Helimadoe

"Ale kdo občas nepocítí touhu vrátit se ještě jednou tam, kde prudce květ voněl, že svedl nás z cesty a poohlédnout se po svých pošetilých činech, které nám již nikdy nedají příležitost napravit staré chyby. A tak je naše cesta dlážděna hříchy a omyly a my si jen můžeme přát, aby nám bylo odpuštěno." (10.04.2019)

Chtěl jsem zde ocitovat pár vět, které jsou k filmu uvedeny v Lexikonu českého filmu od Cinemy, nicméně za mě to udělala balba (která je buď onoho textu autorkou, nebo to sem prostě opsala). Nicméně já jsem chtěl tyto řádky uvést proto, že s nimi nesouhlasím. Knihu jsem sice nečetl, ale rozhodně si nemyslím, že by ve filmu musela být dopodrobna rozebrána psychologická motivace (ani když je to podle Havlíčka). A taky nemám pocit, že by cokoli bylo podřízeno výrazné výtvarné stylizaci. Pro mě to byl prostě příjemný a zajímavý film. (02.01.2008)

Po vizuální stránce film stojí za pozornost. Havlíčkovskou lyriku, smíchanou s drsností a surovostí se Jaromilu Jirešovi podařilo věrně zobrazit. Ovšem to je všechno. Kde je barvitý jazyk a živelné postavy, Havlíčkovým hrdinům tolik vlastní? Z herců je jednoznačně nejlepší Josef Somr, s rolí drsného samorostlého lékaře chudých se skvěle vypořádal. Jiní se mi zdáli ve svých rolích nevýrazní. I tak ale dobrý film. (02.01.2008)

Tak se zase musím smát, jak se tu místní "honorace" po povinné kolektivní četbě předdohodla, že tento velmi dobrý film vlastně dobrý není. Jediné zlo je až unyle figurínovsky představitel hlavního hrdiny. Na rozdíl od amerických sraček, které se tváří jako prazdroj tantrické sexuality je tento film nádherně erotický a výčtem jednotlivých dcer a jejich pohledů k chlapci jakoby multispekrálním obrazem všech možných forem lásky. Pro mě o to více záživné, protože já ve své patnáctileté hlavě neřešil jeho dilema volby, nýbrž si vklidu užil kolektivní přízeň skoro všech doktorových dcer. Jistě to je dílo knihy, nicméně tvářit se, že film více zničil než zvládl, není na místě. Ljuba Krbová je k sežrání a Oldřich Navrátil snovej. 70% (01.01.2008)

Moje hodnocení je ovlivněno tím, že jsem nečetl knihu a především tím že Lucie Zedníčková jako Dora v Helimadoe se stala jedním z předních idolů mých pubertálních erotických fantazií, mou femme fatale rané puberty... Její štíhlé tělo, pěkný obličej a plochá ňadra ve mně tehdy probouzely podobné pocity jako v hlavním hrdinovi filmu, se kterým jsem se mohl plně ztotožnit.. A síla jakéhokoli příběhu, ať už filmového nebo jiného, spočívá především v míře jakou umožňuje svým čtenářům/divákům identifikovat se s postavami/dějem.. Divné neherectví Jakuba Marka přehlédnu, snad zde bylo i záměrem...? (26.08.2012)