Mise

Emociálně hrocený snímek, který má svou největší sílu při pohledu na De Nirovu ztýranou tvář za doprovodu Morriconeho sborových skladeb nebo i v jednoduchých scénách jako zlomení flétny od vrchního Indiána. „Slavné“ vlečení zbroje je jen malým viditelným střípkem souboje, který se v člověku odehrává; je to cesta za odpuštěním a hledáním duševní rovnováhy, kterou Mendeza záhy nalézá v jezuitství. Jak by asi ale jednal na místě církevního představitele, kdyby jej Indiáni nevzali za svého a on s nimi i nadále obchodoval? Přikázal by zničit veškeré misie a jejich obyvatele vyhnal, nebo by se slitoval nad těmi, které celé roky lovil? Snímek nabízí mnoho mezi-kulturních i náboženských otázek a nedává jednoznačné řešení, zda-li je lepší bojovat proti zlu vírou nebo násilím... (03.06.2006)

║Rozpočet $24,5milióna║Tržby USA $17,218,023║Tržby Celosvetovo $17,700,000║ Škoda že 3/4 filmu sa dohromady nič nedeje a troška sa to rozkýcha až záverom, réžia Rolanda Joffe je strašne statická bez nadhľadu, bez kúska invencie, zručnosti, sú tam zbytočne dlhé zábery bez dialógov, bez deja, herci nevyužitý, jedine čo vo filme za niečo stojí je hudba(Ennio Morricone), takže film nie je nič viac než zbytočná nudná suchopárnosť. /40%/ (01.12.2009)

Příběh inspirovaný nejryzejším lidským zm*dstvím s překrásnou výpravou a s ještě překrásnější hudbou (prohru na Oscarech v téhle kategorii asi nikdy nepochopím). Příjemný Irons, ještě o chlup příjemnější De Niro a jako bonus naprosto brilantní McAnally, jehož postavu nelze nenávidět, protože dané rozhodnutí bylo nevyhnutelné. "Nebylo by pro indiány lepší, kdybychom k nim vůbec nepřišli?" P.S.: Záměrně jsem v úvodu nepoužila spojení "Krásný příběh", protože i na té kráse, na tom ráji, který vytvořili, je stín odpornosti, a to touha / potřeba vše měnit k obrazu vlastní víry. To, že z ní domorodcům chvilkově plynuly i nějaké benefity, to je věc druhá. (23.10.2023)

"Mise" (nebo chcete-li přesnější název "Misie") je jednou z legend filmového plátna a paradoxně není moc známý. Ač dostal Oscara za kameru a Zlatou palmu v Cannes, nikdy nebyl nijak vyzdvihován. Jedná se totiž o velice silný film o jedné smutné historické epoše. Nic k popcornu, či odreagování. Už na začátku, kdy indiáni pustí muže, přivázaného ke kříži, po vodě vztříc vodopádu, mi bylo úzko. Po nečekaném a brutálním ántré Rodriga Mendozy ještě více. Snad v každém momentu je film silný a jímavý. Robert De Niro podal jednu ze svých nejlepších rolí, značně komplikovanou osobu Mendozy, zpočátku krutého otrokáře, pak zlomeného muže a nakonec statečného válečníka. Jeremy Irons předvedl své nejvyšší možné herecké schopnosti. Na jeho otce Gabriela, nesoucího monstranci v čelé své družiny v ústrety conquestadorským puškám, nikdy nezapomenu. Hrdlo jsem měl stažené a ještě půl hodiny po skončení filmu jsem byl mimo. Jako celek to sice úplně ťipťopové není, ale všechny nedostatky přebíjí až nadpozemská hudba mistra M. 85%. (10.11.2007)

Konečně jsem viděl Misii, dlouho jsem ten film chtěl vidět a byl jsem hodně zvědavý, co se mnou udělá jeho zhlédnutí, když je tak vychvalovaný. A tak se i stalo. Bylo to téměř epicky dokonalé, i když neradostné vyprávění. Již od prvních úžasných záběrů kamery zahrnuje příběh diváka neopakovatelnou malebností pozoruhodných obrazů a zvuky dunících vodopádů amazonských pralesů rovníkové oblasti Jižní Ameriky. Mimo jiné převážná většina scén se natáčela v deštném pralese Amazonie na kolumbijském území. Volně převyprávěné pojetí tragedie nevinných indiánů je srozumitelně čitelná i pro laika dějepisu. Režisér Roland Joffé mistrovsky pracuje s dobovými reáliemi, kde žádný detail není ponechán náhodě. Když hovořím o kvalitách filmu, nelze se nezmínit, že jde o příběh se silným teologickým a emociálním podtextem, který z mého hlediska hodnotím velmi pozitivně. Protože přináší i zamyšlení nad věčným zápasem dobra se zlem. A i když závěrečný boj je nevyhnutelný a tragický, lze říci, že v celém příběhu lze najít i jistou hlubší sdělnost. Nicméně špetka fakt neuškodí. Na pomezí tehdejší Paraguaye, Argentiny a Brazílie v šestnáctém a sedmnáctém století jezuité díky své přívětivé misijní činnosti získali pro katolickou víru mnoho indiánů. Jeden z mnoha důvodů zničení misií byl ovšem také slušně prosperující koloniální obchod jezuitského řádu samozřejmě za účasti pokřtěných indiánů, který silně konkuroval tehdejším španělsko-portugalským obchodníkům. A nyní konečně k tomu hlavnímu, nezbývá než dodat, že sám za sebe se přiznám, že závěr filmu téměř vyvolal slzu v oku. (01.08.2011)