Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zvláštní příběh o lásce, tanci a neumírání se odehrává koncem čtyřicátých let. Do plicního sanatoria přichází mladý muž, taneční mistr Mayer. Jeho diagnóza je vážná - tuberkulóza. Své nemoci se však nepodává a začne proti ní aktivně bojovat tancem i optimismem. Postupně získává další pacienty, kteří se dosud trpně poddávali svému údělu. Zanedlouho však jeho nemoc propukne v plné síle a záludnosti. Tváří tvář smrti je zosobněním lidské odvahy a pozitivního přístupu k životu. Film režiséra J. Jireše podle scénáře J. Hubače získal ceny Český lev 1995 za hlavní herecký výkon Martinu Dejdarovi a za nejlepší zvuk. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (128)

Stružák 

všechny recenze uživatele

Film herecky nadupanej k prasknutí, tady snad hráli úplně všichni, koho si umím představit. 🤯 Režií precizní film, stejně tak hereckým výkonem Martina Dejdara. K pěti hvězdičkám mi snad chybí trošku střízlivější stopáž, protože mi to místy přišlo lehce táhlý. Umím si ale představit, že na Učitele tance budu jednou za čas koukat strašně rád. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Martin Dejdar mě nesedí jako herec skoro v každém filmu, tady navíc hraje titulní roli, za kterou získal i Českého lva (nechápu). Pořád stejnej, nezáživnej, protivnej. Prostě nuda. Nejlepší je jako dabér Bárta ze Simpsnů. Z pera Jiřího Hubaču určitě vypadly mnohem lepší práce, než je Učitel tance. Nevím, možná je to i režií Jaromila Jireše, ale tenhle film ve mě nějaké zvláštní pocity nevyvolal. Nejvíce se mě líbil Radek Holub v roli umírajícího a stále optimistického tuberáka. Jinak celkově slabší průměr. ()

Reklama

F.man 

všechny recenze uživatele

Skvělý Dejdar, dobrá atmosféra prostředí, dobré vedlejší postavy a dobrý námět. Bohužel ale Jireš nedokázal z látky "vytřískat" tolik kolik by asi šlo. Přeci-jen scénář, ve kterém jde spíše o pocity a ne úplně primárně o děj mohl být na můj vkus zpracován trochu jinak. Jinak ale nadstandartní porevoluční snímek, bez větších výhrad. Tam se vážně jenom chlastá? ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Naprosto skvělý scénář, kamera a režie (záběrování). Herecké výkony faň - Dejdar je v průběhu filmu čím dál lepší. Viděl jsem to už několikrát, ale až teď se mě film poprvé naplno dotknul a pocítil jsem veškerou jeho tragiku i krásu (sand je to tím, že jsem i u předposledního shlédnutí byl asi pořád eště malý - například jsem až tentokráte pochopil, že ten Majer vlastně maximálně pár dní po poslední scéně umře). No prostě je to po technické stránce precizní snímek, který se nesnaží hrát si na něco víc, než k čemu má scénářem dané dispozice - ostatně strach ze smrti je pro mě dost silné téma (nebo je ten film o něčem jiném ?). ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Rok po jedné z nejlepších Dejdarových rolí v ŠAKALÍCH LÉTECH přichází jeho vrcholná role a je jí hodně hodně podobná. Opět hraje tanečníka, který odněkud přichází do neznámého kolektivu. Jen s tím rozdílem, že teď se film odehrává na konci 40. let, těsně po převzetí moci komunistickou mašinérií a místo ulice tančí v sanatoriu. Svým chováním a tím prostředím mi tak trošku připomínal malého českého Jacka Nickolsona z PŘELETU NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM. Ale stejně si nemohu pomoct, že za takovou roli dostal českého lva za hlavní herecký výkon, což je de facto jeho jediné herecké ocenění. Mě se více líbil v Šakalích létech, kde byli i hezčí tance a písničky. Co se týče samotného filmu, tak je to taková poklidná podívaná, která spíše připomíná osobní vlak než rychlík. [5970. hodnocení, 118. komentář, 69%] ()

Galerie (9)

Zajímavosti (9)

  • Scénář Jiřího Hubače je z velké části autobiografický zážitek, kdy on sám onemocněl po válce smrtelnou tuberkulózou a rok byl upoután na lůžko v nemocnici na Bulovce. V podstatě čekal na smrt, protože léčba tenkrát nebyla a mladý Hubač se denně setkával se smrtí. Do té doby byl velký sportovec a literatura či psaní jej v podstatě míjela. Nemoc ho však nasměrovala ke změně hodnot a objevujil psaní a čtení, protože nic jiného dělat nemohl. (sator)
  • Děj se odehrává v roce 1947, tedy chvíli po druhé světové válce. (Leopard105)
  • Na step i tance, zejména latinské, měli herci současné učitele, když už se všechno naučili tak štáb našel starého učitele tance, který ještě na Žofíně ve válečných a poválečných letech tančil a pamatoval si, jak tance i step v té době vypadaly a herci se pak museli všechno přeučit. [Zdroj: Lidovky.cz] (alonsanfan)

Reklama

Reklama