Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Polská historie a Henryk Sienkiewicz, to je silná kombinace. A pokud se přidá i filmové plátno je nejeden důkaz, že funguje i toto. Ohněm a mečem je zatím asi posledním zfilmovaným počinem a jako vždy velmi dobrým. Obávám se, že nic podobného v české kinematografii nenajdeme, maximálně Vávrovu historickou trilogii a ta zavání spíše ideologickým přizpůsobením historie než romantickým vybájením. S tímto filmem mám však problém, že se příliš neorientuji v ději a pletou se mi jednotlivé postavy. Nevím, nakolik je to mou chybou a nakolik tvůrců. ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Jak vidno, i Poláci zvládají být epičtí, byla radost sledovat ty bitevní scény a šermířské souboje, které se režiséru Jerzymu Hoffmanovi podařilo zinscenovat. Na druhé straně bych se vyvaroval toho přemýšlet o Ohněm a mečem co do síly sdělení jako o východoevropském Statečném srdci, k tomu prezentovanému příběhu chybí jako svorník myšlenka národně osvobozeneckého boje (kterou by paradoxně skrze figuru - zde negativně vykresleného - Bohdana Chmelnicého mohl za jiné konstelace nabídnout ukrajinský film). Ostatně se mi zdá, že historická linka nenabízí divákovi tolik, jako linka romantická, resp. funguje převážně jako kulisa pro zápas lásky rytíře Jana (Michal Zebrowski) a sličné Heleny (Izabella Scorupco) proti úkladům kozáka Bohuna (Aleksandr Domogarov), poučení o historii polského národa bych hledal jinde. Co bych však ocenil, je jemný humor filmu, Krzysztof Kowalewski jako Zagloba si pro sebe krade každou scénu. Ovšem Sienkiewiczovu knižní předlohu si (spolu s romány Potopa a Pan Wolodyjowski) v budoucnu rád přečtu. Díky za tip uživateli jarous. 65 % ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Mně určitě bližší než většina obdobné západní produkce. Podobně jako Rusové i Poláci rádi točí příběhy ze své historie a často si za materiál berou klasiku a nedopadá to tragicky. V porovnání a Panem Wolodyjowskim (Potopu jsem neviděl) je znát i pokrok techniky natáčení. Jedna výtka. Není to vina autora předlohy, dané je to pochopitelně dobou vzniku, ale místy je to takové moc čisté, archaické. V pohádce nebo ve fantasy bych to pochopitelně neřešil, tady si toho všimnu spíš. Je to na lepší tři, ale dám čtyři, protože to, že se k historii vracejí, Polákům závidím. To když se podívám na běžnou skladbu českých filmů nimrajících se v hhh-loupostech... ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Myslím, že v oblasti historických filmů tento patří k absolutní špičce. Výborné herecké výkony, skvělá výprava i děj. Je zde oslavena víra, láska, čest a statečnost, a to je třeba. Umírání litevského rytíře s posledními slovy modlitby je krásným příkladem pro dnešní relativistickou a bezbožeckou společnost. Komunisté dělali z Bohdana Chmelnického slavného hrdinu, ale ten, kdo se zabývá historií, by si měl uvědomit, že to byl povstalec proti legitimní vládě (podobně jako čeští stavové na Bílé hoře), který by se proti Polákům spojil i s čertem (s muslimskými Tatary). Dost dobře zde byla pojata vědma Horpyna, která byla ukázkou čarodějnice 17. stol., podobné jsou ostatně i v 21. století...Jsem toho názoru, že tento film je např. proti komunistickým Fordovým Křižákům nejméně 10x lepší. ()

Flaxik 

všechny recenze uživatele

Tříhodinové povídání o tom, jak se Rzecpospolyta nakonec dohodla s kozáky a ještě do toho namíchali tatarák s Tuhaj bejem. Jediné štěstí, že Rusko mělo v té době jiné starosti, ale ono to napravuje teď. Zatímco pan Jakubisko pohrdl luxusním tématem a udělal z něj pošahanou haluz, Pšonkové vzali slušný historický román a ačkoliv ho celkem věrně a bez fantazie přepsali, udělali z něj takové dílo, že jsem musel všechny čtyři kusy dát naráz a málem mi vyschly rohovky. Juraji, kurva, takhle se dělají bitevní scény! Žebrovský má charisma, že by na něm utáhl proti vodě...no to co normálně utáhne tři lodě. Obouručák pana Podbipiety je impozantní, Zaglobovo panděro též a pan Wolodyjowski vypadá jako ňouma přesně do té doby, než tasí. Šavli samozřejmě. Jedinou malinkou skvrnkou na kráse je panna Helena, jejímuž panenství pravděpodobně pan Skřetuský věřil pouze díky dlouhé době strávené ve výhradně pánské společnosti. Bitky jako prase, romantika jako prase, nádherné scenérie (jako prase samozřejmě), prostě celkově velmi vepřový film. A tak, zatímco pan Nižnánsky pláče a mlátí hlavou o strop rakve (já vím, že Juraj neměl autorský práva, no právě!), Sienkiewicz může uznale pokývat ohnilou hlavou, převalit se na pravý bok a dál odpočívat v pokoji. ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Daniel Olbrychski v tomto filmu hraje tatarského vůdce (Tuhaj-Bej), v předchozím filmu podle závěrečné Sienkiewiczovy knihy, Pan Wolodyjowski (1969), hraje Tuhaj-Bejova (tedy vlastně “svého“) syna Azju. (džanik)
  • Ukrajinský historik Frank Sysyn poznamenal, že s výnimkou Chmelnického (Bogdan Stupka) režisér vykreslil kozákov ako primitívov a film sa nezmieňoval o prenasledovaní, ktorému čelila pravoslávna komunita v 17. storočí Poľsko-litovskom spoločenstve. (Arsenal83)
  • V časti filmu, kde Zagloba (Krzysztof Kowalewski) a ďalší šľachtici vstupujú cez bránu na vypálene panstvo, je pri zábere na panstvo dvor bez dymu, no v nasledujúcom zábere tam viditeľne dymia dva hrnce. (Odpocivadlo)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama