je muzikál, který mě dostává. Pravda, ty písně znám spíše v českém provedení, ale ani to původní vám nebude vadit, strhne vás. Ano, je to samozřejmě muzikál, který vychází z biblického příběhu, ale pokud odhlédneme od náboženství, tak Ježíšův příběh je prostě dobře napsaný. Ale ta hudba a ty písně... Stejně tak mě dostalo i celé hippie pojetí filmu. (10.03.2016)

Jak jsem už psal u Šumaře na střeše ... kdo mi šáhne na tohle, toho pokoušu. Geniální filmové zpracování geniálního muzikálu s obsazením, které netrumfnul nikdo ani předtím, ani potom. Slyšel jsem starší Broadwayskou verzi s Ianem Gillianem v hlavní roli, hezký to bylo, Ted Neeley ale pro mne bude nepřekonatelným muzikálovým Ježíšem všech dob. Když to během výstupu na horu nad getsemanskou zahradou vytáhne do těch výšek, rolují se mi papuče. A ten ďábel to zazpívá i dneska. Nepochopitelné. Tenhle film zcela nekriticky a bezostyšně miluju. (21.01.2008)

Tahle hippie verze je důkazem toho, jak moc záleží na uchopení látky. Ale je dobře, že vznikla, je odrazem své doby. Pěvecké výkony jsou famózní a exteriéry originální, což se dá říct o celé téhle adaptaci. Je skvělá, prostě je. Stejně ale doporučuji všem zajít si na to do divadla, protože tenhle muzikál je určený pro živý zpěv, jakákoli jiná možnost ho připraví o kouzlo bezprostřednosti. (25.06.2017)

Se stylizací příběhu Ježíše Krista do hippies doby může mít spousta diváku problémy, ale po hudební stránce se tomuto muzikálu nedá vůbec nic vytknout. Každá skladba se dá poslouchat a je zajímavá, muzikál nemá slabší místo, celá kompozice je skvělá. Tady se opět ukázala genialita A. L. Webbera. A navíc anglický jazyk je skutečně nepřekonatelný, i když se Češi snažili a udělali v devadesátých letech skvělou českou verzi, na originální verzi prostě nemá. (26.12.2016)

Zajímavá volba prostředí odvedla medvědí službu, takže ve výsledku se jedná o jakýchsi 50 odstínů hnědi mezi ruinami, které k obydleným věcem mají už bohužel daleko. Už od první písně je znát ten příšerný audio master - nevyvážené nástroje, ukvílené synťáky a buď nesourodost nahrávky a lip-sync herců nebo jen zvláštní herecké výkony. Ty obvykle byly povedené, zejména Jidáš. Naopak Ted Neely sice umí zpívat dobře (správně metalový hlas pro Gethsemane) a dokonce v obličeji i vypadá jako typické vypodobnění Ježíše, pokud si ho zadáte do Googlu. Ale. Ale jinak má zpravidla kamennou tvář (ironicky právě on má u poslední večeře linku "look at your blank faces") a statické tělo/ruce. Protistrany (Kaifáš a spol., Pilát, Herod, vojáci) na tom nejsou o moc lépe, přišlo mi, že by nenahnali strach ani novorozenci, ať už hereckým výkonem nebo kostýmy. Kamera nikomu nepomáhá, hází jeden bláznivý záběr za druhým bez jakékoliv invence nebo logiky, ale občas provokativně hodí nějaký hezký záběr (takže víme, že kameraman cit pro záběry má; namátkou například záběr na slunce na konci Gethsemane, poslední večeře, závěr V chrámu), ale převažují ty obyčejné/chaotické. Vrcholem všeho byl pak ten crossfade při intru Superstar, do prázdného amfiteátru a useknutí písně jak když člověka z hezkého snu probudí budík. Aspoň nyní víme, že písmeno D ve slově JIDÁŠ znamená Disko. Přechod z ukřižování na John 19:41 je podobně násilný. (11.04.2021)