Příběh služebnice

Seriál nemajúci obohranú zápletku. Páči sa mi, že sa príbeh delí na tri časové roviny. June ako už plnohodnotná služebnice, June sa len stáva služebnicí a June tesne predtým, než vznikli kasty. Bohužiaľ je tu minimum zásadných momentov. Dej dvoch sérii sa mohol kľudne zmáčknuť do jednej. Jednotlivé epizódy sa venujú skôr, než príbehovým posunom, vývoji postáv. A to je problém. Jednu dobu je vzťah June/Serena Waterford na úrovni A, potom B, znova A, nachvíľu C, potom B a znova A. Rovnaká nekonečná, ťažko uveriteľná horská dráha je aj vzťah June/Fred Waterford. Do toho sa Fred a Serena dokolečka striedajú v tom, kto je vlastne kápo a kto subina. Otravné. June navyše všetky epizódy sprevádza snahou predviesť všetky druhy grimás plaču. V tom plači a vzťahových šachových partiách jednoducho chýba vzrúšo, chýba dojem, že v ďalšej epizóde sa stane niečo skvelé. Problém mám vlastne s aj podstatou zápletky. Keď je na svete niekto strašne vzácny, cenený, jedna z milióna, tak nebýva otrokom. Prúser nie, ale vzhľadom na určité diery v logike a zbytočne venovaný čas vedľajším postavám, sa jednoznačne jedná o sklamanie s pachuťou feministicky zdvihnutého prstu. 3. séria pokračuje do svojej polovice v podobnom duchu. Potom však konečne niektoré postavy dosiahnu svoje dno a konečne dej prestane sledovať len emócie. Konečne začnete byť zvedavý čo a ako sa stane. Nevystrelilo to dojmy vyššie, ale rozhodne udržalo pozornosť a zvedavosť na ďalšiu sériu. 4. séria tak nejako uzatvára staré cesty a som zvedavý, akými novými sa vydá. Baví ma ten prerod June, ktorý hlavne v kontexte všetkého predtým dáva zmysel a je logický, uveriteľný. 5. séria je zameraná predovšetkým na osobnostný vývoj vedľajší postáv. Zásadné udalosti absentujú. Nemáte byť na čo a ani na koho zvedavý. Služebnice sa už definitívne utopila v slzách a nestabilných povahách. (14.09.2018)

Líbivá feministická propaganda. Všechny ženský vnitřně trpěj a všechno špatný dělaj jen protože je k tomu chlapi nutěj, všichni chlapi jsou sobecký hovada nebo násilníci. Universum je nelogický, jak se to zrovna hodilo do krámu. Hlavně aby z toho nějaká baba nevyšla krutá neprávem, musí trpět, protože historie, patriarchát, victimblaming a blé.... (03.05.2018)

Takhle asi vypadá feministické peklo. Bohužel mi chybí někdo, kdo by z toho uspořádání profitoval, někdo, koho by režim uplácel, protože ho potřebuje. Nacisti jako s odpadem zacházeli s těmi, kterých se chtěli zbavit. Ale tady? Chtěj po služebnicích, aby jim rodily děti, ale zacházejí s nimi tak, aby je o plodnost připravili. A ukažte mi jediného člověka, který z celého systému profituje. (09.05.2019)

Nejde to inak. Tri dni po dopozeraní seriálu musím dať najvyšší počet. Hoci som váhal, lebo 10 dielov je príliš veľa oproti tomu, čo sa dialo na TV obrazovke. Príbeh je rozťahovaný, má mnoho pomalých, v podstate nikam neposúvajúcich scén, pitvá sa v monológoch hlavnej predstaviteľky, rozoberá jej pocity večne znásilňovanej služobníčky. Potom som pochopil, že vlastne všetky tieto postupy robia seriál výnimočným. Nehľadiac na samotnú myšlienku totalitnej spoločnosti... Seriál je filmársky dokonale natočený s dôrazom na mrazivú atmosféru a silné osobné scény. Hĺbavým a depresívnym spôsobom odkrýva zvrátenosť chorého systému. Plusom je aj sústredený výkon Elisabeth Moss v hlavnej úlohe. (05.07.2017)

Tak silné, že vám bude mráz běhat po zádech. Po příběhové, herecké i scénáristické stránce. Svět Gileady, kde ženy jsou poníženy na pouhé zvířata a stroje, bez vůle a hlasu. Svět, ke kterému se některé moderní americké zákony přibližují, čímž příběh June nabírá na aktuálnosti a děsivosti. Elizabeth Moss je absolutně fenomenální, Lepší herecký výkon jsem tento rok neviděla. Joseph Fiennes je pro tyhle zápornné role typický, ale musím říct, že role velitele mu neskutečně sedla. Je nutné zmínit, že většinu epizod režírovaly ženy(!!!) a ukazují, že jejich malý počet v dnešní TV je neomluvitelný. Bez diskuze zatím nejlepší nový seriál roku. Jen tak dál. (24.06.2017)