Fantastická žena

Na Fantastickú ženu sa dá nazerať dvoma spôsobmi, uhlom pohľadu hlavnej hrdinky, alebo aj pohľadom jej okolia, po smrti milenca väčšinou nepriateľského. Ale ani pri ňom tu nemáme iba jednorozmerné typy, tri dôležitejšie postavy z bývalého Orlandovho života sú stále dostatočne rozdielne. Tlmene rozprávaná dráma sa vyjadruje obrazom a symbolmi, čo je rozhodne lepšie, ako keby sa išlo na prvú signálnu, kedy by bolo posolstvo na prvý pohľad jasné. Ak sa nad všetkým zamyslíme, tak nenávisť voči Marine je zmotivovaná tým, že si začala s rozvedeným mužom s exmanželkou a synom, pričom tí ju nenávidia skrátka iba z tohto konkrétneho dôvodu, ale to, že bývala muž, sa javí ako skvelá zámienka na obhájenie tejto nenávisti, pretože je podporená aj väčšinovým názorom spoločnosti. Vega hrá skvele, má síce neustále rovnaký výraz v tvári a navonok neprejavuje emócie, avšak jej meniace sa pocity, od zdanlivého zmierenia sa so situáciou po obrovský hnev a naopak, z jej hereckého výkonu stále vnímame. (22.11.2022)

Takže Oscar za najlepší cudzojazyčný film roku 2017? Mám pocit, že v tomto prípade skôr rozhodovala téma transsexuality a motívu deakteptácie a odporu voči takejto "žene". Áno, je to rozhodne zaujímavá téma, ktorá čoraz častejšie vylieza z tieňa tabu. V podstate je to celé na zamyslenie, že ľudia v sebe nosia takéto predsudky a nemienia to akceptovať, bez ohľadu na to, akú osobnosť v sebe nosí takýto transgenderový človek. Takže po tematickej stránke naozaj vydarené, avšak dejovo som od toho čakal určite oveľa viac. Chýbala tomu akási väčšia dramatizácia, ktorá by rozptýlila tú jednotvárnu líniu koncentrovanú čisto len na sociálno-spoločenský vzdor okolo Mariny. (05.04.2018)

I bez onoho transexuálního kontextu by šlo zobecnit pocit z filmu nad tento rámec a to jako nevratnou ztrátu člověka, který jako jediný chápal, kdo vlastně jste. Formálně proto film nesnímá protagonistku v obvyklých detailech tváře, nicméně spíše z povzdálí, aby vyplňovala jen část prostoru v záběru a působila ztraceně a osaměle. Nicméně celý koncept shazují pro queer cinema do omrzení stejně typické figurky pokryteckých cisek, ideálně ještě z vyšší společenské třídy a mě to pořád neba. Jinak také vyhlašuji soutěž o natočení filmu s tématikou transexuality, kde se maximálně třikrát bude někdo dívat do zrcadla. Teď se ukažte. (06.02.2018)

Na první pohled poněkud kostrbaté a stylově srovnatelné třeba s některými dílky studentů FAMU. Na druhý pohled práce vnímavého tvůrce s citem pro obrazovou symboliku. Na třetí pohled odvážný, nepodbízivý film o celoživotní samotě, kterou neutiší ani případná podpora nejbližšího okolí. Velmi trefně napsána je role Gaba - ztvárňuje hlas, který ve společnosti zní, ale s nedostatečnou intenzitou. Kdo se aspoň trochu orientuje v situaci silně katolického Chile, pochopí, proč je existence Fantastické ženy nejen pro tuto zemi tak důležitá. (20.11.2018)

Fantastická žena začíná tam, kde většina melodramat končí – úmrtím jednoho z partnerů. Smrtí Orlanda pro Marinu začíná několikafázový proces obhajoby vlastní identity. Před lékařem, policejní vyšetřovatelkou, členy Orlandovy rodiny musí bránit vše, co utváří její „self“ – jméno, tělo, hlas. Skoro nikoho nezajímá, co Marina chce. Nikdo se nezeptá, co cítí. Ostatní v ní nespatřují sobě rovného člověka, ale anomálii, ohrožení statu quo. Každá z postav, kterou je Marina souzena, zároveň zastupuje určitou instituci, čímž příběh jednoho odloučení získává politický rozměr. Marina nehájí jenom právo žít plnohodnotný život. Reprezentuje každého, kdo se lidem jako Orlandova exmanželka nezdá být dostatečně normální. ___ Lelio vyprávění zakládá více na paralelách a variacích než na kauzálním řetězení událostí a dějových zvratech. Marininu nahotu vnímáme během jejího milování s Orlandem odlišně než během pořizování policejní dokumentace či zmíněné scény v sauně. Když v nočním klubu objímá neznámého muže, moment postrádá vřelost jejího dřívějšího, podobným nájezdem kamery zachyceného tance s Orlandem. Hrdinčino hledání silného hlasu je motivováno nejen touhou po rovnoprávnosti, ale též snem o pěvecké kariéře. Právě v nenásilném propojení individuálního a emancipačního příběhu se projevuje Leliův režisérský um možná ještě výrazněji než ve scénách, kdy opouští dominantní realistický styl a umožňuje hrdince alespoň pomyslný únik do světa, ve kterém může být sama sebou. ___ Fantastická žena patří k filmům, v nichž každý záběr vyniká svou promyšleností. Barvy, rámování, objekty v mizanscéně nesou významy a vypovídají o životní situaci, v jaké se postavy nacházejí. Marina například během většiny filmu nosí na krku řetízek ve tvaru půlkruhu. Když si uvědomí, že svou identitu nemůže zakládat na ne/přítomnosti kompatibilní druhé polovičky, vyměňuje poloviční kruh za klíč. Nejde o nejsubtilnější metaforu pro nalezení klíče k vlastní duši, ale Lelio o jemnost neusiluje. Jeho odvážný, v detailech přesný, v závěru povznášející snímek stejně jako hlavní hrdinka nic neskrývá a svému publiku se nebojí jít vstříc. Současně se nepodbízí a nežadoní o soucit. K tomu, abyste Marinu přijali ve vší její rozmanitosti, vás nenutí. O to větší hodnotu má závěrečné uvědomění, že byste s touto fantastickou ženou rádi strávili mnohem víc času. 90% (14.12.2017)