Valerie a týden divů

Dobře zvládnutý pokus "udělat to hodně jinak". Hezká je neustálá práce s kontrasty, naivita a zkaženost, stáří a mládí, úlisnost a čistota. Klenot stylizace. P.S. a myslím, že to pro děti je, stejně jako pohádky, na kterých odjakživa stála evropská civilizace, než byly vykastrovány a zcenzurovány. Od té doby, co děti přestaly mít pohádky, ve kterých se vraždí, smilní, dějí se v nich ukrutnosti a bezpráví... to jde s evropskou civilizací velmi do kopru. Nikoli jen posledních pár desetiletí, kdy se omlouváme světu za to, že existujeme a nasazujeme si na krk oprátku, ale zhruba od Marxe. (20.02.2013)

Hodně zvláštní film, který jsem měl možnost vidět poprvé teprve nedávno, když ho dávali v TV. Dle mého názoru se tvůrci nechali inspirovat italskou tvorbou, která se v podobných filmech v průběhu 60-70 let doslova vyžívala. Jsem rád, že se do podobného experimentu pustili i u nás a stvořili tuhle bláznivou, fantasy/ poetickou podívanou, do které přimíchali i kus hororové atmosféry. Každopádně měl tenhle film asi ve své době jisté problémy s přístupem dospělých diváků, kteří v té době měli naprosto odlišné morální hodnoty než dnes. Téhdy čtrnáctiletá Jaroslava Schallerová jistě v mnohých vzbuzovala nejdivočejší erotické fantasie a celkové pojetí filmu, kdy se každý prostě musí líbat s touhle dívkou a ani lesbické hrátky nezůstali bez povšimnutí. Docela jsem čekal, že se konec změní v nějaké nezpoutané orgie, protože celkový průběh filmu k tomu doslova nabádal. Ve finální fázi je to opravdu skvost československé kinematografie. Plný počet tomu ovšem nedám, protože místy se mi zdály některé scény naprosto zbytečné a totálně chaotické. Kameraman by si však zasloužil nějaké pořádné ocenění, protože jeho práce byla geniální pastvou pro oči. (28.07.2010)

Nevšedný, raz veselý, inokedy tajomný až desivý, vždy ale snovo farebne rozihraný svet dospievania mladučkej Valérie, bývajúcej so svojou upätou matkou. Spoznávanie zmýšľania a konania dospelých, na hrane detstva, vyznieva miestami hororovo. Príliš divadelno prehrávané prednesy dialógov zatieňujú nesporné výtvarné a výrazové kvality filmu. Použitou symbolikou i náladou pripomína Chytilovej Ovoce stromů rajských jíme. (20.10.2004)

Těžko zařaditelnej a taky těžko popsatelnej kousek. To ale nic nemění na faktu, že v sobě skrýval něco co mě neskutečně přitahovalo a já hned od prvních minut koukal s otevřenou držkou. Nechápal jsem a do teď nechápu, že něco takovýho vzniklo zrovna v Československu a ještě v roce 1970. Myslím si, že nemám nic co bych filmu mohl vytknout. Pro mě má jen samé superlativa. Největším superlativem je obsazení J. Schallerové. Zde tvůrci z 1500 uchazeček opravdu vybrali tu pravou. Jakoby role Valerie byla šitá Schallerové přímo na míru. Film Valerie a týden divů mě dostal absolutně nepřipravenýho. Sice až tak nesouhlasím s tím, že by měl být zařazenej ve sbírce 101 hororů, které musíte vidět než umřete ( protože to není čistokrevnej horor ), i tak je to film, kterej by měl každej člověk vidět, ikdyž málokdo v něm objeví to co já. Za sebe nemám co řešit. Plnej počet hvězd. (26.12.2016)

Nesnadný úkol čekal Jaromila Jireše při zpracování Nezvalovy surrealisticko-poetické novely, ve které se klíží fantastika spadající až k jakémusi lacinému kýči a temná hororová linka podtržená (skoro) deviantní atmosférou. Dnes již můžeme být rádi, že to byl právě Jireš, který zadaptoval toto ojedinělé dílo do filmové řeči. Valerie a týden divů nevybočuje jen po stránce dějové, ale tolik ojedinělou atmosférou se diametrálně odlišuje od ostatní české produkce. Podíl na tom nemá jenom režisér, ale i Ester Krumbachová, jež se na snímku podílela jako výtvarnice. Spolu s režisérem vtiskli filmové podobě mystiku literární předlohy. Kostýmy, aranžování jednotlivých scén, odvážná práce s kamerou (za kterou stál Jan Čuřík) zprostředkovávají lehkou snivost, která je cítit při četbě Nezvalova díla. Pochvalu si režisér zaslouží i co se týče herců. V hlavní roli by nikdo nepůsobil tak něžně žensky (eroticky) jako mladičká Jaroslava Schallerová. Detailní záběry na její tvář, nevinný výraz a celková dětskost jen utužuje celkový výsledek, po kterém se zasníte i nadlouho poté. (12.06.2004)