Causa Králík

Komedie možná v prostřihech dalších kauz ale jinak obohacující drama podnětné k zamyšlení. Já bych na konci prostě zavolala. Atmosféra mě zanesla do venkova, svěžího i ponurého a do morálních problémů. Miloš Kopecký s charakteristickým hlasem a charismatickým vzhledem najednou už není herec ale reálný advokát. (11.06.2015)

Ja tento film vnímam ako jednu z televíznych klasík, ktoré som pár krát zhliadol v 90. rokoch. Advokátčtina je aj o takýchto prípadoch a najmä o takýchto zdanlivo bezvýznamných prípadoch. Vraždy (pokiaľ nerátam zopár incidentov v podsvetí) sa riešia na amerických súdoch v amerických filmoch. Takže držte Kopeckému a jeho klientovi palce! (28.03.2014)

Téměř 40 let od vzniku filmu. Je to dlouho? Ano, je to dlouho, ale ne tak moc, aby se hodnoty převrátily zcela naruby a aby tahle sonda do života jednoho advokáta, který to myslí se spravedlností poctivě a vážně, působila dnes na diváka přinejmenším jako pohádka! Říci, že neexistuje malá nebo velká nespravedlnost, že všechny jsou stejné nebo odmítat v boji proti darebákům použít darebácké metody - no, řekněte, umíte si něco takového tady a teď představit? Já ne! Potěšil mne tenhle film i s jeho poněkud hořkým koncem. A to ani nemluvím o vynikající práci herecké! Vůbec neváhám: 5*. (19.11.2017)

Možná počátek v 80.letech módní vlny příběhů z právnického prostředí (jak napálit advokáta, Doktor z vejminku, Paragrafy na kolech, Případ Platfus). Hořký kousek, v němž Dietlovy vedlejší postavičky (Adamovská, Hašek, Růžek) příjemně nahrávají ústřednímu Kopeckému a Satoranský je padoušsky rehabilitován v pohamrovské roli synovce skromně mistrovské tetičky M.Brožové. Kamera J.Šofr. (28.07.2012)

Tohle není inženýrr Krrálík, nýbrž causa Králík. To už tak chodí, že postarší advokát z nějakého důvodu vymění velkoměsto za venkov a hned dostane případ, na který by si nikdo jiný netroufl. Advokát Lukášek měl to štěstí, nebo možná smůlu, že mu bůh advokacie přihrál případ, na kterém toho není moc zajímavého. A nekane z něj ani extra finanční výdělek. Předmětem sporu se stává sedm tisíc, které jistý synovec odmítá vrátit své tetě, která toho moc, až na králíky, nevlastní. A tak se ostřílený právník pouští do banální kauzy, kterou je nutné rozseknout. A králičí maso ne každému přijde chutné. A stará paní Márová jím dokáže pořádně zásobovat. Králíka bych nepozřel, ale tenhle nepříliš vyhraněný český snímek si klidně dám. Důvodem je Miloš Kopecký, kterému jsem jeho právníka věřil pro jeho cit pro dobré uchopení postav, které ztvárnil. To už se dneska v českém filmu prakticky nevyskytuje. Není to jen otázka dobré práce režiséra s hercem, ale také v osobnosti. A tou Kopecký byl. Film pak může být dějově chudší a podzápletky triviální, ale když funguje herec v hlavní roli, je vyhráno. Kopecký film hodně spasil. Dost neobvykle se film vzpírá žánrovému zařazení. Komedií, sociální sondou, dramatem, není ani v jednom spolehlivě, přesto ta nevybalancovanost v podstatě není na překážku. Jaromil Jireš byl jedním z režisérů, kteří to dokázali ustát. Občas přece jen za cenu rozvleklého celku, kterému vévodí kvalitní herecké osazenstvo. Jirešovy režijní prostředky a postupy nejsou vždy až tak úplně stoprocentně filmové. Přece jen jeho režie není tak obrazově vybroušená a poněkud dialogově orientovaná. Mnohem silnější je tedy v rozprostření dialogů, které jsou dobře napsané a rozhodně ne nijak mechanicky odříkané. Jireš s Kopeckým později natočil drama "Prodloužený čas", které si také jelo ve svém vlastním, neuspěchaném tempu. Jirešovy filmy hezky uměly odkrývat a pracovat s lidskými charaktery a měly svoji zvláštní tvůrčí originalitu. Tenhle film bývá poměrně často zaměňován za tématicky příbuzný a o rok mladší snímek "Jak napálit advokáta", který bývá často mylně považován za jeho volné pokračování, možná také proto, že v něm Kopecký rovněž hrál advokáta. 60% (02.03.2015)