Válka ve Vietnamu

V úvodu si dovoluji napsat, že krom genocidy původních obyvatel, považuji kauzu Vietnam za největší přešlap americké historie a  demokracie (...). Ale k seriálu: jedná se o celistvé vyprávění o všech fázích války, bez složitosti, s vysokou mírou srozumitelnosti, posloupnosti a autentičnosti. Americká posedlost myšlenkou, že jedna země jihovýchodní Asie za druhou by mohla padnout komunismu a podlehnout tzv.dominovému efektu, pokud "policajt" nezasáhne,  je zde víc než čitelná a viditelná. Seriál vrchovatou mírou, jak je to u Burnse profesionálním zvykem, nabízí archivní záběry, spontánní vyprávění veteránů z obou stran fronty, dobovou hudbu s tím vším v puzzle obraze, informace z dobového tisku i soukromé korespondence. A taky se dovíme něco o síle slova, o propagandě, o přejmenovávání, jelikož z jazyka byla vyloučena slova, vyvolávající negativní spojení a namísto nich byla zavedena slova neutrální. (Mrtvé zóny s vegetací zničenou dioxiny, se nazývaly sanitární kordony, napalm se stal měkkou náloží, koncentrační tábory strategickými sídlišti atp.; prezident americké jazykovědné společnosti D. Bolinger tehdy řekl: "Amerika je první společností, která dosáhla skutečného tabu na všechno nepříjemné.") Mezi atributy tohoto hodnotného dokumentu patří pokora, pečlivost, svědomitost a vysoká úroveň věrohodnosti. (10.05.2024)

Povinna jazda pre vsetkych milovnikov historie. Americania to cele domrvili, to bez debat. Ale vdaka demokracii, slobode slova a novinarom boli schopni o vsetkych zlyhaniach a klamstvach hovorit a natocit o tom vskutku pozoruhodny dokument. A teraz by som si rad pozrel nieco o vojne v Afganistane od ruskych filmarov... (15.10.2018)

Uf, tak to mám konečně za sebou. Člověk se mrkne na profil - vidí deset dílů a říká si "to je v pohodě", a pak zjistí, že každý má od hodiny a půl po skoro dvě hodiny. Ale tahle jízda stála za to. The Vietnam War je komplexní pohled na jednu z nejzbytečnějších válek 20. století. Je to dokumentární série, která je poháněná silnými osobními příběhy ze všech stran konfliktu. Není to zdaleka jenom příběh tragédie mladých amerických kluků, kteří neměli na vybranou a vydali se nedobrovolně do masomlýnku v jihovýchodní Asii, ale i příběh rozdělené krajiny, kde jeden pomýlenej režim bojoval proti druhýmu zkorumpovanýmu a kde se podobně nesmyslné oběti počítaly na statisíce. Člověk je u toho střídavě šokovanej, dojatej a frustrovanej - a tak to běží pořád dokola. Zatraceně silná věc. (12.07.2019)

Viděl jsem hodně dokumentárních sérií, ale o žádné se nedalo říct, že pokud byste jí celou dokoukali a pokud možno si z ní všechno zapamatovali, stanete se expertem na dané téma. O této to říct mohu, protože nic tak obsáhle mapujícího a zasvěcujícího jsem snad ještě v dokumentárním žánru neviděl, ani v té miliardě dokumentárních sérií o 2. světové se k tomuto nenajde srovnání. Ve vlastní nadutosti jsem to po první epizodě zabalil a vrátil se k sérii až po několika měsících jako k večerníčku, u kterého jsem chtěl co nejdříve usnout na chatě. Usnul jsem v šest ráno po pěti epizodách po sobě, kdy některé z nich měly i dvě hodiny. Není to dokumentární série pro "milovníky" dokumentů, staticky sledujících Primu ZOOM. Je to pro skutečné fajnšmekry, které dané téma natolik zajímá, nebo je natolik baví dokumentární žánr, že se na tu sedmnáctihodinovou přednášku ochotně vydají a klidně se prokousají i tím zdánlivě méně podstatným a zábavným, aby viděli to, co si mysleli, že byla vietnamská válka. Já sám měl před zhlédnutím určitou představu a tu jsem na konci musel korigovat a pokud vás relevantní a profesionální dokument nakopne do prdele a vy po jeho zhlédnutí přehodnotíte některé své názory, není lepšího důkazu o důležitosti celého dokumentárního žánru. Abych nad tím jen nehonil, mohu vytknout snad jen nepřehledné znázornění map a označování v nich pozic nebo postupů zúčastněných stran. Když už si dal někdo takovou snad i životní práci se sestavováním takto podrobné analýzy celé války, na tomhle si měl dát záležet také. 100 % (09.05.2018)

Vtahující vypravování - ale právě to na mě nakonec působí i poněkud podivně. Tématem je jeden z nejhůř čitelných a nejkontroverznějších válečných konfliktů moderní doby, ale tady je předkládán jednoznačný a naprosto čitelný narativ, kde jsou motivace všech vždy jasné, někdo má vždy pravdu a někdo se vždy plete - nejsou tu žádné dvojznačnosti ani věci, k nimž by se dalo postavit více než jedním způsobem. I motivy záměrně pokládané proti sobě jako protiklady jsou oproštěny od jakýchkoliv nuancí, takže jako by se vůbec nestřetávaly. To vše považuju za maximálně podezřelé. Zvlášť když vůbec netuším, kdo ke mně vůbec mluví a z jaké pozice. Dala by se hrát picí hra, kdy se vypravěč odvolává na "řekl jeho přítel" nebo "svěřil se stranickému kolegovi", což hraničí s "jedna bába povídala". Taky je zjevné, že na to šly peníze z vojenských organizací, protože vyznění je veskrze proarmádní a glorifikující vojenství jako takové (i kdyby na pozadí vojenského omylu, čestnost a hrdinství vojny jsou stvrzovány). Že jde o amerikocentrický film, který se věnuje spíš situaci v USA, se taky sluší zmínit (i když to nemusí být bráno jako chyba). Stejně tak je vtipné, jak ze 16 a půl hodin bylo věnováno rasismu amerických vojáků vůči Viet Congu asi pět minut, a to ještě velmi mlhavě. Co se týče samotného vyprávění, rozhodně by to chtělo lépe strukturovat a gradovat, nebo alespoň neustále neopakovat stejné fráze. Na jednu stranu je to ohromně hodnotné čistě pro kvantum informací, na druhou je to v mnoha ohledech nevyužitý potenciál. 70 % (13.01.2019)