Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Karla Kachyni vznikl podle jedné z nejkrásnějších milostných novel české literatury, podle povídky Ivana Olbrachta "O smutných očích Hany Karadžičové". Děj lyricky laděného snímku o víře, lásce a oběti je situován na Podkarpatskou Rus třicátých let do židovské enklávy uprostřed obce Polany. Žijí tu svérázní obyvatelé, přísně si uchovávající svou židovskou víru, která jim dodává sílu čelit nejrůznějším nepřízním osudu. Vyprávění se soustřeďuje na pohnutý úděl mladičké židovky Hanele Šafarové (L. Jelínková), jejíž otec (J. Ornest) přišel o majetek a ona, kdysi bohatá dívka z hrdé ortodoxní rodiny, se tak dostává do bezvýchodného postavení chudé nevěsty a raději volí odchod za prací do Ostravy. Tam se seznámí se sympatickým, příjemným mužem, původem Židem, ale smýšlením bezvěrcem a volnomyšlenkářem. Zamilovaná Hanele se za Iva Karadžiče (M. Noga) hodlá provdat a odjíždí s ním do rodné obce pro otcovo požehnání. Tuší, že ti dva tak tvrdohlaví, ale důležití muži v jejím životě se stěží shodnou… (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Kachyňa umí ale tohleto se povedlo opravdu moc. Lada Jelínková je úplně ideální postavou i když si jinde moc nezahraje. Její krása je tak přesvědčivě slovanská, že si na tu roli nedovedu nikoho jiného představit. Kdyby nám ti hajzlové komunističtí neprotivili Olbrachta ve školách, možná , že by naše generace objevila krásu i této předlohy. Takže Karle , dík! ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

I když skromný Olbrachtův chasidský příběh nedosahuje metafyzické nebo folklórní hloubky "klasických" příběhů o chasidech, jako třeba povídky/novely/romány Singerovy nebo Potokovy, v našem prostředí jde o zjev ojedinělý a vhodný třeba i jako první divákovo seznámení se se zajímavým (a zaniklým) světem východoevropských Židů. A spolu s perfektní Kachyňovou režií vzniklo pozoruhodné dílo, na české filmové poměry nebývale vážné, zádumčivé, dušezpytné, na hony vzdálené obvyklým českým žánrům, jako jsou plebejské frašky, grotesky, buranské komedie a podobně. ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Film plný židovstva zo všetkých strán, ale skôr z tej horšej strany. Zadubenosť a zaostalosť, čo bolo typické pre Zakarpatskú Rus, a nič na tom nemení ani čas. Kachyňa hlavne v závere filmu pritlačil na emócie a urobil to dobre. –––– Korunou starců jsou děti jejich dětí. –––– Zabte ho, psa! Ukamenujte ho! ()

KrestanFilms 

všechny recenze uživatele

Tento film mi byl poslán jako TIP křesťanského filmu. Chyba - tento film je náboženský, ne křesťanský a proto do seznamu nepatří. Nemám nic proti židům, naopak jim máme žehnat, neboť jsou vyvoleným národem atd. Nicméně mnozí se stále drží starého zákona a čekají na příchod mesiáše. Škoda... Za nahotiny a další scény, které v takovém filmu nemají co dělat strhávám hvězdičku... Jinak průměrné dílko. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Hle obětní kozička, která očistila obec. Ona jediná za všechny. Smrt jaká ještě nebyla viděna...Nevyzpytatelný jest Hospodin." Trochu nevyzpytatelně může na diváka na první shlédnutí působit i tento Kachyňův pokus o zpracování Olbrachtovi milostné novely "O smutných očích Hany Karadžičové". Zvlášť v té první části filmu odehrávající se v prostředí malé židovské osady na Podkarpatské Rusy může mít člověk občas pocit, že moc nechápe, o čem celý ten příběh vlastně je. Pochopí to až po přesunu celého děje do tvrdé reality průmyslového Ostravska a zejména v poslední třetině filmu, kdy se vše vrací zpět na Podkarpatskou Rus. Poetičnost prostředí malé židovské osady na Podkarpatské Rusi versus tvrdá realita průmyslového Ostravska. A především pak konfrontace víry a tradice s bezvěrstvím, volnomyšlenkářstvím a "pokrokem". To vše se Kachyňovi podařilo vyobrazit moc dobře. V první části se rodina Šáfarova musí vyrovnat s postupnou ztrátou téměř veškerého majetku. Není to však nic proti tomu, když na konci příběhu přijde ztráta ze všech největších...Jejich Hanele, "dcera vyvoleného národa" má být "první odpadlík od Boha, co Polana Polanou stojí". Ona závěrečná konfrontace vesničanů povstávajících na návsi s nastávajícím mužem Hanele Ivo Karadžičem je tak vskutku hodně silná. Jen jsem přitom musel přemýšlet jaké poselství film vlastně přináší. On totiž Ivan Olbracht v tomto příběhu nezapře svůj "vědecký" světonázor a ač Kachyňa svým filmařským uměním (a třeba i skvělou volbou filmové hudby Petra Hapky) dělá co může, přeci jen na tomto filmu tento Olbrachtův světonázor nějak ulpívá. Tak ani po opětovném zhlédnutí nemohu dát plný počet hvězdiček. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (4)

  • Záběry z židovské vesnice na Slovensku byly ve skutečnosti natáčeny ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhošťem. (Dromed)
  • Dědeček (Milan Lasica) se věnoval Kabale. Kabala je druh praktikování židovské mystiky, která má pomoci sjednocení s Bohem. (sator)
  • Pro režiséra Karlu Kachyňu to byl poslední celovečerní film. Potom už natočil jen několik televizních snímků. (cariada)

Reklama

Reklama