Vatel

Až překvapivě dobrý film z prostředí francouzské vysoké šlechty z doby krále Slunce. Popisuje prostředí králova dvora a charaktery naprosto bez příkras, s několika výbornými symbolickými momenty. Pro mě asi nejvýstižnější byl jeden z posledních záběrů po hostině, kdy tajícím ledovým sochám opadávají různé části, jakoby to symbolizovalo prázdnotu celé té nabubřelé okázalosti. Vatel raději umřel jako svobodný, než aby žil jako králova loutka... (12.10.2006)

Dvor Ľudovíta XIV. sa teda vedel baviť. A to sme ešte nevideli Versailles, ešte len tam by vynikol talent majstra Vatela, pre ktorého tie tri dni návštevy kráľovskej výsosti boli hotovým peklom. Ono pobaviť a uspokojiť rozmarný a dekadentný kráľovský jazýček nebola žiadna hračka, zvlášť keď sa do toho pripletie pekná dvorná dáma. Príbehovo je to síce jednoduchšie, zato sa tu však dozvieme veľa užitočných informácií – napr. ako prebiehalo vykonávanie veľkej kráľovskej potreby (podobnú stoličku som videl v jednom múzeu) alebo ako sa dali riešiť mnohé kulinárske problémy náhradou za niečo iné a pod. Bol som spokojný aj s výpravou a sympatickou hereckou zostavou. 75/100 (01.12.2015)

Nadherna vyprava a celkova krasa tohoto filmu z nej jen cisi. Je to opravdu velice prijemny a krasny pribeh z dob vlady Ludvika XIV. Krasne jsem si u nej odpocinul a mel z nej proste prijemny pocit. Ctyri hvezdicky davam za film a patou davam za neskutecnou namahu, kterou museli vynalozit filmari, kdyz pripravovali jednotlive sceny a kulisy a vsechno ostatni. To se musi ocenit! (22.07.2004)

Vatel patří mezi ty filmy, které s úžasem sledujete díky jejich výpravě a víte, že hlavní představitel si svoji práci skutečně užíval. Aby také ne, když má vyhlášený bonviván Gérard Depardieu působit jako věhlasný šéfkuchař v nejjiskřivějším období francouzské historie, musí to zákonitě být doslova zdrcující podívaná. Přidejte společnost charakterních herců jako je Tim Roth a Uma Thurman, k tomu už jen lehce poprášit vybranou klasickou hudbou s příspěvky dalšího mága, Ennia Morriconeho. Co vzejde, když máme takhle zaděláno? V případě Vatela sedmdesátiprocentní film, protože si nakonec uvědomíte, že se tu toho setsakra málo událo, a to i v měřítcích životopisného filmu. A protože hodnocení je zatím výš než 70%, které dávám já, uděluji tři hvězdičky. (27.02.2005)

257. Těžko dokáži popsat všechny ty mocné pocity s přesností tak, jak bych si zde vypsat přál, právě ve ztvárnění charakterní postavy Francoise Vatela je mi Gérard Depardieu velmi blízký, námět nerovného souboje svobodomyslného, úžasně tvořivého člověka se zhoubným režimem, se zvůlí, bezohledností, pohrdáním, jen pro nekončící zábavu a radovánky, stále lačná slast a rozmařilá potěšení jako symboly osobního postavení a vlivu v mocenské hierarchii, bída a strádání jako doživotní, nezměnitelný úděl, ani smrt, ani zmrzačení, nic nesmí narušit kolorit vznešenosti a pýchy, obraz bezpráví a bezmoci, jen s jedinou svobodnou volbou, vzít sám sobě život, odejít s hrdostí a nepřijmout ponížení, zachovat si svoji důstojnost, i když to znamená smrt, velmi silný, podnětný příběh s mnoha odkazy k současnosti, díky za takovou tvorbu, je nutná k pochopení následných historických událostí v širším kontextu. (03.02.2015)