Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kolonii puritánů v Massachusetts roku 1666 vede tamější guvernér Bellingham a reverend Arthur Dimmesdale. Mezi novými přistěhovalci je i krásná Hester Prynnová, která společnost šokuje tím, že chce bydlet sama, dokud nepřijede její manžel, lékář Roger Prynn. Krásné ženě se dvoří syn představitele rady starších, Brewster Stonehall, ona ho ale striktně odmítne. Na práce v domě koupí dva otroky a němou mladičkou Mitubu. V místní knihovně se baví s Arthurem, který ji zaujal kázáním o mírovém soužití s domorodci. Později se seznámí s jeho nejlepším přítelem, indiánem Johnnym, učitelem v místní škole, ale i se sousedkou Harriet Hibbonsovou. Svobodomyslná stárnoucí žena žije mimo bigotní komunitu ještě s několika dívkami. Reverend navštíví Hester a vyzná jí lásku. Ani ona k němu není lhostejná, ale včas se vzpamatují. Puritánská společnost totiž smilstvo trestá popravou. Zamilovaní se snaží vzájemně sobě vyhýbat, když však přijde zpráva, že Hesteřin manžel byl zabit při přepadení cestujících, dvojice už nedokáže svoji vášeň zadržet. Jenže netuší, že doktor Prynn nezemřel, ale zůstal v zajetí u indiánů… Hester zjistí, že je těhotná. Rada starších si ji předvolá a chce, aby prozradila jméno otce dítěte. Hrdá žena to odmítne, protože by mu hrozila poprava, a sama je zavřena do vězení. Marně ji Arthur prosí, aby ho prozradila. Hester mu dokonce zakáže, aby se sám přiznal. Ve vězení pak porodí holčičku, kterou Arthur na její přání pokřtí jménem Perla. Hester čeká pranýř, na šatech musí nosit vyšité písmeno „A“ (adultery = cizoložství). Do městečka nečekaně dorazí Prynn, ale přede všemi kromě manželky skrývá svoji totožnost. Rozhodne se pomstít svůdci své ženy. Hester varuje Arthura, pretože Prynn se v zajetí hodně změnil, stal se z něj surovec bez zábran. Při tajných návštěvách svoji ženu trýzní. Roger, ktorý se v městečku usadil jako doktor Chillinworth, úspěšně rozdmýchává v městečku nenávist a rozbroje, které podle něj způsobují síly pekla. Milenci si prostřednictvím Mituby vyměňují dopisy. Roger ji při tom jednou přistihne, ale oddaná služka dopis sní. Rada starších ji na Rogerův popud mučí kvůli čarodějnictví. Další obviněnou je Harriet, která se před vojáky ukryje u Hester. Roger zavraždí Mitubu a z tohoto zločinu obviní Harriet. Vzápětí obviní i Hester a ukáže údajné ďáblovo znamení na těle její čtyřleté dcerky. Hester s Perlou se sejdou s Arthurem na břehu řeky. Roger je sleduje a chystá se k rituální vraždě... (TV Prima)

(více)

Recenze (87)

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Tak to vypadá tak, že Šarlatové písmeno je pro mě dalším podceněným filmem. Výborný scénář, příjemná atmosféra, nádherná hudba a trocha toho lehkého klišé, které k takovým filmům tak nějak patří. Demi Moore je slušná žena, která má kdesi manžela. Gary Oldman je nehorázně sexy kněz, který má svou víru (Ne, opravdu, když ho uvidíte, jak ho Pánbůh stvořil plavat v jezírku... ach jo:) Když se ti dva poprvé setkají, střetnou se pohledy, je jasné, že tady se zrodila hluboká láska:) Pro pastora Dimmesdalla byla víra patrně tím nejcennějším, co měl. Dokud nepotkal ženu jménem Hester Prynne. V tom okamžiku háže své přesvědčení a vyznání hodně daleko. Ještě netuší, že o svou lásku budou muset tvrdě bojovat a překonat mnohá úskalí. Z Hester se po jejich společné "noci lásky" stane vyvrhel, odepsán celou místní komunitou a odvržen na její okraj. Myslím však, že kvůli jedné noci s Gary Oldmanem by byly zástupy žen ochotny obětovat vše, čemu by později musely čelit:) ()

Vajonek 

všechny recenze uživatele

Z tohoto filmu jsem byla kdysi úplně okouzlená. A co nyní při opakovaném zhlédnutí? Pořád mi imponuje ta láska, která musí čelit překážkám v krutém puritánském prostředí, pořád se s chutí zaposlouchávám do nádherného ústředního hudebního motivu. Ale taky vidím, jak se tu přehrává, až to hezké není, jak jsou některé dialogy či scény nepřirozené, jak je to místy už příliš sentimentální a sladkobolné, bohužel někdy skoro až k smíchu či minimálně pousmání. Vlastně mě Šarlatové písmeno tentokrát více baví zhruba od druhé poloviny, kdy ne že by ta hlavní romantická linka vymizela, ale přece jen je trošku upozaděna nebo, řekněme, naředěna tím, jak do děje zasahuje zdivočelý manžel hlavní hrdinky, události nabírají větší spád, později více vystupuje i motiv rozepří bílých obyvatel a indiánů. Zároveň, když říkám "baví", tak je to ne zcela dostatečná kompenzace za tu příjemnou uvěřitelnou romantiku, kterou jsem se těšila, že si zopáknu a tentokrát mě tak nepohltila. Z určité nostalgie, kvůli těm dojmům z dřívějška, které ve mně pořád někde zůstávají, a taky prostě protože Gary Oldman a Demi Moore, ve svém hodnocení trošku nadsazuji a slušné tři hvězdy a 60 % Šarlatovému písmenu dám. Snad si na mě Ďábel nepočká a nepočastuje mě za to nějakým nehezkým znamením. ()

Reklama

RajAthen 

všechny recenze uživatele

Trocha romantiky za časů, které jí rozhodně nepřály. První, rozjezdová část se nese ve vzletném duchu a její vyústění (tzn. soulož) je naprosto nevyhnutelná. Poté však hrdinové začínají jednat podivně, zejména uslzelý kněz, který má za kamarády bandu masakruschopných indiánů a nechá trpět ženu svého života devět měsíců za katrem. Rovněž se nabízí plíživá otázka, proč se hrdinové prostě nesebrali a v době neznající osobní ID nevyrazili o ves dále. Inu, to by nebyla naplněna ona Osudovost, která se bohužel rozpíná na nelidských 135 minut. Pokud by hrdinové vzali rozum do hrsti a střihač do ruky nůžky, mohl vzniknout zajímavější počin. Takto se divák alespoň musí spokojit s humorně znepokojivou scénou zahrnující nahou černošku, lázeň a papouška.:) ()

mira.l 

všechny recenze uživatele

Nejeden zdejší komentář kritizuje výkon Demi Moore, ale mě to vůbec špatné nepřipadalo, trocha historické romantiky tu a tam můžu, i když příběh zakázané lásky z doby před několika staletími už je omletý nesčetněkrát. Demi sice není z těch hereček, které by patřily k mým nej-, ale tady mi přišla celkem přirozená. Pominu-li to, že před dvaceti lety to byla krásná ženská. Knižní předlohu neznám, k tomuhle filmu mě víceméně přivedla narážka na něj v Easy A s Emmou Stone:), ale třeba se k předloze někdy dostanu i v knižní podobě. Samotný film vidím na velmi slušné tři * no a ta čtvrtá je teda za Demi:). ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Jsem člověk vcelku tolerantní a chápu, že i feministky touží po vlastní červené knihovně. Ale proč se za tím účelem znásilňuje zrovna Hawthornova předloha, která je o něčem úplně jiném, to mému omezenému intelektu jaksi uniká. Vlastně z celého filmu chápu jen to, proč reverenda Dimmesdalla, vyznávajícího krédo "Bože, neuveď nás v pokušení, my to zvládneme sami," hraje zrovna Oldman, protože ve chvíli, kdy se zjevil na obrazovce tak, jak ho jeho šéf stvořil, moje matka a sestra svorně vydechly: "Halelujá!" Na závěr menší hádanka - víte, proč Demi odhazuje šarlatovou literu v dál? Protože v 17. století ještě nemohla pálit podprsenku - a povzdech, že navzdory všemu silnému a vševítěznému ženství v tomhle obzvlášť nedobrém mixu Striptýzu, Posledního Mohykána a Čarodějek ze Salemu v tom Hester stejně moc chodit neuměla na rozdíl od nás životaznalých a protřelých potvor třetího tisíciletí. Když jsem naposled nafasovala rudé áčko já, bylo to proto, že jsem myslela, že mám náhradní volno, a když jsem v jednu hodinu po poledni po bouřlivé noci zapla mobil, tak do něj po jedenácti zmeškaných hovorech můj vyřvaný a vyčerpaný šéf už jenom úlisně ševelil: "Víš, původně jsme mysleli, že by ses k nám tady mohla připojit, ale když už jsi nás o svou neodolatelnou přítomnost ochuzovala doteď, tak si hezky odpočiň a osvěž nám paměť, jak vlastně vypadáš, až v pondělí..." ()

Galerie (22)

Zajímavosti (1)

  • Producent filmu Vajna k filmu zveřejnil: "Film byl natočen podle knihy Nathaniel Hawthorne. V Americe je tato kniha povinnou četbou, díky čemuž diváci snímek vnímají citlivějí. Roland Joffé je talentovaný režisér, ale velmi tvrdohlavý, prakticky jsme se s ním museli hádat po celou dobu natáčení. Navíc byl Gary Oldman celou dobu opilý. (Zdroj: origo.hu) (Courtemanche)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno