Náš dědek Josef

Protože k tomuto filmu už bylo řečeno hodně, vyjádřím, coby rodák ze Slovácka (toho moravského ) údiv nad reakcí člověka s nickem ddf76, který uvedl : Skvela komedie z jizni Moravy. Kdo neni odsud nepochopi :). – tolik přesná citace. Když pominu interpunkci, pochybuju, že tento člověk je rodák. Jinak by nemohl přijmout, že se v jeho rodném kraji, jak píše, mluví hanácky. Pro ostatní – představte si, že by ve filmu, popisujícím příběh rodilých Pražanů ze Žižkova mluvili tito žižkováci třeba chodsky. PS – do sklípku sa chodí pro erteple (česky brambory). Na víno sa chodí do sklepa ! PPS – samotný film je jen potvrzením, že u nás zatím nikdo nebyl schopný natočit cokoli za Slovácka bez zkreslení a vážných chyb. Ani Slovácko sa nesúdí – protože ani kdysi tu totiž ludé nechodili furt ve svátečních krojách… (03.02.2009)

Film sám o sobě by tak špatný nebyl, kdyby se na něm nepodepsala doba vzniku. Je zajímavé pozorovat kontrast ve vyobrazení procesu kolektivizace ve filmech ze 60. let (např. Všichni dobří rodáci, Smuteční slavnost) a ve filmech z let 70. jako je např. tento. Další věc, která mi doslova trhala uši, byla snaha tvůrců přizpůsobit mluvu herců místu děje. Použité nářečí připomínalo spíše hanáčtinu, kterou se na jižní Moravě v oblasti Mikulova rozhodně nemluví. (04.12.2010)

Dnes již historický film, jehož děj se odehrává v 50 letech minulého století na Moravě. Když si odmyslíte lehký závan komunistické ideologie - zejména v souvislosti se vstupem sedláků do JZD, troufám si říct, že jde o jeden z klenotů Československé kinematografie. Je to snad první film, kde mi Vladimír Menšík neseděl v roli komunistického agitátora.Však taky za to zaplatil životem - ve filmu. (04.12.2010)

Souhlasím s tím, že nářečí ve filmu nesedí a místy bije do uší jak hrom. Chyba. Co se týče ideologie- dnes už myslím nemáme moc právo hodnotit co je a není agitka, kdo byl a nebyl komunista. Kdo z nás tu dobu opravdu zná? Nevěřili byste, ale v době, v které dědek Josef žil, bylo hodně lidí, kteří komunisty volili a podporovali je (viz poválečné volební výsledky). Byli mezi nimi i mnozí rodiče ohnivě kritizujících uživatelů!!! Dívat se dnešníma očima na tuhle dobu je značně zavádějící. Pro některé lidi byla tahle doba "kdy přišel stolař a dal jim penzi" lepší, než ta před válkou. Jde zde o film, který se dívá na kolektivizaci z úplně opačné strany než Jasného Rodáci, ale nemusí být proto agitkou nebo dokonce idiocií. Odhlédnuto od politiky je to příběh člověka popisujícího svět kolem sebe během svého dlouhého života. Nic víc, nic míň. Samozřejmě, že Rodáci to nejsou, ale ti jsou jenom jedni. Záhorský je člověk z lidu, proletář, ale taky moudrý děd, který hodně zažil, a ví co je v životě důležité. A já mu jeho postavu věřím, jeho vyprávění mě zajímá a strhává. Ideologii ve filmu jako člověk narozený za komunismu nevnímám či filtruji, soustředím se na dílo, které by jinak třeba ani nemohlo vzniknout. Hlavně si nenechám filmový zážitek zkazit politikou, která byla vždycky "sviňa"! Všechny filmy o depresivní době holt nemusí být nutně depresivní.... (05.12.2010)

Film o kraji vína, lidovosti, zvycích, skromnosti i furiantství obyvatel laskavé Jižní Moravy. O to víc milý, že se hlavní role ujal vynikající herec Bohoušek Záhorský spolu s ostatními známými hereckými osobnostmi v neposlední řadě s Jiřinou Šejbalovou, Josefem Kemrem, Františkem Filipovským a dalšími. Na kvalitě snímku značně ubírá skutečnost, že autoři scénáře a dialogů neprostudovali pečlivě slovácké nářečí a dosti hrubým způsobem vložili do úst tomu našemu moravskému dědkovi nářečí z oblasti Olomouce, což jak jistě každý ví, už není Moravské Slovácko. A k vínu patří slovácké nářečí jako ke špeku chleba. Když vyřkne starý zkušený moravský vinař ""Bels tam ? Bel. Bels vožralé ? Bel. ", to pak pravého moraváka od bečky vína srdce zabolí, ...... škoda, tento filmový počin měl na mnohem víc. O to víc mě to jako rodáka z Jižní Moravy mrzí. No, ... ludé umřů, ale víno bude furt. Tož, ... na zdraví. (20.10.2007)