Učitel tance

Jak velkým literátem vlastně je Jiří Hubač? Uznejme, že napsal několik scénářů, které v České kotlině dosáhly statutu nezapomenutelnosti. V románové podobě by se patrně zařadily mezi rodinné bestsellery, v tomto ohledu je ekvivalentem třeba takového Stephena Kinga. Originální moc není, díky čemuž s bolševikem neměl potíže, ale zná řemeslo. Umí vytvořit silné a věrohodné charaktery, příběhy a situace často ve stínu smrti, ponejvíce nepříliš vzdálené poloze populárního dojáku, ojediněle ještě níž (vždy uměl napsat ubrečené sólo pro některého v dané době populárního herce). Je to hodně nebo málo? Z poloviny plná nebo z poloviny prázdná? --- Učitel tance podle mého soudu představuje v obecně dobré Hubačově tvorbě průměr. Jireš se ke zpracování takové látky nepochybně hodil dokonale. Na Dejdarově místě bych raději viděl nějakého herce, jenže, Dejdar byl tehdá zrovna populární, že? (05.02.2011)

Nesnadné a možná ne zcela domyšlené téma tohoto záměru-scénáře-metafory bylo scénáristicky i režijně zvládnuto na vrcholné úrovni. Jirešova a Hubačova odrazová parketa se prolnula do výborné výpravy, věrohodného děje a přesvědčivě zachycených reálií té doby - tj. konce Třetí republiky. Nadsázka, která by v jiných případech doslova vraždila a deptala kvalitu, tady slouží jako přesvědčivé východisko k vybudování podobenství o potřebnosti, nenahraditelnosti a životadárnosti elánu, lidské potřeby přesahu a bojovnosti i na druhé straně naivity a zranitelnosti. Všechny tyto vzájemně se v sobě křížící a mnohém vzájemně rušící tendence postihuje v soustředěné podobě Dejdarova postava tanečního mistra Majera v Dejdarově podání. Mimořádných hereckých výkonů tu ovšem najdeme podstatně více. Retrospektivní dědoušek Miloše Kopeckého, komisní ženství vrchní sestry Jany Hlaváčové nebo dobyvačné pojetí v rolích Kodetové či nedoceňované Zuzany Bydžovské jsou asi nejvýraznějšími markantami tohoto rysu UČITELE. Zápas o zachování lidské důstojnosti v mezních podmínkách je patrně i hlavním obsahem nesporného nadčasového rozměru tohoto nanejvýš aktuálního českého filmu. (28.02.2009)

Martin Dejdar a jeho chroptící učitel tance na mne již kdysi udělal velký dojem a považuji ho za jeho nejlepší a nejlépe zvládnutou roli. Navíc byla naprosto uvěřitelná a pro tanec má Dejdar opravdu vlohy. Dojemný příběh o boji se zákeřnou nemocí a nezdolné vůli chytí za srdce, a i když to není tak kvalitní dílo, musím říci, že herci i režisér udělali maximum, aby ze scénáře dostali nadprůměr. Zasloužených 75% (30.10.2010)

Martin Dejdar mě nesedí jako herec skoro v každém filmu, tady navíc hraje titulní roli, za kterou získal i Českého lva (nechápu). Pořád stejnej, nezáživnej, protivnej. Prostě nuda. Nejlepší je jako dabér Bárta ze Simpsnů. Z pera Jiřího Hubaču určitě vypadly mnohem lepší práce, než je Učitel tance. Nevím, možná je to i režií Jaromila Jireše, ale tenhle film ve mě nějaké zvláštní pocity nevyvolal. Nejvíce se mě líbil Radek Holub v roli umírajícího a stále optimistického tuberáka. Jinak celkově slabší průměr. (09.12.2016)

Nemůžu si pomoct, ale Dejdar mi přijde sice jako kvalitní, ale velice monotónní herecký typ. Učitel tance není zaručeně nejlepším Jirešovým filmem, jak jsem se dočetl v denním tisku, je to velmi pěkně nasnímaný (Jan Malíř je záruka kvality) a místy i docela hezky napsaný příběh (ani Hubač rozhodně nepatří mezi diletanty). Bohužel mi to celé přijde trochu moc táhlé a retrospektivní vsuvky působí značně neústrojným dojmem, potěší jen přítomností Miloše Kopeckého. Atmosféra plicního sanatoria je vydatná, postavy uvěřitelné a určitý sentiment velice přijatelný. Prostě příjemný film, což nic nemění na faktu, že Jireš má i lepší tituly. (13.05.2007)