Proč? 13x proto

Nepopírám, 13 Reasons Why je tematicky cenný seriál otevírající ožehavé otázky, o kterých je třeba mluvit (v americkém kontextu už teprv). Tím spíš je škoda, že od perfektně šlapající a chytlavě odvyprávěné první série, která má natolik funkčně vystavěný koncept, že se pohlcený divák ani nestihne zamyslet nad vykonstruovaností a problematičností některých postav, se postupně dostáváme někam, kde jsme vůbec být nechtěli. Především série číslo 3 už je více než cokoliv jiného mechanická a natolik zahleděná do snahy vymyslet zajímavý narativní koncept, až v ní všechno od pohybu a konfrontací postav v ději po principy diegetického světa přestávají fungovat. Pořád to má trefné momenty, které se dotákají podstatných témat. Nicméně to všudypřítomné bahno středoškolského života bez náznaku optimistického východiska, které by nebylo poznamenáno morálně nepřijatelným rozhodnutím, působí s každým dalším dílem úsměvněji a úsměvněji. Ve chvíli, kdy si divák uvědomí, že se kolem něj pohybují VÝHRADNĚ patologicky nadobro poznamenané postavy, z nichž i ta nejnormálnější je schopná v záchvatu vzteku zmlátit člověka do bezvědomí, přesvědčivost se logicky vytrácí. 1. série: 85%, 2. série: 70 %, 3. série: 50 % (02.11.2019)

Boha jeho, kam jsme to dopracovali... To je tak debilní, až to bolí. Neříkám, že celá první série je sračka, najdou se dobré momenty, ale celý ten koncept a chování postav je tak naivní a blbé, že starším ročníkům nad tím musí zůstat rozum stát. Nicméně je asi potřeba se smířit s tím, že dnešní náctiletí takovéto seriály vyhledávají. Já jsem rád, že za našich mladých let frčelo úplně něco jiného. To, co tady ty postavy předváděly, v čele s věčně ublíženou hlavní nehrdinkou, bylo postupem času čím dál víc na přesdržku. Už jen ten nápad, že se holka rozhodne zabít a natočí o tom sérii kazet, je dost na palici. Jaký kontrast mezi symbolem 90. let - kazetami (walkmanem) a dnešní (zdegenerovanou americkou) mládeží odkojenou tablety. První série: 40% a ještě si hodně rozmyslím, jestli protrpím sérii další... (26.03.2018)

Knižní předlohu jsem sice četla, ale nepamatuji si ji natolik, abych ji dokázala srovnat se seriálem, který na mě však v každém případě udělal daleko větší dojem. Je to temný příběh zobrazující, jak silný vliv může mít naše chování na druhé, ačkoli si toho nemusíme být vědomi, byť to jen zřídka vyústí v sebevraždu, pro niž se rozhodla hlavní ženská hrdinka. Tu k ní dohnaly jak činy, které se na první pohled nezdají tak významné a s nimiž se v nějaké míře setkáváme všichni, jako jsou pomluvy či ignorance, ale i závažné zločiny. Nebýt zanechaných vzkazů, mnozí by si nikdy neuvědomili, jaký dopad měly na dívku jejich činy, a dál by žili v nevědomosti – čili tak, jako my v běžném životě. Musím vyzdvihnout i zajímavé prolínání přítomnosti s minulostí a výbornou hudbu. (20.05.2017)

Nebudem tu vypisovať 13 dôvodov, prečo ušetriť čas a nepozerať to, ale na tomto seriáli nie je nič výnimočné z hľadiska šikany ako hlavnej témy, ani nič dych berúce pri pohľade na postavy, kde je takmer každý imbecilný, od riaditeľa školy až po takzvanú obeť a hlavného predstaviteľa, nejakého Freestylera, čo spí so sluchátkami. So skutočnou šikanou to fakt nemá nič spoločné a na to si pozrite film Class a potom k nemu sedemdielny seriál. Film nie je o odsúdení šikany ale skôr návodom k ospravedlneniu samovraždy tupej kravy. (02.02.2018)

Nakonec jsem to rozkouskovaně dokoukala. Seriál rozebírá vážné téma, přesto jsou v ději momenty, které jsem vážně brát nedokázala. (Puberťáci z Ameriky jsou asi fakt z jiný planety.) Nepochopila jsem dvě věci: 1. Pokud mě jeden šmejd z party zklame, ještě to přeju. Ale pokud další a další, proč stále doufám, že ti ostatní jsou lepší? 2. Poslední díl u školního psychologa, kde začne dávat smysl, proč svojí ženě řekl, co jí řekl. Že se bojí, že dostane padáka, protože svojí práci udělal přesně. To jak za ním Hanna přijde a je to prostřihané s Clayem v přítomnosti. (To není jenom chyba jenom jednotlivce a těch kolem něj, ale je vidět, že pokud nás druhý nechce slyšet křičet o pomoc, tak je jedno, jak křičíme nahlas. Především těch, kteří by nám pomoct měli. Dospěláci, kteří nezvládají svojí práci...) Co oceňuji je dobře náročné před a teď. Hezky se to proplétá, přesto se neztratíte (a tím nemyslím jenom náplast na Clayovê čele, ale barevnou logickou stylizaci). Knihu jsem nečetla, tak nevím, co chtěj jako vymyslet v další sérii (ale na to, kolik má stran, asi toho vymyslí dost). Uvidíme. Já se koukat budu. Sice řadím do kategorie "koukám, když na nic jiného nemám náladu", ale ve výsledku to špatné nebylo. Tvrdit opak, lžu. (03.03.2018)