Příběh služebnice

Nemohol som si zvyknúť na tempo seríalu. Navyše mi liezla hlavná hrdinka v prvých 2- 3 epizodach neuveriteľne na nervy! Potom, ako som sa nejako prekúsal k ďalším epizódam, začala ma baviť psychologická hra, ktorá sa tam postupne rozohrávala. No a pocit, že si idem ráno zabehať a odrazu by ma sundali nejakí čierni kukláči, je dosť desivý! Mno...uvidím, ako sa rozohrá 2ka, hoci sa priznám, bohvieako sa mi do nej nechce. (17.05.2018)

Nejde to inak. Tri dni po dopozeraní seriálu musím dať najvyšší počet. Hoci som váhal, lebo 10 dielov je príliš veľa oproti tomu, čo sa dialo na TV obrazovke. Príbeh je rozťahovaný, má mnoho pomalých, v podstate nikam neposúvajúcich scén, pitvá sa v monológoch hlavnej predstaviteľky, rozoberá jej pocity večne znásilňovanej služobníčky. Potom som pochopil, že vlastne všetky tieto postupy robia seriál výnimočným. Nehľadiac na samotnú myšlienku totalitnej spoločnosti... Seriál je filmársky dokonale natočený s dôrazom na mrazivú atmosféru a silné osobné scény. Hĺbavým a depresívnym spôsobom odkrýva zvrátenosť chorého systému. Plusom je aj sústredený výkon Elisabeth Moss v hlavnej úlohe. (05.07.2017)

Román Příběh služebnice mě bavil. Nejen svou myšlenkou, ale i výborným pojetím, které Margaret Atwoodová promyslela do nejmenších detailů. Samozřejmě, že celá řada motivů se do seriálu nevešla, ale to hlavní tam je - postapokalyptický svět, kdy většina lidí ztrácí schopnost reprodukce a celá společnost se s tímhle faktem musí vyrovnat. Co mi bohužel nesedlo, bylo obsazení titulní role. Ta holka mi pořád připomínala takovou ošklivější verzi Anny Polívkový. Pořád blbě civí, má otevřenou pusu (ech, tohle já u lidí fakt nedávám, viď, Kristen Stewart) a prostě se na ní blbě kouká. Pak v jednu chvíli jsem zjistila, že role velitelovy ženy je pro mě mnohem zajímavější, stravitelnější a pochopitelnější. A to je prostě škoda. No a pak je tu Rory Gilmorová, že jo. Alexis Bledel já fakt můžu a trochu mě mrzí, že právě ona nehrála hlavní roli. Seriál má výbornou hudbu, baví mě, jak zachycuje prostředí a do mé představy o Gilédu z knihy seriál dobře zapadl. Na druhou sérii se rozhodně chystám. Pokud vás seriál zaujal, tak si rozhodně přečtěte knížku - je ještě o fous lepší. (26.06.2017)

“POTŘEBUJU PŘEŽÍT. KVŮLI NÍ…“ /// Tak až sem nás dostala antikoncepce a jiný sračky. K režimu, kterej… no to by stačilo, protože na postupný odhalování příběh hodně sází. Je to takový dost komorní holčičí povídání vo dystopický společnosti, ze kterýho nejsu moc odvázanej (i když třeba ty gestapácký metody… takže je to i komorně drsný). Problém nemám ani tak s tím, že se tyhle nehezký věci dějou ženám. Jen je asi nedokážu naplno procítit. Elisabeth Moss mi připadá divná, obyčejná, nepřitažlivá… prostě mě nechytá za srdce. Taky ty flashbacky z doby „normálu“ jsou vo ničem. Ukazujou normální život... Hmm… jako že ženský nebyly vždycky „jenom“ madrace. (?) Dystopickej svět je prostě vždycky pro někoho horší a pro někoho lepší. Lidský práva jsou nahrazený zákonama, který ve finále ti nejmocnější stejně nedodržujou. Dala by se o tom napsat úvaha na dvě strany, ale důležitější asi je, proč jsem dal 3*. Je to tak komorní…jako bych si knihu četl sám zalezlej v koutě. Většinou to bejvá klad, ale tady… Seriál vo píchání služebnejch. Bacha není to péčko, ale feministickej pohled na jakousi budoucnost, ze kterýho vychází ženskej citovej masakr. Když si myslím, že jako už se to rozběhne, tak zase nic. Zvrácený týrání ženský duše, který zákonitě musí zasáhnout ty podobně spřízněný. Snad se i já dočkám ve II. sérii, kdy „Offred“ přestane bejt „dívkou z krabičky". /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu, kterou napsala v roce 1985 Margaret Atwood, neznám. 2.) Držej mě doma na chov. 3.) Po znásilnění vždycky utvoříme kruh. 4) Thx za titule „Sizok a audit.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (13.01.2018)

Seriál nemajúci obohranú zápletku. Páči sa mi, že sa príbeh delí na tri časové roviny. June ako už plnohodnotná služebnice, June sa len stáva služebnicí a June tesne predtým, než vznikli kasty. Bohužiaľ je tu minimum zásadných momentov. Dej dvoch sérii sa mohol kľudne zmáčknuť do jednej. Jednotlivé epizódy sa venujú skôr, než príbehovým posunom, vývoji postáv. A to je problém. Jednu dobu je vzťah June/Serena Waterford na úrovni A, potom B, znova A, nachvíľu C, potom B a znova A. Rovnaká nekonečná, ťažko uveriteľná horská dráha je aj vzťah June/Fred Waterford. Do toho sa Fred a Serena dokolečka striedajú v tom, kto je vlastne kápo a kto subina. Otravné. June navyše všetky epizódy sprevádza snahou predviesť všetky druhy grimás plaču. V tom plači a vzťahových šachových partiách jednoducho chýba vzrúšo, chýba dojem, že v ďalšej epizóde sa stane niečo skvelé. Problém mám vlastne s aj podstatou zápletky. Keď je na svete niekto strašne vzácny, cenený, jedna z milióna, tak nebýva otrokom. Prúser nie, ale vzhľadom na určité diery v logike a zbytočne venovaný čas vedľajším postavám, sa jednoznačne jedná o sklamanie s pachuťou feministicky zdvihnutého prstu. 3. séria pokračuje do svojej polovice v podobnom duchu. Potom však konečne niektoré postavy dosiahnu svoje dno a konečne dej prestane sledovať len emócie. Konečne začnete byť zvedavý čo a ako sa stane. Nevystrelilo to dojmy vyššie, ale rozhodne udržalo pozornosť a zvedavosť na ďalšiu sériu. 4. séria tak nejako uzatvára staré cesty a som zvedavý, akými novými sa vydá. Baví ma ten prerod June, ktorý hlavne v kontexte všetkého predtým dáva zmysel a je logický, uveriteľný. 5. séria je zameraná predovšetkým na osobnostný vývoj vedľajší postáv. Zásadné udalosti absentujú. Nemáte byť na čo a ani na koho zvedavý. Služebnice sa už definitívne utopila v slzách a nestabilných povahách. (14.09.2018)