Helimadoe

Sytými, na několikrát nanášenými barvami je podáván příběh rozrušeného dospívajícího mládí a jeho prvních tužeb a snů. Obležení dívky muži je tradičním tématem národních kinematografií, opačná situace naopak výjimkou. Citové škobrtání všech se všemi nabízí také příležitost pohlédnout pod fasádu víceméně zralého ženství hrdinova okolí. Neobvyklý úhel tohoto pohledu ozvláštňuje jinak triviální fakta a prahy dospívání a propůjčuje jim magii se blížící ráz. Filmové ztvárnění se přiblížilo svou kvalitou Havlíčkově literární předloze, místy ji snad i překonalo. V kontextu kvality a dosažené úrovně devadesátých let lze oprávněně mluvit o nadprůměrném dílu. Otázkou zůstává, kolik generací budoucích diváků s touto charakteristikou bude ochotno souhlasit. (05.11.2007)

Moje hodnocení je ovlivněno tím, že jsem nečetl knihu a především tím že Lucie Zedníčková jako Dora v Helimadoe se stala jedním z předních idolů mých pubertálních erotických fantazií, mou femme fatale rané puberty... Její štíhlé tělo, pěkný obličej a plochá ňadra ve mně tehdy probouzely podobné pocity jako v hlavním hrdinovi filmu, se kterým jsem se mohl plně ztotožnit.. A síla jakéhokoli příběhu, ať už filmového nebo jiného, spočívá především v míře jakou umožňuje svým čtenářům/divákům identifikovat se s postavami/dějem.. Divné neherectví Jakuba Marka přehlédnu, snad zde bylo i záměrem...? (26.08.2012)

Chtěl jsem zde ocitovat pár vět, které jsou k filmu uvedeny v Lexikonu českého filmu od Cinemy, nicméně za mě to udělala balba (která je buď onoho textu autorkou, nebo to sem prostě opsala). Nicméně já jsem chtěl tyto řádky uvést proto, že s nimi nesouhlasím. Knihu jsem sice nečetl, ale rozhodně si nemyslím, že by ve filmu musela být dopodrobna rozebrána psychologická motivace (ani když je to podle Havlíčka). A taky nemám pocit, že by cokoli bylo podřízeno výrazné výtvarné stylizaci. Pro mě to byl prostě příjemný a zajímavý film. (02.01.2008)

Dovolil bych si polemizovat s uživatelem "gouryella" o neherectví hlavního představitele. Myslím, že kluk, který se poprvé dostane do blízkosti "ženské" sexuality, je zmatený, dezorientovaný a neví co dělat dříve. Jiná situace by byla, pokud by byl v partě stejně starých kluků. Navíc zde musíme přihlédnout i k době, ve které se film odehrává. Pro mne se jedná o příjemný film z nádechem prvního hlubšího seznamování se z příslušníky opačného pohlaví. Po druhém shlédnutí přidávám ještě jednu hvězdičku - za důvěryhodnou ukázku toho , jak se asi dříve žilo. (06.10.2009)

Zatímco Juraj Herz si na Petrolejových lampách zlomil třeba ruku, Jireš si na tomhle přepisu Havlíčkova románu zlámal vaz. Převádět Havlíčkovu prózu na filmové plátno není jednoduché. Přestože tohle není typické Havlíčkovo dílo, určitě není tak složité zfilmovat lyrický příběh jako psychologický román. Nejlépe se s Havlíčkem asi vyrovnal Jiří Bělka, který natočil pro televizi Neviditelného (1965). (05.05.2006)