Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Monumentální a efektní historický velkofilm. Výprava a kostýmy opět vynikající. Je barevnější, oproti jeho starším bratříčkům. Ale s tím souvisí i další pomůcky, jež dopomáhají k větší načechranosti. Hudba je často dominující a je určující v momentální atmosféře. Nevím, zda je to dobře. Moderní doba to tak dělá, chce dojmout, strhnout, upoutat. Ale ve mě to vyvolává otázky na hodnotu a kvalitu. Proč dávat na obdiv obal, když obsah pak svou kvalitou pokulhává. Proč se raději nezaměřit na to důležité. Zřejmě to tak chceme a skutečné hodnoty neumíme ocenit, snad je i haníme. Ale co považuji opravdu za odporné, je simultánní překlad do polštiny, když se mluví jinou řečí, než polštinou. Překvapilo mě to, zklamalo mě to, rozčarovalo mě to. Henryk Sienkiewicz zřejmě dokázal dodávat Polákům hrdosti na svůj národ. I když šlo častěji o jejich vlastní rozmíšky, osobní ambice, uraženost a pomstychtivost. Neváhali se spojovat s mocnostmi, vlast ustupovala osobním zájmům, když se navíc před něj dá paraván zaklínadla o selské nespokojenosti a související bouři. Polsko mělo velké ambice, stejně tak jako jejich ušlechtile osoby. Hrdinou příběhu je opět ušlechtilý a chrabrý ochránce vlasti, zde poručík husarů Jan Skrzetuski (Michal Zebrowski). Dává v šanci svůj holý život, aby uchránil svou milovanou vlast, aby vykonával hrdinské kousky, aby získal osobní štěstí. Opět půvabná a urozená femme fatale, zde Helena Kurcewiczówna (Izabella Scorupco). Hlavní padouchem je sok v lásce, divoký a podlý Kozák Jurko Bohun (Aleksandr Domogarov s hlasem Jacka Rozenka). Z dalších rolí: opilec a žvanil Jan Onufry Zagloba (Krzysztof Kowalewski), uražený vůdce ukrajinských rebelií Bohdan Chmielnicki (Bogdan Stupka), obránce vlasti kníže Jeremi Wisniowecki (Andrzej Seweryn), ušlechtilý obránce a Janův druh Michal Wolodyjowski (Zbigniew Zamachowski), bodrý silák Longinus Podbipieta (Wiktor Zborowski), vychytralý Janův sluha Rzedzian (Wojciech Malajkat), pohanská věštkyně Horpyna (Ruslana Pysanka), tatarský vůdce Tuhaj-Bej (Daniel Olbrychski), polský král Jan II Kazimierz (Marek Kondrat), a turecký chán (Adam Ferency). Velkolepý historický velkofilm, kde je upřednostněn obal před obsahem. A není lepší, než jeho starší bratři. ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Pokud mate radi historicke filmy, budete spokojeni. Samozrejme tim myslim v zanru dobrodruzna romantika, protoze o zadny "dokument" tady nejde... :) 3 hodinova stopaz celkem nevadi, jen jsem se trosku ztracel v postavach a uprimne receno nevim, zda bych dokazal prevypravet kdo, proc a proti komu bojoval. :) Knizku jsem necetl. 4- ()

Reklama

WinnJets 

všechny recenze uživatele

Kampak se hrabou Hollywoodské historické velkofilmy na tenhle román Henrika Sinkiewicze, jehož převod na plátno se Jerzymu Hoffmanovi opravdu povedl. Rozpočtově se sice poláci rovnat nemohou, ovšem kostýmy, výprava, komparz, bitvy, vesnice, hradiště i hrady to vše je i přes onen fin. hadicap naprosto vynikající a navíc ta touha ukázat světu kdo, že to byli naši předci, jejihž krev koluje i v současných generacích poláků, dostává tenhle film na samotnou špičku. Pokud něco múžu polákům závidět, tak je to především jejich samozřejmá hrdost na svůj národ a také to jak si váží pojmů jako jsou čest, hrdinství či vlastenectví. Čeká vás parádní tříhodinová podívaná u které se rozhodně nebudete nudit a pokud jste četli předlohu, tak jistě ocenítě i vynikající obsazení postav. Kozáci jsou zde naprosto bezchybní a hlavní hrdinové pan Skrzetuski, Wolodyjovski, Podbipienta či Zagloba (jeho hlášky mě rozesmály více než leckterá komedide) jak by smet, snad jen Helena (jek trefně poznamenal ve svém komentáři uživatel Canakja) působí spíš než mladičký kvítek jako zralá zkušená mamá, což ovšem na kvalitě filmu nikterak neubírá. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Pokud si někdo chce zopakovat definici romantismu z období školní docházky, doporučuju zvolit právě tento snímek, který v sobě dokonale soustředí všechny znaky příslušného stylu. Velké city, gesta, láska, vášně, válečná střetnutí a souboje, troška mystiky, v takových 15-16 letech bych byl z výše uvedeného nadšený, v té době jsem hltal Waltera Scotta nebo polské klasiky. Dnes už mi to přijde trošku přehnané, nicméně uznávám, že na to, s jakým rozpočtem Poláci pracovali, vznikl slušný historický velkofilm pro nejširší diváckou obec. Navíc dobře obsazený. Celkový dojem: 55 %. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,REBELIE SE HASÍ KRVÍ, NE DOHODAMI“...... /// To bylo tenkrát, než přišel mor a Švédové..... Seriál (4 díly), v němž se historie míchá s dobrodružstvím, nesází ani tak na rozborku vztahů mezi pány a rody, jako spíš na čest, chrabrost a romantiku rytířský lásky. Odpadá tak spousta keců o politikaření, z boje kozáků o svá práva se nedělá takový drama a místo toho tu je spíš vtipnější postava pana Zagloby, jehož ,,klika“ dostat se z problémů je obdivuhodná. Mám slabost pro (historický) charisma M.Zebrowski i pro sexistický zjev I.Scorupco stejně jako pro (dodržený) slovo šlechtice. A tak závěrem přemejšlím, jakej je rozdíl mezi tímhle a opěvovanou Hrou o trůny. Tady není fantasy svět. Nikdo nemůže říct, že Henryk Sienkiewicz je horší pisálek než George R. R. Martin. Anglie nebo Polsko – to je fuk. A tady jsem se dočkal i pořádný davový válečný scény! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) 787 stránek románu ,,Ohněm a mečem“ od Henryka Siekiewicze je na mě moc. 2.) Jsem čestný muž a šlechtic. 3.) Jdu k holiči a potřebuju zjistit, jakej je rozdíl mezi účesem pankáče a kozáka. 4.) Potřebuju v rychlosti zbavit někoho ďábla. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • V časti filmu, kde Zagloba (Krzysztof Kowalewski) a ďalší šľachtici vstupujú cez bránu na vypálene panstvo, je pri zábere na panstvo dvor bez dymu, no v nasledujúcom zábere tam viditeľne dymia dva hrnce. (Odpocivadlo)
  • Tento a dva předchozí filmy, natočené podle knižní trilogie Henryka Sienkiewicze, se produkovaly v opačném pořadí. Nejstarší film z této trojice, Pan Wolodyjowski (1969), vychází ze závěrečné knihy, druhý film, Potopa (1974), byl natočen podle druhého dílu a podkladem pro nejmladší film, Ohněm a mečem (1999), byla první kniha. (džanik)
  • Natáčalo sa v Lubline (kaplnka Najsvätejšej Trojice), Varšave (Pevnosť légií varšavskej citadely, Wilanów, Młociny), Krakowe (lom Skałka Twardowskiego), Sierpci (Múzeum mazovských dedín), Zielonke a v obciach Klimkówka, Zubczyca Górna (Oravský etnografický park), Ojców (Krakowská brána), Sułoszowa (hrad Pieskowa Skała), Biedrusko, ako aj v pevnosti Biskupin. Natáčacie obdobie trvalo od 6. októbra 1997 do 28. júna 1998. (Arsenal83)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama