Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zvláštní příběh o lásce, tanci a neumírání se odehrává koncem čtyřicátých let. Do plicního sanatoria přichází mladý muž, taneční mistr Mayer. Jeho diagnóza je vážná - tuberkulóza. Své nemoci se však nepodává a začne proti ní aktivně bojovat tancem i optimismem. Postupně získává další pacienty, kteří se dosud trpně poddávali svému údělu. Zanedlouho však jeho nemoc propukne v plné síle a záludnosti. Tváří tvář smrti je zosobněním lidské odvahy a pozitivního přístupu k životu. Film režiséra J. Jireše podle scénáře J. Hubače získal ceny Český lev 1995 za hlavní herecký výkon Martinu Dejdarovi a za nejlepší zvuk. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (128)

mh.mail 

všechny recenze uživatele

70% — Můžeme si o Martinu Dejdarovi myslet, co chceme, faktem je, že když má příležitost, tak opravdu umí. Jeho frajer Richard Majer je asi vedle Antonína Maděry ve Zdivočelé zemi dosud jedna ze dvou jeho životních rolí. Film dokáže obratně balancovat na hranici sentimentu a je dosti uvěřitelný a i přes závažnost tématu a prostředí nakažlivě optimistický. Oceňuji, že konec hlavního hrdiny, ač očekávatelný, není ve filmu explicitně podán a je tu prostor na zázrak. ()

krokodlak 

všechny recenze uživatele

Jireš zde potvrdil, že nostalgie nemusí sklouznout do kýče a dokázal eliminovat Hubačovu papírovost. Je vidět, že oba autoři dobu v níž se film odehrává zažili. Nejpůsobivější jsou vzpomínky na rozverné hry s dědečkem, kterého s až překvapivým elánem hraje Kopecký. Dejdar je sice výborný, ale nejvíce si mne z pacientů získal Zindulka. Naopak není úplně ideální Hlaváčová jako přísná sestra, Galatíková by byla autentičtější. Pasáž s léčitelkou je zábavná, Wilhelmové role skvěle sedla. ()

Reklama

Endyis 

všechny recenze uživatele

Další z hold poměrně malého výčtu opravdu výborných porevolučních filmů. Nechápu proč nemá minimálně 85% (hold to je ten vkus v ČR, hlavně co se českých filmů týče jako takových). Vyníkající herecký výkon Martina Dejdara a společně s Amerikou jeho životní role. Kvalitní věc po všech stránkách - děj, hudba, atmosféra, režie, herecké výkony... 90% ()

Bau.Baushka 

všechny recenze uživatele

To byl Dejdar ještě luxusní chlap. A jeho pohyby jsou zaručeně na jedničku. Skvělou roli zde měla paní Wilhelmová, ta jediná dovoluje uvádět v žánru tohoto filmu slovo komedie. Pravda ještě Halbich byl vtipný. Z ostatního obsazení bych vyměnila Báru Kodetovou, ta svou postavu úplně uzemnila. Hlaváčová byla super, Bydžovská, Adamovská jakbysmet. ()

frashmaker 

všechny recenze uživatele

Pro mě jeden z nejlepších českých filmů. Už když jsem ho viděl poprvé kdysi jako malý kluk, přišel mi něčím zvláštní a jedinečný, ač jsem bohužel viděl jen jeho část (ani začátek ani konec). Ani jsem nevěděl, jak se ten film jmenuje až asi po 10ti letech jsem jej spatřil znovu, zase náhodou a zase né celý ale hned na to jsem si ho sehnal a už v klidu vychutnal od začátku až do konce. Film se natáčel v sanatoriu v Jevíčku, kam jsem zrovna v tech dnech, kdy jsem jej viděl celý, jezdil navštěvovat babičku, a tak možná i proto se mi tento film tolik zavrtal do paměti a nejen tam. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (9)

  • Natáčení probíhalo za plného a nepřerušeného provozu Kojeneckého ústavu při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. V té době tam bylo asi 80 dětí a personál musel dbát na to, aby např. neplakaly a nerušily tak natáčení, navíc byla k dispozici 1 chůva, která rozdávala dětem dudlíky. I přesto se mnoho záběrů muselo právě kvůli pláči dětí opakovat. Na uspávání dětí se v případě potřeby podílely i dámské členky štábu. [Zdroj: Lidovky.cz] (alonsanfan)
  • Ve filmu se poprvé pracovně setkaly Jana Hlaváčová s dcerou Bárou Munzarovou. (M.B)
  • Děj se odehrává v roce 1947, tedy chvíli po druhé světové válce. (Leopard105)

Reklama

Reklama