Case for a Rookie Hangman
Režie:
Pavel JuráčekScénář:
Pavel JuráčekKamera:
Jan KališHudba:
Luboš FišerHrají:
Lubomír Kostelka, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Milena Zahrynowská, Pavel Landovský, Miroslav Macháček, Radovan Lukavský, Nataša Gollová, Jiří Hálek (více)Obsahy(1)
Mladý muž jménem Lemuel Gulliver (L. Kostelka) jednoho dne zabloudí autem na tajemné silnici a havaruje. Ke svému úžasu zjistí, že nehodu způsobil oblečený zajíc s kapesními hodinkami. Od té chvíle Gullivera, jenž se ocitl v tajemné zemi Balnibarbi, potkávají samé prapodivné věci: budova uprostřed polí mu připomíná rodný dům i školu, kolem se objevují mlčící lidé, kdosi Lemuela pronásleduje a střílí po něm. Později se Gulliver seznámí s historií balnibarbského hlavního města Laputy, které kdysi uniklo nepřátelskému obležení tak, že se vzneslo do výše. A právě tam musí Gulliver uprchnout poté, co je odsouzen k smrti a předán do rukou začínajícího kata… Fantaskní román Jonathana Swifta "Gulliverovy cesty" se stal klasikou dětské literatury, avšak jakožto ostře satirické dílo je určené spíše dospělým. Scenárista a režisér Pavel Juráček ve svém filmu zpracoval méně známou kapitolu románu. Vyprávění zasadil do soudobých reálií a vytvořil významově složité podobenství, vyjadřující jeho vlastní, ale i společenské dobové pocity. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (189)
Jde o to, aby už nikdo nemusel zbytečně myslet, pane Gullivere. Považte, co zbytečného myšlení se všude děje. I děti musí myslet, i staří a nemocní i lidé, kteří nemají na myšlení vůbec čas. I ti, o nichž si myslíme že nemyslí. Blázni, notoričtí pijáci, idioti. Všichni bez výjimky myslí. Přivezli mi kreténa. Močil pod sebe, neuměl se najíst, neovládal lidskou řeč. Ale myslel. Pozoroval jsem kojence, pane Gullivere, a mohu vám říci, že se u nich vyskytují sny. Ale proč vám to všechno povídám. Protože budete mluvit s guvernérem a ten se vás určitě bude ptát na můj myslící stroj na ruční pohon. Myslící ústrojí. Ruční pohon. Zde se tvoří myšlenky. Ptali se mě na kapacitu. Řekl jsem, že zdravý muž docílí až deseti tisíc myšlenek denně, ale jim, jim se to zdálo málo. A tak tedy někoho napadlo použít k pohonu tohoto aparátu žentouru. Chtějí zapřáhnout dobytče, pane Gullivere, ale já jim to nedovolím. Řekněte jim to. Já nepřipustím, aby tímto strojem otáčel vůl. ()
Lemuel Gulliver vojde za "pomoci" králika do krajiny Balnibarbi, ktorý nám vďaka sugestívnemu Juráčkovmu podaniu pripomenie fiktívny svet vo Wellesovskom Procese a Godardovom Alphaville. Podobne je aj Prípad pre kata divácky veľmi ťažkým filmom, kde je síce jasné, načo sa snaží byť alegóriou, lenže mnohé je podané značne nezrozumiteľnou formou. Je pravda, že sa táto téma v českej novej vlne dosť často opakuje, niet sa ale čo diviť, režiséri nevedeli, kedy sa situácia u nás zase "zhutní" a voľnosť tvorby bude znova iba vecou minulosti. Na prvý krát asi objektívne nehodnotiteľné, lenže Prípad vo mne nerezonuje takým spôsobom, ako spomenuté dva filmy, z ktorých som sa dokázal vysomáriť trochu viac a chcelo sa mi nad nimi premýšlať viac do hĺbky. VIDENÉ ZNOVA 11/19 Tak na druhý krát sa už divák cíti trochu viac aklimatizovaný, stále však bude mať dojem, že mu ešte niečo málo či viac uniká. A preto si vo svojom voľnom čase v blízkej či ďalekej budúcnosti nechá priestor na tretie, možno definitívne pozretie. ()
Samotného mě to mrzí, ale do budoucna budu patřit k těm divákům (i když možná nakonec budu sám, samotinký like Gulliver v Balnibarbi, kdoví?), kteří si budou o Případu pro začínajícího kata pro jeho nezpochybnitelnou důležitost/ojedinělost v rámci československé kinematografie rádi číst (kupř. v roce 2020 vydala Knihovna Václava Havla všechny Juráčkovy texty, jež nějak souvisí s výrobou filmu, tj. synopsi, explikaci, filmovou povídku a dvě verze literárního scénáře; určitě se do toho někdy pustím) (a)nebo k těm divákům, kteří budou o filmu rádi přemýšlet (resp. nořit se do přemýšlení jiných), ale přitom jim tam někde vzadu v hlavě bude strašit, že je výsledný film (až na pár nápadů) moc nebavil (mně se kupř. film jevil příšerně zdlouhavým, těžko proniknutelným [parodoxně navzdory tomu, že jeho hlavní poselství je očividné], formálně, řemeslně drhnoucím, lopotícím se, jinými slovy chybí tomu lehkost šlehnutí tak typická pro satiru a absurdní humor, úlevná osvobodivost pravdivě prosloveného slova v záplavě lži - možná mě nakonec nejvíc mrzí, že právě toto [ač definováno hrozně mlhavě, obdobně lopotně stejně jako mi přišel styl tohoto Juráčkova filmu; jaké mám tedy právo být zklamán?] jsem ve filmu nenašel). Za mě tedy: toužíte-li po výborných podobenstvích, doporučil bych vám spíše Sedmikrásky, O slavnosti a hostech, ale třeba i Postavu k podpírání. Nicméně čtěte Juráčka (Deník; filmová inspirace)! 65 % [dafilms] ()
Mimořádně originální alegorie, z které vane duch doby jako z málokterého počinu let šedesátých, a která se po dechberoucím úvodu trošku ztrácí sama v sobě, v opojení svou vlastní alegoričností. Stejně jsem ale v pokušení nasázet tam plný počet, protože, pánové, kdo z nás se na tomto světě někdy necítil jako pravidel neznalý, ztracený cizinec, který vzdor vší touze po čistotě a opravdovosti pokaždé znovu nad ránem odvazuje stuhu z čela toho nesprávného lože? ()
Galerie (18)
Zajímavosti (8)
- Látka filmu se postupně vrstvila už od roku 1963. V roce 1967 byla její realizace zakázána a k vlastnímu natáčení (mj. např. v Písku) došlo až v roce 1969. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)
- Natáčelo se mimo jiné v Praze, v Českém Krumlově, na zámcích Dobříš a Bratronice, na hradech Šelmberk a Pernštejn, u hradu Kokořín, v Duchcově, v klášteře Teplá a ve Starém Mostě, který byl později zbořen kvůli těžbě uhlí. (skudiblik)
- Názvy jednotlivých kapitol: I. Cesta tam, II. Balnibarbská past, III. Akademie vynálezců, IV. Stroj na ruční pohon, V. Guvernér, VI. Ochránci studánek, VII. Cirkus Munodi, VIII. Balnibarbská tma, IX. Slavnostní poprava, X. Létající ostrov, XI., Balnibarbské mlčení, XII. Cesta někam jinam. Ve scénáři bylo kapitol více a některé z uvedených se jmenovaly odlišně. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
(3x) ,,Víte, já celý život čekám, že se mi přihodí něco, co se ještě nikomu nestalo." Člověk z času na čas mívá ve spanku podivné vidiny, které můžou být napínavé a zaujat ho natolik, že ho po probuzení přinutí i k zamyšlení přesto, že jsou mnohdy nelogické a jejich "děj" a následnost okamžiků odporují realitě... a právě takový je tenhle film: snový, fantazijný, magický, absurdní, někdy také nelogický... a není důležité, proč a jak se hlavní hrdina dostal a ocitl tam a tam a jak se proměňují podivné motivy konání postav, ze kterých tu mnohé přicházejí, odcházejí a znovu se zjevují v jiné podobě nebo pod jinými jmény. Tomuto nádhernému podobenství předcházelo několik let tvůrčí činnosti Pavla Juráčka k vytvoření filmové látky na motivy světoznámého fantazijného románu Jonathana Swifta, ale také na řadě dalších scénářů k řadě originálních filmů v 60.letech. Zde natočil v Případu jedno z vrcholních děl nové vlny čs.filmu, velmi zajímavý artový snímek, který až kontrastně kombinuje celou plejádů žánrů od prosté fantazijní komedie až po silnou politickou statiru. Snímek má v sobě navíc jedinečnou hudbu Luboše Fišera s nádherným ústředním motivem hry na flétnu a kytaru i chytlavým šlágrem Gloria Aleluja zpívaným dětským sborem. Tolik krásně vykřeslených postaviček ač na menším prostoru v neméně zajímavém hereckém obsazením, mou pozornost získává zejména profesor Bayel v podání skvělého Radovana Lukavského, pak opět geniální Miroslav Macháček jako záhadní kníže Munodi nebo krásná Klára Jerneková nesoucí v sobě motiv poezie a zamilovanosti. Pak ta umělecká kamera snímající jeden šíleně absurdní moment za druhým!! Samo ujížděcí auťák po klikatých serpentýnách, následně jeho přeběhnutí, slávnostní mlčící den sloužící pro ušetření vzduchu, otvírání šampusu zámkovou kladkou, výroba myslícího stroje na ruční pohon,... V hloubce pak tu jako bonus pro pokročilého diváka úspěšně funguje řada jinotajů a narážek na tehdejší dobu snad v každé druhé replice nebo scéně, zacházející až do drsného připomenutí vykonstruovaných procesů 50.let (viz. hodina kriminalistiky s cvičným výslechem a student, který hned srazí vyslýchaného cizince ze židle a přidávající se laborant s pendrekem, následně na to o mísnost dále násilné přidělení nového jména dotyčnému) nebo kritiky zamlčování pravdy a šíření nových faktů (,,To neříkejte, to nesmíte říkat...") i přísné cenzury (viz. rozsudek smrti pro básníka za absurdní báseň o oblečeném zajíci... ,,Víte, co mi řekli? Že je cizí našemu duchu. Proboha co je na tom protistátního?!"), napokon vyhrocené do naprosté absurdity v podobě soudního procesu (,,Já si myslím, že pokud nebudeme vědět, proč on se přiznává, že nemá se ho žádný smysl ptát, chce-li se k něčemu přiznat."). Geniální film, který mě dostává a líbí se mi každým zhlédnutím čím dál víc. Film pro pokročilé, rozhodně nikoliv případ pro začátečníka :o) 95% () (méně) (více)