Hra na pláč

Když tenhle film skončil, ani se mi nechtělo z kina odejít a nejraději bych si vytleskal ještě jednu projekci navíc. Co k tomu dodat. Já předtím ani netušil, na co to vlastně jdu, ale pak jsem byl naprosto konsternovaný. Více takových filmů, Neile Jordane !! Od toho filmu si bezpečně pamatuji nejen režiséra, ale i herce Stephena Reu, Foresta Whitakera a Mirandu Richardsonovou. A stejně tak i Jay Davidsona, jenž se ale pak ukázal už jen ve Hvězdné bráně. (26.07.2002)

Jeden z mála filmů, kterej mě dokázal docela slušně šokovat. Sice to neni žádnej drsnej thriller, jak sem si původně myslel, ale za to to má dobře zrežírovanej zajímavej příběh, kterej je ještě okořeněnej několika napínavejma scénama se skvělou hudbou. Jediná škoda filmu je, že Forest Whitaker nedostal větši prostor, protože jinak fakt exceloval. (02.04.2007)

Tak co o tom mám napsat? Pět hvězd je bez debat (klidně by ještě jednu zasloužil úžasně chytlavý - obzvlášť ve spojení s tímto filmem -, však neohratelný cajdák Boy Georgeho, který sem pasoval nachlup stejně, jako píseň Blue Velvet ve filmu...), ale co na něm bylo tak silného, že si na něj mimoděk vzpomenu x krát do roka, a to jsem ho od r. 1993 viděl jen 3x? Vícerovinový a překvapující příběh irského vojáka je tak reálný, civilní (těch několik, skoro jakoby v druhém plánu obnažených, témat jako je IRA, transvestice je přeci téměř běžným konverzační tématem prvního školního stupně) a tak uvěřitelně a dokonale zahraný. Poslední úkol pro IRU, splněný slib její oběti a jako odměna velmi zvláštní vztah i cit. (12.10.2005)

Ne, ze by me film zklamal, ale cekal jsem drobatko vic. Pribeh je zajimavej, plnej ruznejch ozvlastneni, jako treba role Jaye Davidsona, nicmene nejak extra originalni zase neni. Ale zrezirovanej je opravdu dobre. Co se tyce prvni pulhodinky, ta je zajimava, Whitaker i pres svuj dementni vyraz hraje famozne, ale je tu mezi ni a nasledujicima 90 minutama prilis vyraznej strih, proste takovy dva filmy v jednom. Scena, ktera mela asi zpusobit nejvetsi sok, me neprekvapila, jelikoz se mi ta postava zdala divna, tak jsem si nasel, kdo ji hraje. Ale na chvily me reziser nachytal. No a krome perfektniho, dost minimalisticky hrajiciho Rea musim taky pochvalit Jima Broadbenta, kterej nehraje nakyho srandovniho starika, ale hospodskyho a je fakt skvelej. Takze celkove tu mame dobre zahrany, zrezirovany i napsany film, ale na 5* to o fous nebude. (17.01.2008)

Je to zvláštní: neviděla jsem jediný film Neila Jordana, ze kterého bych nebyla úplně nadšená, ale přeci jen mi tam vždycky něco chybí k tomu, abych mohla dát s čistým svědomím 5*. Hra na pláč je skěvlý film, o tom žádná, a vsadím se, že ve své době musela vyvolat solidní poprask, kór v nábožensky upjatém Irsku. Scénář nemá sebemenší vadu, herci jakbysmet (obzvlášť zbožňuju ten mírně smutný výraz Stephena Rea, ten chlap je neskutečněj), režie bravurní (aspoň do té míry, co to můžu jako laik posoudit). Ale něco mi nesedí na příběhu, na tom, jak se odvíjí - asi se do mě dostatečně nezažral, každopádně nemůžu říct, že bych s to nějak prožívala, jako kdyby mezi mnou a postavami pořád stála nějaká clona. A v tom je právě ten háček - u takovýho příběhu bych to prožívat měla. Teď se ovšem nabízí otázka, jestli je to moje vina, nebo vina filmu... (17.09.2010)