Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Karla Kachyni vznikl podle jedné z nejkrásnějších milostných novel české literatury, podle povídky Ivana Olbrachta "O smutných očích Hany Karadžičové". Děj lyricky laděného snímku o víře, lásce a oběti je situován na Podkarpatskou Rus třicátých let do židovské enklávy uprostřed obce Polany. Žijí tu svérázní obyvatelé, přísně si uchovávající svou židovskou víru, která jim dodává sílu čelit nejrůznějším nepřízním osudu. Vyprávění se soustřeďuje na pohnutý úděl mladičké židovky Hanele Šafarové (L. Jelínková), jejíž otec (J. Ornest) přišel o majetek a ona, kdysi bohatá dívka z hrdé ortodoxní rodiny, se tak dostává do bezvýchodného postavení chudé nevěsty a raději volí odchod za prací do Ostravy. Tam se seznámí se sympatickým, příjemným mužem, původem Židem, ale smýšlením bezvěrcem a volnomyšlenkářem. Zamilovaná Hanele se za Iva Karadžiče (M. Noga) hodlá provdat a odjíždí s ním do rodné obce pro otcovo požehnání. Tuší, že ti dva tak tvrdohlaví, ale důležití muži v jejím životě se stěží shodnou… (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

KrestanFilms 

všechny recenze uživatele

Tento film mi byl poslán jako TIP křesťanského filmu. Chyba - tento film je náboženský, ne křesťanský a proto do seznamu nepatří. Nemám nic proti židům, naopak jim máme žehnat, neboť jsou vyvoleným národem atd. Nicméně mnozí se stále drží starého zákona a čekají na příchod mesiáše. Škoda... Za nahotiny a další scény, které v takovém filmu nemají co dělat strhávám hvězdičku... Jinak průměrné dílko. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Těžko říct, jak se má člověk cítit, když sleduje odjezd Hanele. Předlohu jsem četl ve škole a na film jsem neměl potřebu se dívat. Tušil jsem proč. Ne že by nebyl dobře natočený, ale nelíbil se mi. Fyzicky nevolno my bylo z postavy Václava Chalupy (ten člověk snad nehrál nikdy nikoho sympatického), naopak mě potěšili herci ze zlínského divadla. Ale víckrát už určitě ne. ()

Reklama

Renfield 

všechny recenze uživatele

Pokud je to třeba, zaslouží si i povídka více, než pouhých devadesát minut a tady to třeba bylo. První polovina nadchne svoji poetikou, jejíž převod z knihy na filmové plátno opravdu vyšel. Vlastně na to stačí několik povedených záběrů na zasněžené pohoří Karpat a je doprovázející hudba Petra Hapky. Ale také denní život ve vesnici, rituály obyvatel, z nichž mnozí tuhle okolní idylku rychle posílají zpět do reality. Až příliš rychle, postav je tu spousta, prostoru pro ně již podstatně méně, proto ani herci příliš nemají co předvést. Na základní seznámení s příběhem to sice stačí, ale rozvedení alespoň některých by neuškodilo. Podobný pocit jsem měl i ze vztahu Hanele s Ivem, příliš rychlé, přesto podstatně podrobnější a herecky obzvlášť od Lady Jelínkové výborně podané. Naštěstí čas na vrcholnou závěrečnou konfrontaci dvou světů, si Karel Kachyňa našel. 75% ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

První polovina filmu je těžko uchopitelná, pomalu mi ani nedávala moc smysl, působí tak snově. V podstatě nic se tam neděje a souznít s nějakou postavou bylo takřka nemožné, všechny mi přišly přímo nechutné. Což byl asi záměr. Ovšem ani herecky to nebylo nic moc. Přišlo mi v kontextu druhé půlky zajímavé, že jsem v té první dospěl k názoru, že to snad skutečně musí být středověk, jinak to ani není možné. Po přesunu Hany do Ostravy a příchodu Radovana Karadžiče konečně získává snímek poněkud širší rozměr a přívětivější tvář. Konečně přichází na řadu spor racionalismu a svobodné mysli proti zapšklosti dogmatického náboženství, který se tak stává ústředním bodem celého příběhu. Závěrečný střet je pak skvělým vyvrcholením, který byl sám o sobě zážitkem, za který stálo zhlédnout i velmi nudnou první polovinu filmu. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Hanele nakrútil Kachyňa, takže táto adaptácia nepôsobí tak vypočítavo akademicky ako niektoré iné historické české filmy z tohto obdobia a ponúka širšie myšlienkové pole než len suché konštatovania, že takto bolo. Máme tu stret tradičnej židovskej viery danej v neposlednom rade dedinským prostredím a "mestským" ateizmom Žida, ktorý sa zriekol viery kvôli logike vlastného myslenia. Konflikt je naznačený ale už na dedine na príklade Zeme ako orbity Slnka. Nejde tak len o úzko formulovanú tému pre jedno vierovyznanie, podobné problémy pri pytačkách by mal Karadžič aj u Moslimov a aj Kresťanov a to ani nemusíme hovoriť iba o dobe zasadenia deja. Námet na premýšľanie poskytuje aj záverečná konfrontácia, kde pre jednu postavu predstavuje tradičná viera zrejme len zámienku, v skutočnosti ide omnoho viac o žiarlivosť. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (4)

  • Pro režiséra Karlu Kachyňu to byl poslední celovečerní film. Potom už natočil jen několik televizních snímků. (cariada)
  • Záběry z židovské vesnice na Slovensku byly ve skutečnosti natáčeny ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhošťem. (Dromed)
  • Dědeček (Milan Lasica) se věnoval Kabale. Kabala je druh praktikování židovské mystiky, která má pomoci sjednocení s Bohem. (sator)

Reklama

Reklama