Hrůza na jevišti

Divadelní hra o tajemném zabijákovi s maskou se promění v realitu. Vrták skrz, šmejknutí pilou a ruka pryč a rozverná přetahovaná o děvenku, co si to užívá o něco méně než ti, co se o ni přetahují. Asi nejlepší je další z mnoha variací na populární scénu z Psycha. Vražda ve sprše je ovšem zakončena vykucháním... A zatímco venku lije a dva poldové v klidu hlídají, uvnitř bojují zamčení herci o život. Kdysi mě to bavilo více, ale zas ty vraždy jsou slušné, italské, takže hodnocení ponechávám. A samozřejmě závěrečné klišé potěší. (29.12.2020)

Michele Soavi dokázal natočit to, co se od filmu očekávalo. Slasher, který je dobrý. Nesnaží se hrát na něco víc, ale prostě jenom na postupné zabíjení s nadějí, že někdo přežije. Je to poměrně krystalická podoba tohoto specifického hororového žánru, navíc v tomhle případě se skvěle využitým divadelním prostředím. Výsledek mě bavil a neměl jsem pocit, že je to ztracený čas. (04.04.2015)

Zpočátku docela pomalý film, rozbíhá se jako klasický slasher, skutečně zajímavým začne být až zhruba v polovině. Vrah má originální masku sovy, jež se dá dobře zapamatovat a měla tak potenciál na vytvoření úspěšné série a populárního zabijáka. Úmrtí nejsou bohužel tak úderná a nezvyklá, že by se vám vryly do paměti, ale třeba provrtání břicha vrtačkou rozhodně neurazí (top scéna = aranžování obětí). Díky druhé půlce, která je naplněna velice dobrou atmosférou a z níž je jasně znát Argentův vliv, se mi Deliria ze Soaviho filmů líbila nejvíce. (25.06.2008)

Bezvadný slasher z jevištního prostředí na italský způsob. Rozjezd je celkem klidný, nikam se nespěchá a pečlivě se buduje atmosféra. Ale pak to přijde ... a uprostřed uzavřeného divadla se rozehrává krvavý boj o přežití. Ztvárněná maska vraha je zajímavá a jsem spokojený i s celkovým arsenálem smrtích nástrojů. Od krumpáče přes vrtačku až po motorovou pilu. To tvoří vskutku dobrou zábavu a hlavně zamezí jednotvárnému způsobu zabití. Závěrečná část už jen potvrzuje kvality a především expozice mrtvol, s vrahem v křesle uprostřed, je jednoduše poezie. (28.03.2009)

....to nejlepší v Delirii odtajnila až druhá půlka (nepočítam-li skvěle nasnímaný fragment krumpáče v tlamě) dmýchána krvelačnými rejdy vraha, která poskytla divákovi téměř dokonalý zážitek (fantastická scéna s čančáním mrtvol za doprovodu majestátní hudby a poletujícího peří mně odrovnala) ... snad tuto slavnou eleganci ocení i filmové obecenstvo, jehož zažitý způsob hodnocení horroru je "bál jsem se = naperu 5*, a naopak nebál = blbost".... italské direktorské kapacity soaviho formátu na logice nikdy moc nelpěly, měly prostě rády krev.... 10/10 To nejlepší co žánr slasher může nebídnout. (17.11.2008)