Režie:
Karel KachyňaHudba:
Milan SvobodaHrají:
Radim Špaček, Milan Šimáček, Pavel Nový, Josef Somr, Jan Hraběta, Zdeněk Žák, Robert Hudecký, Michal Bočan, Jakub Hais, Petr Hervert, Klára Marie Svatošová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Žižkovská balada Karla Kachyni o lidech malých i velkých a láskách ztracených i nalezených. Žižkov, jedno z nejstarších pražských předměstí, které si zachovalo svůj svéráz, již několikrát upoutalo pozornost filmařů. Také Karel Kachyňa se po Láskách mezi kapkami deště opět vrátil na Žižkov a natočil zde film na motivy novely Vladimíra Kučery Blázni a děvčátka. Na scénáři s ním spolupracoval Karel Čabrádek. Příběh třináctiletého chlapce Jirky je situován do padesátých let. Pro žižkovské kluky a holky mělo toto na první pohled nehostinné prostředí své romantické kouzlo. Na Vítkově a kolem trati se odehrávají jejich hry, rvačky, ale také první erotické zážitky. I Jirka, který žije sám s otcem, zde prožívá své první lásky, touhy i bolesti. Naváže zvláštní přátelství s žižkovským podivínem, bláznem Pepíčkem Várlichem, mohutným mužem s mentalitou dítěte. Žižkovská balada o lidech malých i velkých, ztracených i nalezených, byla natočena v roce 1989, premiéra se konala v prosinci. Třináctiletého školáka Jirku hrál Radim Špaček, který v roce 1995 jako student FAMU natočil svůj první film Mladí muži poznávají svět. V dalších rolích uvidíte Milana Šimáčka, Pavla Nového, Josefa Somra, Jana Hrabětu a Zdeňka Žáka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (71)
Strasti a slasti dospievania na Žižkove so všetkým, čo tam patrí, bitkami, sklamanými láskami, sexom pozorovaným aj čiastočne zažitým. Hlavne ten si Kachyňa neodpustí, aj keď to vôbec nemusí súvisieť s dejom. Ten dej nakoniec tvorí blázon a tak je názov filmu výstižný. Vo vedľajšej línii si film berie na mušku aj komunistov, ale nepridáva mu to na zaujímavosti. Vlakové scény vyzerali občas dosť nebezpečne a zdá sa mi, že bez trikových záberov. –––– A potom, je jinej než vostatní, tak musí být zlej. ()
Blázni a děvčátka jsou u mě kulatým 40. filmem Karla Kachyni, který jsem z početné tvorby tohoto jedinečného československého režiséra viděl. Z velké části Kachyňových filmů jsem byl nadšen, okouzlen či někdy i přímo zasažen a odměnil je vysokým hodnocením v podobě pěti nebo čtyř hvězdiček. Je mi líto, ale zrovna tento k nim přidat moc nedokážu. Není zde sice úplně nouze o typickou Kachyňovou poetiku, nechybí režisérovo oblíbené téma pohledu na dramatické události očima dětí, po vizuální stránce zaujmou i pěkné černobílé flashbacky, které znázorňují momentální Jirkovy asociace na již prožité chvíle, většinou s údernými dialogy mezi klukem a otcem, za velmi vydařené považuji opakované scény s jednoucím vlakem. Na můj vkus se ale Blázni a děvčátka až příliš hýří různými divnými a bláznivými postavami, které mi ke Kachyňovu něžnému poetickému stylu příliš neseděly a z celého filmu nemám takový zážitek, na jaké jsem byl dříve u Kachyni zvyklý. A ač dojde i na myšlenkově silná místa (odvoz blázna zakončený poznámkou „A potom, je jinej než ostatní, tak musí být zlej.“), ve srovnání s o 10 let starším „žižkovským“ snímkem Lásky mezi kapkami deště tohle teprve moc neobstojí. Za mě lepší průměr, nutno však říct, že průměr pouze v rámci tvorby Karla Kachyni. [60%] ()
Až do dnešního dne pro mě zcela neznámé dílo ze zlaté kolekce českých filmů, kam se právem může řadit! Za necelou hodinu a půl film ukáže tehdejší počínání lidí k narušeným občanům, vztahy mezi školáky a sousedy (zapneš mi podvazek Jirko, přeci jenom máš šikovnější ruce:-) , život v Praze a na venkově v 50. letech za tehdejšího režimu! Příběh Pepíčka, kterého neuvěřitelně dobře sehrál herec Milan Šimáček (předtím jsem ho znal pouze z Tankového praporu, Černých baronů...) si zaslouží uznání snad každého filmového kritika. Jsem moc rád, že jsem tenhle skvělý "skorem zapomenutý český klenot" mohl dnes na Barrandově vidět! ()
Z rohohle filmu kouká Kachyňa na sto honů, říkal jsem si..a taky jo, Kachyňa se nezapře. Žižkov je takový místo, ze kterýho režiséři čerpaj inspiraci poměrně často a je to dobře. Text distributora vskutku nelže. Svérázných figurek je tu dost a dost...válečnej veterán, kterému říkají "Pejsek a kočička", postižený Pepík (Milan Šimáček smekám..), děvčica lehčích mravů, co před ní náš mládenec radši prchne do rybníka nebo úžasnej ožrala husita Somr...zajímavé místo, ten Žižkov. ()
Pěkný ilustrativní příklad tzv. selektivní gravitační čočky, kdy všichni herci ve filmu viděli Nového jako pořádného chlapa s pazourama jako kladiva, kterého se každý bojí, zatímco divákům u obrazovek se tentýž Nový jevil jako takový sušinka, kterého by se nelekl ani sebeslabší vánek. Pak mně samozřejmě jako ostatně každému tady utkvěla v paměti ona vrcholně erotická scéna u jezera, umocněná tím, že Špaček ve svých patnácti vypadal na dvanáct. To snad byl jediný okamžik v životě, kdy jsem litoval, že jsem se nezkusil stát hercem, nebo aspoň scénáristou, neboť i ten si to určitě užil. ()
Reklama