Proč? 13x proto

Netflix se dotkl žánru, který je spíše výsadou takové CW a opět natočil seriál, se kterým se nese pověst, že tohle musíte vidět. A s tímto nelze nesouhlasit. 13 Reasons Why je ten typ seriálu, o kterém by se daly vést dlouhé diskuze a pořád ho rozebírat. Naprosto rozumím těm rozdílným názorům na tento seriál. Kolik dokážete napsat o seriálu pozitiv, tak přesně tolik dokážete napsat negativ. Zcela tak záleží, zda se vás seriál dokáže dotknout po emocionální rovině. Pokud už má divák teenagerovská léta dávno za sebou a bude seriál sledovat s již nějakým životním nadhledem, tak zhruba do poloviny nebude chápat důvody, které dovedly Hannu až k sebevraždě, protože přece tohle zažívá každá holka na střední škole. Jenže seriál dokáže v určitých místech zasáhnout přesně to pravé místo, které bolí, a bolí hodně. Čím více se seriál blíží závěru, tím více samozřejmě graduje. Někdo řekne, že ta gradace byla nucená, jiný, že měl depresi ještě týden. Pro mě osobně byl nejbolestivější důvod 11, kdy jsem se skutečně cítila roztrhaná na kusy a u posledních dvou epizod už jsem musela mít otevřenou láhev vína. Pátou hvězdu dávám právě za to, že nemůžu přímo napsat, zda se jedná o výborný seriál, tohle zkrátka buď procítíte, nebo ne. Já, když si pustila druhý den po zhlédnutí soundtrack (mimochodem výborný), měla slzy v očích. (10.05.2017)

Je to sympatické, díky dobrým hereckým výkonům to působí i upřímně. Ale na můj vkus byla Hannah moc drama queen. Chápu, že kdyby měli scénáristé nastínit skutečné problémy s dospíváním tak vznikne 13 hodinový Suicide room a to by asi vyvolalo obdobnou vlnu sebevražd jako Gloomy sunday. Takže děkuji, že to nesklouzlo k takto velké depresi. Ale přesně z tohoto důvodu to nemůže být plný počet v hodnocení. (11.04.2017)

Nesmírně důležitý projekt. Na 13 Reasons Why by se imo mělo nahlížet minimálně jako na generační seriál, jehož sdělení s přesahem do veškerých věkových kategorií se mělo přinést už dávno předávno. Nakonec je jedině přiléhavé, že ten průlom činí seriál o teenagerech, jakoby vrchem křičící do světa "Hej... hej... HEJ! I zdravá, čilá mládež má vaše dospělý problémy, kapiš?". Dle mnohých "nevinný, lichotivý" catcalling nutně potřebuje vymýtit na všech možných úrovních a 13 Reasons Why tomu mohou napomoci. Stejně tak obhajoba bohapustého znásilnění ve stylu "ale ona mi neřekla, abych toho nechal!" nutně potřebuje vymýtit a 13 Reasons Why tomu mohou napomoci (protože zobrazení scény ve vířivce udeří jako máloco na televizních obrazovkách a myslím, že leckomu pomůže si uvědomit, že v některých situacích holt člověk ztrácí řeč). A takhle bych mohl pokračovat... --- Byla by určitě škoda, kdyby veškerá ta zásadní poselství, resp. veškeré ty hlasité apely, přehlušila - byť zcela zasloužená - chvála střihu a kamery či soundtracku, jenž si věru nemohl vysnít lepší vlajkovou loď než The Night We Met. Stejně tak mi v tomhle bodě přijde škoda jakkoliv navazovat druhou sérií. Na druhou stranu, pokud to pomůže k dalšímu etablování Katherine Langford jako objevu loňského roku, potom s chutí do toho. Vážně odzbrojující výkony v jejím podání; tolik kontrastující s prkenným Dylanem Minnettem aka jedinou výraznou slabinou seriálu. (19.10.2017)

Tohle není tvůrčí dílo, tohle je edukativní videíčko do kvinty o tom, proč jsou drogy, znásilnění, (kyber)šikana, stalking, školní střílečky a sebevražda špatné, áno, z produkce někoho, kdo o těchhle věcech ví přibližně tak píču a čtvrt. Nemá se tudíž vůbec cenu zabývat čímkoli, co není ta velká Myšlenka ™ (třeba řešit nucenou retro stylizaci, schematičnost postav, nebo že kdokoli psal ty přemoudřelý sebeuvědomělý dialogy, neviděl za posledních pár let puberťáka ani z rozjetýho vlaku). Na první pohled je jasné, že tvůrci nemají do problematiky ani povrchní, natož hlubší vhled, tyjou z aktuálně vnímané závažnosti a o depresi, coming outu nebo mentálních problémech obecně nedokážou říct cokoli objevnějšího, než že teda existujou a jako bacha na ně, děcka. Což by samo o sobě nebylo ještě tak strašný, kdyby si svou skoro až agresivní ignorancí narativně nepodrývali to málo, co k věci říct mají. Sice je tu například patrná snaha zprostředkovat divákovi tu enormní díru a bolest, kterou po sobě sebevrah zanechává, ale i sebelepší okamžiky se zdevastovanými rodiči, kterým kvůli absenci dopisu na rozloučenou nezbývá než číst si čmáranice na stěnách školních záchodků, jsou hned podkopány samotným konceptem, který vyžaduje, aby protagonistka buďto ustavičně mlela svůj ultra vyrovnaný, stylizovaný voice-over, figurovala ve flashbacích, nebo ze záhrobí ovlivňovala současnou zápletku. Hannah se nám tu holt nade vším vznáší jako enormně otravný duch, a je nejenom neustále přítomná, ale prostřednictvím svého plánu pomsty hlavně aktivní i po smrti, ne-li aktivnější než zaživa. V jejím podání tak smrt není konec, ale brána do světa, kde to svým mučitelům konečně parádně natřete. A to nemluvě o aspektech, kde má seriál potenciál aktivně škodit, jako když detailně a anatomicky správně zobrazí podřezání žil v přesvědčení, že psychiatrická obec se plete a názornost od sebevražedné ideace odrazuje, nikoli ji podporuje, nebo když každou cestu, jak vyhledat pomoc, vylíčí jako od počátku odsouzenou k nezdaru. Ve výsledku je 13 Reasons Why něco, co svět pro svou osvětu a empatii potřebuje asi jako křesťanskou filmovou produkci o závislosti a potratech. (18.03.2019)

V první sérii naprosto perfektní podívaná, která na jednu stranu přináší realistické nahlédnutí do života současných amerických teenagerů a zároveň i nosný příběh, který každou epizodou odkrývá něco nového a vyústí v šokujícím finále. Celá série pokrývá stejnojmennou předlohu Jaye Ashera a tak mě trochu nemile překvapilo obnovení pro další sérii. Mé obavy se potvrdily a druhá řada akorát rozpitvávala předchozí dění, převracela určité události a v některých ohledech kazila jinak velmi dobrý a ucelený dojem z řady první. Downhill pokračoval třetí sérii, ve které se z toho stal docela jiný seriál, který nadobro rozbil charakter některých postav a prakticky už jen parodoval sebe sama. A řada čtvrtá to poslala rovnou na samotné dno. Totální GoT syndrom a neschopnost tvůrců vytvořit bez knižní předlohy smysluplný scénář, jehož bizarnost a roztříštěnost dosáhla ve finální sérii úplně nového wtf levelu. Čtvrtá série je esence všeho, co je se současnou amerikou špatně a ne - nemyslím to vůči seriálu v dobrém a ne, už vůbec tím nenarážím na četné LGBT momenty. Ty jsou naopak dost zlaté a jestli něco fungovalo po celou dobu, byly to tyhle drobné interakce mezi postavami. I přes debilní writing se herci hodně snaží a řada dílčích momentů stojí za to zejména díky nim. Jmenovitě zejména Justin, Tony, Alex a Tyler. Nejvíc mě ale fascinuje fakt, že ač se od druhé řady seriál tváří jako morální osvěta mládeže, dělá to celé naprosto špatně. (07.06.2020)