Režie:
Paul SchraderScénář:
Paul SchraderKamera:
Alexander DynanHudba:
Brian WilliamsHrají:
Ethan Hawke, Amanda Seyfried, Philip Ettinger, Michael Gaston, Cedric the Entertainer, Victoria Hill, Bill Hoag, Elanna White, Kristin Villanueva, Erica Fae (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Ernst Toller (Ethan Hawke) je nešťastný kněz z malého historického kostela na severu státu New York, jehož život se radikálně změní po setkání s Mary (Amanda Seyfried) a jejím manželem Michaelem, labilním ekologickým aktivistou. Prázdný kostel a stále silnější pocit, že svět se řítí vstříc katastrofě, Tollera donutí pustit se do nebezpečného podniku s nadějí, že se mu konečně podaří získat zpět nahlodanou víru a naplnit své poslání – napravit křivdy, které se kolem něj dějí. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (150)
Název filmu je vševypovídající. Zoufalství a naděje. S tím, že ta naděje je tady ještě k tomu hodně sporadická, až neexistující. Film se totiž dost nepřímo strefuje do církve a tu zde prezentuje depresivní kněz, kterého hraje Ethan Hawke. Tomu to i docela jde. Dokonce má film řadu zajímavých nápadů a výživnou atmosféru pro milovníky smutku…jenže to, co předvede na konci filmu, je prostě tak trošku ulítlý. ()
Boží mlčení a nářek světa jako bažina, kde člověk marně našlapuje dno. Schrader se na konci své kariéry vrací zpět ke kořenům. V "Zoufalství a naděje" rezonuje nejen koncept "Taxikáře", ale také autorův dlouholetý obdiv k Robertu Bressonovi. Jemu se přibližuje nejen v rovině morálních motivů, ale také strohým úsporným stylem, jenž dává plně vyznít napětí a dramatu v nitrech postav. Před více jak čtyřiceti roky šokoval "Taxikář" obrazem světa natolik zkaženého, že jako hrdina z něj může vzejít impulzivní maniak sám prohnilý zlobou a s pokřivenou morálkou. Ve svém posledním filmu ukazuje Schrader svět a existenci, které děsí nikoli na úrovni bezprostředního ohrožení, nýbrž tím, jakou úzkost a beznaděj v nás vyvolává, když ho přestaneme bezhlavě a egocentricky žít a zkusíme ho racionálně nahlédnout. Trudnomyslnost "Zoufalství a naděje" ještě stupňuje vnitřní bolest ústřední figury, a to nejen emocionální, ale i tělesná, přičemž právě tato bolest se stává katalyzátorem paradoxního procesu nalezení nové víry pro hrdinu, který oddal svůj život službě Bohu. Chvílemi by se mohlo zdát, že Schrader nabízí až příliš snadná východiska, ale je to stejné povrchní šálení jako v případě závěru "Taxikáře", kde také zdánlivě konejšivá normálnost pouze zastírá extrémnost a děsivost všeho předchozího. Tentokrát by se mohlo zdát, že se Schrader spokojí s další bressonovskou aluzí, jenže ta právě v kontextu děsivého světa musí být radši milosrdně utnutá do závěrečných titulků. Na rozdíl od problémů, které viděl Travis Bickle, ty současné totiž nezmizí stiskem spouště, ani políbením. ()
(7/10). Miluju filmy od společnosti A24. Jsou nezávislé, pokaždé o něčem jiném, ale hlavně jsou brutálně originální. V tomhle tyto filmy nikdy nezklamou. Ani First Reformed tomu nebyl výjimkou. Byl sice na Vánoce až moc depresivní, ale to je moje chyba, že jsem se do něj pustil zrovna dneska. Film se mi moc líbil. Pomalé dialogy a záběry plné skrytých a originálních nápadů. Ethan Hawke v roli pastora předvedl úctyhodný výkon a nemluvě o jeho výrazu, který vás dokázal přikovat o obrazovce. Jediné nedostatky vidím v závěru. Myslím si, že diváci si po přistoupení na režisérovu hru, zasloužili mnohem víc a mě se zmocnil opravdový smutek po závěrečném střihu. Ale to byl možná účel. Vyvolat ještě větší pocit beznaděje. ()
Jak může Bůh dopustit takové nestoudné znečišťování, drancování a ničení naší planety, svého výtvoru? Po setkání se zoufalým ekologickým aktivistou, který se zdráhá přivést na svět bez budoucnosti dítě, začíná tato otázka silně rezonovat i v nemocném reverendovi (vynikající, vnitřně zápasící Ethan Hawke), přestávajícím (nejen) kvůli tomu vidět ve společnosti a církvi naději. Formálně strohé, minimalistické, náročné (také akademicky pomalé) drama předkládá silné téma i hloubavé myšlenky; nedořečený, ba přímo utnutý konec pak nechává rány otevřené (opravdu by je dokázala zacelit láska, aspoň jako milosrdný přelud muže rozežíraného zevnitř?). 70 % ()
Tento film vypráví pozoruhodný příběh o jednom vnitřně rozervaném knězi, kterého si s gustem střihnul Ethan Hawke. Děj se zpočátku táhne až hrůza, když si navíc člověk uvědomí, že se tu nedá najít téměř žádná pozitivní myšlenka. Jde však jen o takové plíživé ticho před bouří. Vygradovaná závěrečná dvacetiminutovka mě totiž úplně rozsekala, takže dokážu odpustit Paulu Schraderovi i ten romantikou nasáklý konec. A vlastně proč ne. Vždyť Mary byla pro Ernsta nejspíš jedinou možnou spásou a Ethan Hawke do té poslední minutky vložil snad veškeré své fyzické herectví. Zničehonic byl naprosto neodolatelný. (75%) ()
Reklama