Šarlatové písmeno

Tak to vypadá tak, že Šarlatové písmeno je pro mě dalším podceněným filmem. Výborný scénář, příjemná atmosféra, nádherná hudba a trocha toho lehkého klišé, které k takovým filmům tak nějak patří. Demi Moore je slušná žena, která má kdesi manžela. Gary Oldman je nehorázně sexy kněz, který má svou víru (Ne, opravdu, když ho uvidíte, jak ho Pánbůh stvořil plavat v jezírku... ach jo:) Když se ti dva poprvé setkají, střetnou se pohledy, je jasné, že tady se zrodila hluboká láska:) Pro pastora Dimmesdalla byla víra patrně tím nejcennějším, co měl. Dokud nepotkal ženu jménem Hester Prynne. V tom okamžiku háže své přesvědčení a vyznání hodně daleko. Ještě netuší, že o svou lásku budou muset tvrdě bojovat a překonat mnohá úskalí. Z Hester se po jejich společné "noci lásky" stane vyvrhel, odepsán celou místní komunitou a odvržen na její okraj. Myslím však, že kvůli jedné noci s Gary Oldmanem by byly zástupy žen ochotny obětovat vše, čemu by později musely čelit:) (11.08.2013)

Z tohoto filmu jsem byla kdysi úplně okouzlená. A co nyní při opakovaném zhlédnutí? Pořád mi imponuje ta láska, která musí čelit překážkám v krutém puritánském prostředí, pořád se s chutí zaposlouchávám do nádherného ústředního hudebního motivu. Ale taky vidím, jak se tu přehrává, až to hezké není, jak jsou některé dialogy či scény nepřirozené, jak je to místy už příliš sentimentální a sladkobolné, bohužel někdy skoro až k smíchu či minimálně pousmání. Vlastně mě Šarlatové písmeno tentokrát více baví zhruba od druhé poloviny, kdy ne že by ta hlavní romantická linka vymizela, ale přece jen je trošku upozaděna nebo, řekněme, naředěna tím, jak do děje zasahuje zdivočelý manžel hlavní hrdinky, události nabírají větší spád, později více vystupuje i motiv rozepří bílých obyvatel a indiánů. Zároveň, když říkám "baví", tak je to ne zcela dostatečná kompenzace za tu příjemnou uvěřitelnou romantiku, kterou jsem se těšila, že si zopáknu a tentokrát mě tak nepohltila. Z určité nostalgie, kvůli těm dojmům z dřívějška, které ve mně pořád někde zůstávají, a taky prostě protože Gary Oldman a Demi Moore, ve svém hodnocení trošku nadsazuji a slušné tři hvězdy a 60 % Šarlatovému písmenu dám. Snad si na mě Ďábel nepočká a nepočastuje mě za to nějakým nehezkým znamením. (13.03.2023)

Trocha romantiky za časů, které jí rozhodně nepřály. První, rozjezdová část se nese ve vzletném duchu a její vyústění (tzn. soulož) je naprosto nevyhnutelná. Poté však hrdinové začínají jednat podivně, zejména uslzelý kněz, který má za kamarády bandu masakruschopných indiánů a nechá trpět ženu svého života devět měsíců za katrem. Rovněž se nabízí plíživá otázka, proč se hrdinové prostě nesebrali a v době neznající osobní ID nevyrazili o ves dále. Inu, to by nebyla naplněna ona Osudovost, která se bohužel rozpíná na nelidských 135 minut. Pokud by hrdinové vzali rozum do hrsti a střihač do ruky nůžky, mohl vzniknout zajímavější počin. Takto se divák alespoň musí spokojit s humorně znepokojivou scénou zahrnující nahou černošku, lázeň a papouška.:) (17.08.2015)

Nejeden zdejší komentář kritizuje výkon Demi Moore, ale mě to vůbec špatné nepřipadalo, trocha historické romantiky tu a tam můžu, i když příběh zakázané lásky z doby před několika staletími už je omletý nesčetněkrát. Demi sice není z těch hereček, které by patřily k mým nej-, ale tady mi přišla celkem přirozená. Pominu-li to, že před dvaceti lety to byla krásná ženská. Knižní předlohu neznám, k tomuhle filmu mě víceméně přivedla narážka na něj v Easy A s Emmou Stone:), ale třeba se k předloze někdy dostanu i v knižní podobě. Samotný film vidím na velmi slušné tři * no a ta čtvrtá je teda za Demi:). (15.05.2015)

Jsem člověk vcelku tolerantní a chápu, že i feministky touží po vlastní červené knihovně. Ale proč se za tím účelem znásilňuje zrovna Hawthornova předloha, která je o něčem úplně jiném, to mému omezenému intelektu jaksi uniká. Vlastně z celého filmu chápu jen to, proč reverenda Dimmesdalla, vyznávajícího krédo "Bože, neuveď nás v pokušení, my to zvládneme sami," hraje zrovna Oldman, protože ve chvíli, kdy se zjevil na obrazovce tak, jak ho jeho šéf stvořil, moje matka a sestra svorně vydechly: "Halelujá!" Na závěr menší hádanka - víte, proč Demi odhazuje šarlatovou literu v dál? Protože v 17. století ještě nemohla pálit podprsenku - a povzdech, že navzdory všemu silnému a vševítěznému ženství v tomhle obzvlášť nedobrém mixu Striptýzu, Posledního Mohykána a Čarodějek ze Salemu v tom Hester stejně moc chodit neuměla na rozdíl od nás životaznalých a protřelých potvor třetího tisíciletí. Když jsem naposled nafasovala rudé áčko já, bylo to proto, že jsem myslela, že mám náhradní volno, a když jsem v jednu hodinu po poledni po bouřlivé noci zapla mobil, tak do něj po jedenácti zmeškaných hovorech můj vyřvaný a vyčerpaný šéf už jenom úlisně ševelil: "Víš, původně jsme mysleli, že by ses k nám tady mohla připojit, ale když už jsi nás o svou neodolatelnou přítomnost ochuzovala doteď, tak si hezky odpočiň a osvěž nám paměť, jak vlastně vypadáš, až v pondělí..." (19.05.2012)