Zlatý úsvit – jak to vidím já

Vzestup řeckého politického uskupení Zlatý úsvit, které se netají svým neonacistickým směřováním, přiměl režisérku Angélique Kourounis překročit meze nezaujatého pozorovatele. Přiznává, že její rodinné zázemí i vlastní levicové politické přesvědčení ji staví vůči Zlatému úsvitu do příkré opozice. Kriticky dokumentuje jeho metody, které sahají od populistického rozdávání jídla nezaměstnaným Řekům až k brutálnímu šikanování cizinců, a dokonce vraždě. Je svědkem časté vstřícnosti vůči Zlatému úsvitu ze strany policie či církve. I díky výpovědím „slušných" sympatizantů Zlatého úsvitu vyvstává zřetelná paralela s nástupem nacistů v meziválečném Německu a s úspěchy podobných hnutí jinde ve světě. (Jeden svět)